Kampaň lékařských odborů za vyšší platy vygradovala. Téměř čtvrtina nemocničních lékařů deklarovala svou připravenost odejít ze špitálů, pokud jim nebude vyhověno. Ti, kteří výpověď podali, se zároveň odborům zavázali k vzájemné solidaritě. Tedy že výpověď nestáhnou. V jednotě je prostě síla.
Lékaři tvrdí, že jim nejde v první řadě o platy. Jenže výzva Děkujeme, odcházíme o nich v první řadě hovoří. Ve druhé pak o překopání systému postgraduálního vzdělávání. Žádnou další zmínku neobsahuje. Teprve v prohlášení „13 důvodů k exodu“ odbory diskusi konečně rozšířily na více témat. S některými body lze souhlasit, s jinými polemizovat a pár nezbývá než označit za demagogické. Třeba hned ten první, kde odboráři tvrdí, že průměrný podíl výdajů na zdravotnictví v Evropské unii dosahuje deseti procent HDP. Podle Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj je to 8,3 procenta. To ovšem oproti tuzemským sedmi procentům nezní tak úderně.
Pravdivější je, že se leccos ve zdravotnictví předražeností podobá proslulé stavbě českých dálnic. Nejvíce peněz jde na rekonstrukce a stavby, na léky, zdravotnické prostředky nebo technologie. Na vlastní léčbu, tedy na pacienty, zbude pár korun. Právě tyto poměry by se měli lékaři snažit zlepšovat. Ne se jednou v systému vézt a jindy proti němu brojit.
Ministr zdravotnictví Leoš Heger lékaře žádá, ať počkají na spuštění reformy, jejímž cílem by mimo jiné mělo být narovnání finančních toků v systému. Tím by se daly získat další prostředky na zvýšení mezd. Odboráři už ale čekat nechtějí. „Zdravotnictví je resortem, kde se vystřídalo nejvíce ministrů, koncepcí a rozdílných pohledů. Stále jsou nějaké volby, ať již řádné či předčasné, takže lékaři nemají záruku, že se potřebné změny uskuteční,“ zní poslední z třinácti uváděných důvodů exodu. Mají pravdu, ale zároveň decentně pozapomínají, že i oni často ten či onen ministerský návrh na změnu torpédovali.
Milí lékaři, ze srdce vám přeji vyšší ohodnocení odpovědné práce. Přinejmenším těm z vás, kteří si to zaslouží. Ale když už za platy bojujete, přestaňte obviňovat celý svět. Pojmenovávejte špatná řešení, korupci, nepravosti. A nezapomínejte ani na sebe. I vy jste jen lidé – chytří, hloupí, průměrní, omylní, rozhodní, váhaví, zruční, leví, úplatní i čestní.
