Spolehnout se můžete jen na krásný výhled na Vltavu
Než dostal svoji dnešní podobu, byl ten dům dlouho opuštěn. O co déle čekal na své novodobé využití, o to výrazněji prokoukl a dnes, dokonale renovován zevně i uvnitř a přetvořen do podoby moderní restaurace, je snad nejvyhledávanějším místem na obou březích řeky v okolí Karlova mostu. Dlouho jsem se odhodlával k návštěvě Hergetovy cihelny, tak se podnik jmenuje, názory naň nebyly zdaleka shodné. Od jednoznačně obdivných tirád přes komentář lehce rezervovaný až ke šmahem odsuzujícím
odsudkům, zkrátka pověsti z celé škály hodnotícího spektra.
Už samotná dispozice objektu je taková, že až bere dech. I usedlíkům, tím spíše asi cizincům, kterých je mezi hosty převaha. Upravené nádvoří, sympatická předzahrádka a do nového šatu oděná budova vás vítá noblesním vzhledem. Za bohatě prosklenou stěnou se vchodovými dveřmi se rozprostře veliká členitá místnost, kde zčásti odklopený strop otevírá pohled na trámoví krovu. Z něho jako kokony obřích housenek visí avantgardní svítidla, která v tuto denní dobu nažloutlým světlem jen podtrhují atmosféru. Kol dlouhého baru je vám potom projíti do další části, tam, kde se hala láme. Nábytek, osvětlení i příprava stolů je zde jednodušší. Doporučuji jít dále, sejít dolů. Dominantní
bar je osazen zvláštními dvojstoličkami, připomínajícími
sedačky secích strojů z dob kolektivizace. Za ním je kol
nevelkého parketu situován další z jakýchsi sálků. Opět jinak vyvedený, s ultramoderními svítidly a chromovými prvky, opět jiným nábytkem osazený. Jednotícím prvkem je všudypřítomná barva ostře pálených cihel na stěnách. Inu, cihelna. Hlavním magnetem podniku je ale terasa. Nízko nad hladinou, nad ústím Čertovky a na dosah od pilířů Kamenného mostu, umožňuje ne často k vidění jsoucí pohled na Staré Město. Rozhodl jsem se pro terasu a usedl k napohled volnému stolu vedle zdi. Opřen o vyhřáté kameny
kochal jsem se pohádkovým pohledem a očekával, dobře
naladěn, věcí dalších. S příchodem servírky však pohádka skončila a já byl vržen do neradostné reality. Patrně proto, že jsem nepromluvil anglicky a nechřestil platinovými a zlatými kreditkami, mne slečna vyzvala k přesazení na samý kraj terasy, mimo dosah pohledů zběsile fotografujících Japonců. Nelíbilo se mi to. Jsem naučen respektovat beze slova jasné signály o tom, jak je který stůl rezervován. V běžných podnicích se to řeší cedulkou zadáno, v těch lepších se navíc objeví informace i o čase rezervace a nezřídka i jméno osoby, pro kterou je plac určen. Zde tomu tak nebylo. Protože slečna jednala s důrazem majitele, zbavujícího se obtížného bezdomovce,
a já nechtěl ustoupit, nedohodli jsme se. Brblaje si něco o tom, že není všechno paráda, co hrajem, ustoupil jsem nakonec tlaku slečny Důrazné a lokál vyklidil.
Vrátil jsem se však. Protože názor o kvalitách personálu, které zaostávají za úrovní podniku, jsem si již potvrdil, chtěl jsem si ještě ověřit zvěsti o tamní kuchyni. Vyčkal jsem hostesky, jak mi bylo předtím doporučeno - no, skoro rozkázáno a nechal se jí uvést. Sice také na terasu, ale ke stolku mnohem méně atraktivně lokalizovanému, než bych si byl přál. Jiná slečna, mnohem přívětivější té prvé, mi předložila nabídku a já se do ní začetl. Již s mnohem menším nadšením jsem věc vyřešil jen jedním chodem a poručil si tournedos. A sice medium rare. Příprava netrvala nijak dlouho, po chvíli byl vonící plátek hovězího přede mnou. Slušně, nijak však mimořádně dozdoben, s příjemně tmavou barvou na povrchu. Zlepšilo mi náladu, když pod nožem lehce zapružil a uronil něco šťávy společně s obláčkem kořenné vůně masa. Ale nebyl medium rare. O stupeň, možná dva více propečen, nenabídl v řezu ten krásný přechod od temné hnědi po růžovou barvu mladých selátek. Chuťově bylo vše v pořádku, s příslušně obsažným spektrem komponent, ale pro ty, kdož dávají přednost masu notně
propečenému. V duchu jsem dal za pravdu všem, kdož tvrdili, že zde to není o kuchyni ani moc o obsluze a slíbil si větší důvěru k informacím kolegů mlsounů. Za zkušenost, jejímž jediným, pominu-li vskutku atraktivní interiér a až omračující pohled na Město, pozitivem byla sklenka dobrého červeného, jsem zaplatil 660 korun. Akceptuji tuto cenu coby vstupenku za ukázku architektury restaurací nového věku a hlavně za objevení kouzla nového pohledu na část staré Prahy.
Hergetova cihelna
Bar, Restaurant - Lounge
Cihelná 2b, 118 00 Praha 1
Tel.: +420 257 535 534, feax: +420 257 535 820, e-mail:
kontakt@cihelna.com Otevírací doba: denně 09:00 - 02:00
počet míst: restaurace 100, terasa 150, bar 80, lounge 50, café
80 kuchyně: mezinárodní
Platební karty: všechny obvyklé
Jídelní lístek: čeština, angličtina
Jazyková vybavenost personálu: angličtina, němčina, francouzština
Původ nabízených vín: Austrálie, ČR, Francie, Chile, Itálie, JAR,
Španělsko, USA
Hodnocení restaurace:
Atmosféra, pohodlí, estetika 10 bodů z 10
Prostírání 9 bodů z 10
Úroveň jídelního a nápojového lístku 9 bodů z 10
Chování personálu 6 bodů z 10
Kvalita jídla a nápojů 17 bodů z 20
Celkem: 51 bod ze 60
Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě.
Výběr z jídelního lístku:
Špenátová polévka s pošírovaným vejcem a uzeným lososem Kč 135,-
Salát s teplým ovčím sýrem, redukcí balsamico a vlašskými oříšky Kč 145,- / 195,-
Rizoto z pravých hřibů s čekankou a olejem ze sušených rajčat Kč 265,-
Grilované hovězí se svíčkovou omáčkou, bylinkovými knedlíky a brusinkovým kompotem Kč 325,-
Tuňák smažený v tempuře s wasabi-bramborovou kaší, telecím vývarem s gari, enoki Kč 495,-
Lava grilled hamburger se slaninou a sýrem čedar, podávaný s bramborami Idaho Kč 255,-
Kořeněná čokoládová kostka s mandlemi, karamelem a hruškovým chutney Kč 175,-
Výběr z vinného lístku:
Dom Pérignon Vintage 1993 / 1995 (FR) Kč 6500,-
Chardonnay Podluží pozdní sběr (CZ) Kč 495,-
Robert Mondavi, Fumée Blanc 2000 (US) Kč 2115,-
Tanzberg Zweigeltrebe kabinet (CZ) Kč 500,-
Infinitus 98-M. Buchanda (Riocha) 1998 (ESP) Kč 575,-
Chateauneuf du Pape Chateau Mont Redon 2000 (FR) Kč 2035,-