Fúze a akvizice ve střední Evropě
Do procesu fúzí a akvizic se na maďarském, polském a českém trhu stále aktivněji zapojují domácí subjekty. V módě je především finanční sektor, potravinářství a průmysl. Nejdynamičtěji se v tomto směru vyvíjí Polsko, Česko naopak mírně zaostává.
V Polsku, Maďarsku a České republice se vloni zvýšil počet fúzí a akvizic na 355, což je o 38 procent více oproti 257 z roku 1997. Vyplynulo to z nejnovější studie poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC), kterou firma zveřejnila ve svém prvním vydání Středoevropské zprávy o fúzích a akvizicích Mergers & Acquisitions a poskytla týdeníku EURO.
Největší aktivitu zaznamenalo Polsko a Maďarsko. V Polsku vzrostl počet fúzí a akvizic o výrazných 59 procent a v Maďarsku o 37 procent. Česká republika, která v tomto období narozdíl od Polska a Maďarska procháze la hospodářskou stagnací, vykázala pouze patnáctiprocentní růst. Podle PwC je zajímavé, že krize v jihovýchodní Asii, Latinské Americe a Rusku, která rozhoupala regionální burzy, se na průběhu fúzí nijak významněji nepodepsala. Tento kontrast b y podle společnosti mohl svědčit o dlouhodobější důvěře investorů ve zmíněný region.
Zapuštěné kořeny
V průzkumu uskutečněném na základě veřejně přístupných dat 600 fúzí a akvizic na polském, českém a maďarském trhu, bez započtení privatizačních projektů, vyšlo najevo, že nejenže roste počet fúzí, ale roste i podíl domácích subjektů. Počet čistě domácích transakcí, těch kterých se nezúčastnil zahraniční partner či zahraniční kapitál, se vyšplhal vloni o 72 procent meziročně. Na celkovém počtu transakcí se čistě domácí podílely 42 procenty, zbytek tvořily transakce se zahraniční účastí, z velké části v podobě vnějších investic. Nejaktivnější investoři, kteří pokryli polovinu veškerých vnitřních investic regionu v roce 1998, pocházeli ze Spojených států, Německa a Spojeného království.
Rostoucí podíl domácích subjektů je podle PwC znamením, že na sledovaných trzích už existuje zdravá konkurence, že trh má důvěru investorů a že se na něm rozvíjí tradiční podnikatelské prostředí. Fúze a akvizice tak ztratily nádech importu a zapustily kořeny v podnikatelské kultuře regionu, konstatuje poradenská společnost. Při sloučení dvou domácích subjektů však samozřejmě nelze očekávat tak vysokou hodnotu fúze, jaké by bylo dosaženo za účasti zahraničního partnera.
Podle veřejně dostupných informací a odhadů PwC dosáhla hodnota regionálního trhu s fúzemi a akvizicemi v loňském roce pěti miliard dolarů, i když u dvou třetin transakcí nebyla zveřejněna. Při srovnání s počtem transa kcí realizovaných v západní Evropě představuje střední Evropa přibližně pět procent objemu, ale pouze procento jejich celkové hodnoty. Průměrná velikost transakce v regionu tak podle všeho představuje jednu pětinu průměru transakcí realizovanýc h v ostatních evropských státech.
Maďarsko, investiční tahoun
Vnější investice polských a českých domácích subjektů na sledovaném trhu tvořily zanedbatelný podíl. V Polsku se domácí investoři zaměřili na místní obchodní příležitosti, zatímco hospodářské podmínky v České republice obecně aktivitu v oblasti fúzí a akvizic potlačily.
Na druhou stranu Maďarsko v letech 1997 a 1998 vykázalo zvýšený objem vnějších investic, který byl z velké části v rukou veřejně kótovaných společností. Největší maďarskou transakci co do objemu zrealizoval maďarský výrobce chemikáli í Tiszai Vegyi Kombinát, který koupil 74procentní podíl v rakouské společnosti Hamburger Unterland.
Nejpohyblivější sektory
Mezi tři nejaktivnější sektory, v nichž proběhla polovina transakcí, se zařadila průmyslová výroba, bankovní a finanční služby a potravinářství.
Pohyb v průmyslové sféře byl nejpatrnější v České republice, kde došlo ke konsolidaci značného počtu podsektorů, zejména pak automobilové výroby, kde probíhá soustředění dodavatelů okolo společnosti Škoda Auto. Nešlo jen o konsolidaci, al e i o prodej podílů, kterých se zbavovaly investiční fondy. Jako příklad může posloužit Komerční banka, jejíž dceřiná Investiční kapitálová společnost prodala svůj podíl ve firmě Vertex.
Na maďarském trhu naopak převládaly akvizice a fúze v bankovnictví a na finančním trhu. Banky se pustily do restrukturalizace portfolií a s cílem rozšířit služby nakupovaly podíly v jiných firmách. V nových obchodech se ang ažovaly i společnosti s podíly v makléřských firmách, které byly podrobeny zpřísněným požadavkům na kapitálovou přiměřenost.
Třetí zmiňovaný sektor, ve kterém se dal zaznamenat silný nárůst akvizic a fúzí, bylo potravinářství. Na trhu s potravinami a nápoji nabrala totiž na rychlosti restrukturalizace a následně privatizace. V potravinářském maloobcho du začal hon za vyšším tržním podílem a úsporami z rozsahu. Od dodavatelů se tak požadují vyšší kvalita a nižší ceny.
Důvěrné známosti
Na rozvoj fúzí a akvizic má vliv mnoho faktorů, nejdůležitějším je však stupeň důvěry investora. Jako měřítko může posloužit výše přímých zahraničních investic. I když tyto toky zahrnují i investice do takzvaných projektů na zelených políc h a do privatizačních projektů, a nevypovídají tudíž pouze o investicích do nákupů a fúzí, jejich stabilní výše svědčí o trvající důvěře.
Dalším měřítkem důvěry a vnímání rizika dané země je úrokový diferenciál. Ten už tolik nekolísá jako v případě jiných mladých trhů a navíc se snižuje.
Na fúzích a akvizicích ve všech třech sledovaných zemích se podepsala také vlna konsolidace velké části průmyslových odvětví, doložená vlnou transakcí mezi subjekty ze stejného oboru včetně výkupu podílů partnera ze společného podniku. Snahu o ;získání většího tržního podílu podpořil snazší přístup ke kapitálu.
Za povšimnutí stojí, že v rámci domácích transakcí se často hýbalo s aktivy, která byla v posledních deseti letech prodána více než jednou. Šlo zejména o podniky, které měly nedostatek kapitálu a slabší hospodářské výsledky. Inv estoři je odkoupili buď v rámci likvidace nebo konkursního řízení či od zatížených mateřských společností, které se tím snažily navýšit kapitál. Investor tyto podniky buď zmodernizoval a pomohl jim proniknout na nové trhy, anebo se zbavil nadby tečných aktiv.
Přísné oko bank
Vzhledem k tomu, že trvale roste podíl domácích subjektů na fúzích a akvizicích, je nutné se podívat i na podmínky poskytování úvěrů. Ty se u všech tří zemí zpřísnily. Po loňské a předloňské vlně hospodářských turbulencí na rozví jejících se trzích začaly banky dohlížet daleko pečlivěji na rizika. Tato zpřísněná opatření přinutila některé z koncernů odprodat některé podniky. Příkladem může být prodej Škoda Can, dcery Škoda Plzeň, společnosti Schmalbach Lubeca AG, realizovaný v roce 1998.
V Polsku a České republice byla aktivita v oblasti fúzí a akvizic podporována zejména ze strany fondů, založených ve velké většině v rámci kuponové privatizace, nebo jejich nástupců, kteří odprodali část svých investic. Například Daventree odprodal svůj majoritní podíl v papírnách SEPAP Štětí firmě AssiDomän AB.
Významný nárůst objemu domácích transakcí byl zčásti podpořen snazším přístupem ke kapitálu ve formě veřejného úpisu akcií nebo čerpáním bankovních úvěrových nástrojů určených pro úspěšně se rozvíjející společnosti. Zpřísněná finanční disciplína bankovn ího sektoru tyto společnosti v žádném případě záporně neovlivňuje, větší konkurence mezi financujícími subjekty naopak často vede ke zvýhodnění úvěrových podmínek.
Podle společnosti PricewaterhouseCoopers svědčí tento rychlý nárůst aktivity v oblasti fúzí a akvizic o vyšším stupni vyzrálosti tržních ekonomik všech tří zemí a o tom, že hospodářské krize na ostatních mladých trzích se Maďarska, P olska a České republiky příliš nedotkly. V souladu s tím by se tyto trhy mohly těšit dlouhodobé důvěře investorů.
