- ano 77,3 %
- ne 22,7 %
Zajímali jsme se tentokrát o to, zda mají Češi ekologické povědomí. Chtěli jsme především vědět, jak přistupují k třídění odpadu. K velkému překvapení více než 77 procent dotazovaných respondentů pravidelné ankety odpovědělo, že odpad třídí pravidelně a že tento přístup považují za jediný správný.
Vliv zahraničních zkušeností si přiznává autor první reakce: „Přál bych našim nevěřícím vyznavačům svobody ve všem, včetně vyhazování čehokoli kdekoli, aby se podívali do USA, kde netřídění znamená nejen vysoké pokuty, ale také veřejné odsouzení a ostudu. Snad ta potřeba chovat se ekologicky a slušně dorazí někdy i do těchto končin.“
I následující odpověď je v tom duchu, že to tak dělají i jinde a že tento přístup je jen dílčím odrazem postoje člověka ke společenství, ve kterém se pohybuje: „Vzhledem k tomu, že jsem delší dobu působil v Bavorsku, kde je třídění odpadu povinností každého občana, nemohl jsem zůstat „netknut“ systémem der Grüne Punkt. Proto třídím odpad i doma na sklo, papír, PET lahve a zbytek - nic jiného mi vlastně systém recyklace odpadů v Brně ani neumožňuje, pokud se to systémem dá vůbec nazvat. Je tristní, že po čtrnácti letech tržní ekonomiky v ČR lidé nemohou či nechtějí pochopit, že vysoká životní úroveň na západ od našich hranic je dána také tím, jak lidé hospodaří s obnovitelnými zdroji. Vždyť to popeláři někam odvezou a co se s odpadem děje pak již není starostí většiny lidí. Je to stejný problém jako zdravotnictví, lidé se také domnívají, že likvidace odpadů je nejspíš zadarmo.“
Tento dotazovaný upozorňuje na skutečnost, že třídění je jen na začátku dlouhého řetězce k recyklaci využitelného materiálu, který zatěžuje prostředí: „Musím říci, že postrádám kvalifikované podrobnější informace o třídění: Lze plastové obaly od šamponů a podobně označené PP a číslem 3 nebo 5 v trojúhelníku dávat do kontejnerů pro PET lahve? (Ty mají v trojúhelníku 1 a pod ním označení PET lahve.) Chystá se zavedení sběrných míst pro recyklaci
Tetrapak krabic? Jde o papír s pogumovaným vnitřkem, který mezi papír nepatří. Podobných dotazů je řada a jen obtížně se na ně hledají odpovědi. Myslím, že magistrát stále ještě dělá v této věci málo. Na tři barevné kontejnery si mnozí Pražané už zvykli, ale papírem, sklem a PET lahvemi třídění a recyklace odpadů přece nekončí.“
Lépe jsou na tom ti dotazovaní, jejichž děti přesně vědí, jak se mají chovat ke svému okolí: „Děti nás vždy ostře hlídaly, protože chodily do oddílu Junáka, kde je vedli k ochraně přírody a ekologickému chování. Když jsem třeba vyhodila do odpadků staniol od sýra, dcera mi to hned vyčetla - jestli prý vím, kolik desetiletí se bude aluminium nebo igelit v přírodě rozkládat. Třídíme důsledně úplně všechno, na co jsou u nás speciální kontejnery, poctivě to odnášíme nebo vezmeme při cestě autem. U nás však ještě stále chybějí sběrné kontejnery na aluminium - plechovky, víčka od jogurtů a jiné kovové obaly. I to ovšem třídíme a dcera to posílá za celý oddíl někam do severních Čech - prý na zpracování. Na třídění máme v kuchyni systém. Naše popelnice je pak poloprázdná, zatímco popelnice sousedů přetékají.“
Na lidi je třeba přísnost a bojí se jen toho, že budou muset něco zaplatit: „Obec, ve které žiji, umožňuje a podporuje sběr tříděného odpadu. Bohužel jsou kontejnery až příliš často znehodnoceny netříděným odpadem. Největším problémem jsou ti spoluobčané, kteří za odvoz odpadu domácnosti nebo víkendového objektu nehodlají platit. Tvrdí, že žádný odpad neprodukují, a pak se jej zbavují, jak se dá, i do kontejnerů pro tříděný odpad. Proto podporuji paušální poplatky za odpad (i vyšší), zvýšení pokut za „divoké“ skládky komunálního odpadu a nějakou formu zvýhodnění za třídění odpadu pro obce i jednotlivce.“
Když už něco funguje, tak někdo zase vymyslí opatření, které je překážkou: „Zajímavé je zjištění, že běžného komunálního odpadu po vyjmutí všech plastů, papírů a kovů je jen asi 40 procent. V naší obci ale pan starosta zrušil kontejnery pro plasty a nahradil je pytli, které si musí občané kupovat na obecním úřadu za pět korun. Myslíte, že to někdo dělá?“
Česká veřejnost se vyznačuje schopností, jak se umí dívat na vše kolem kriticky, ale když má každý jednotlivec sám k něčemu přispět, tak je to problém: „Mrzí mě, že většina Čechů má ve zvyku nadávat na vládu, obec a všeobecně na ty „nahoře“, kteří mohou za všechny jejich trable, ale zatím jen malá část si uvědomuje, že mohou sami ovlivnit věci veřejné. Počínaje tříděním odpadu a konče odpovědným přístupem k volbám. Pak přijedou do Německa, Rakouska nebo Švýcarska a diví se, jak je to tam krásně upravené. A přitom stačí někdy tak málo - a není to jen o penězích.Třeba taková maličkost, jako je sehnout se a sešlápnout prázdnou plastovou láhev, aby se zbytečně nevozil vzduch.“
A poslední odpověď je záporná, její autor tvrdí, že pro takové uvědomělé chování nemá podmínky: „Netřídím. Důvodem je skutečnost, že za odvoz odpadků platím v Dobříši částku 1460,- Kč za rok za jednu osobu a navíc tříděný odpad má kontejnery daleko a většinou tak plné, že se do nich nevejde všechen odpad, který by chtěli poplatníci třídit.“
Odpovídalo 119 manažerů
