Americká společnost SpaceX patřící nejbohatšímu muži světa Elonu Muskovi provozuje v rámci svého systému Starlink téměř sedm tisíc satelitů. Ty poskytují vysokorychlostní internet přibližně pěti milionům zákazníků v odlehlých a nedostatečně obsluhovaných oblastech napříč celou planetou. Ba co víc, svoji užitečnost už Starlink předvedl také ve válce na Ukrajině.
„Tato technologie způsobila jednu z velkých změn v celém boji, a to díky masivnímu nasazení dronů, které by jinak nebylo možné. Mít satelitní zbraně je nyní něco, co je považováno za zásadní vojenskou výhodu,“ vysvětlil CNBC Steve Feldstein, vedoucí pracovník organizace Carnegie Endowment for International Peace.
Musk si je úspěchu svého Starlinku velmi dobře vědom, a tak není divu, že tuto obří satelitní konstelaci hodlá rozšířit. Konkrétně počítá s tím, že ji bude tvořit až 42 tisíc umělých družic. Právě takto vysoký počet satelitů by totiž podle jeho kalkulací již měl být schopen zajistit spolehlivé a rychlé internetové připojení doslova kdekoliv na světě.
Evropské satelity mají být lepší
Americká společnost není zdaleka jediným aktérem, který věří v potenciál satelitního připojení. Na podobné alternativě už začala pracovat i Evropská unie, jež nyní oznámila start svého projektu IRIS². Tento vesmírný program s celkovými náklady okolo 10 miliard eur (více než 250 miliard korun) má vytvořit konstelaci 290 satelitů, které budou konkurovat právě Muskovu Starlinku.
Hlavním cílem IRIS² je zajistit státům EU vyšší bezpečnost. Chystanou síť satelitů budou využívat třeba armády jednotlivých členských zemí a také další státní složky starající se o kybernetickou bezpečnost. „Je to významný krok směrem k evropské suverenitě a stabilnímu internetovému připojení,“ uvedli podle Guardianu úředníci Evropské unie.
Kromě bezpečnostních složek mají IRIS² využívat rovněž soukromé společnosti, jimž Brusel nabídne k pronájmu veškerou volnou kapacitu. To znamená, že přes novou síť satelitů půjde poskytovat i komerční internetové připojení nebo televizní signál. Mezi další zvažované účely pak patří i využití konstelace ke zkvalitnění předpovědi počasí nebo ostrahy hranic EU.
Důležitost celého programu potvrzuje fakt, že na něm bude spolupracovat celá řada těch nejvýznamnějších vesmírných firem, které na Starém kontinentu sídlí. Mezi nimi nemá chybět například Airbus Defense and Space, Deutsche Telekom, francouzský Thales Alenia Space nebo italské Telespazio.
Dle aktuálního plánu budou satelity IRIS² spuštěny v roce 2030, což oproti americké konkurenci představuje mnohaleté zpoždění. Evropský projekt má ale dosahovat vyšší technologické úrovně, takže i „pouhých“ 290 umělých družic bude ekvivalentem zhruba tisícovky satelitů Starlinku.
Necenzurovaný internet je pro Čínu hrozbou
Vedle Starlinku a Evropské unie připravuje vlastní satelitní konstelaci pro internetové připojení rovněž Čína. Ta chce vytvořit síť zhruba 38 tisíc satelitů, které mají být součástí hned tří nezávislých projektů se jmény Čchien-fan, Kuo Wang a Chung-chu-3. Náklady na takto rozsáhlé programy budou samozřejmě astronomické, podle odborníků ale vysoké investice ospravedlňuje především čínská snaha o cenzuru internetu.
„Starlink prokázal, že je schopen přinést internet i lidem v odlehlých koutech světa, kteří se díky němu můžou dostat k jakýmkoli webovým stránkám a aplikacím. To představuje pro Čínu skutečnou hrozbu. Pokud totiž Starlink bude poskytovat necenzurovaný obsah tamním občanům nebo občanům spojeneckých zemí, mohlo by to skutečně ohrozit postavení cenzury. A tak musí Čína přijít s alternativou,“ řekl Feldstein.
Z jeho slov je patrné, že čínské projekty žádnou lákavou alternativu pro poskytování internetu v USA, Evropské unii nebo v dalších demokratických zemích nejspíš představovat nebudou. Pro mnoho jiných států bude ale naopak možnost cenzury internetu velmi lákavá. Týkat by se to mohlo třeba Ruska, Afghánistánu nebo Sýrie, které zatím nejsou pokryty ani Starlinkem.
Kromě zajištění cenzurovaného internetu jsou ale zmíněné projekty pro Čínu důležité i z hlediska zvýšení národní bezpečnosti. V případě války totiž může dojít k ochromení pozemní internetové infrastruktury, což by mohlo vyřešit právě připojení s pomocí satelitů. Neboli řečeno jinak, i přes očekávané vysoké náklady budou zmíněné programy něčím, co je pro čínskou vládu naprostou prioritou.