Na prodej je vzácný svatováclavský desetidukát z roku 1937, vyraženo jich bylo v Kremnici jen 34 kusů. Bude součástí páteční dražby kompletní sbírky československých mincí numismatika Jaroslava Kokoluse, jejíž cena se odhaduje na 100 milionů korun.
Za desetidukát v roce 2006 zaplatil 46 000 švýcarských franků (tehdy asi 900 000 korun). Vyvolávací cena mince bude osm milionů korun.
„O tuto minci je mezi sběrateli opravdu mimořádný zájem. Očekávám těžkou aukční bitvu, po které se tato mince stane nejdražší mincí našeho území,“ vysvětlil Jan Jelínek z aukčního domu Macho & Chlapovič. Přestože hodnota zlata v minci je asi 35 000 korun, odhaduje aukční dům, že se prodá za více než 12,5 milionu. Za tuto cenu se loni prodala dosud nejdražší mince, desetidukát Albrechta z Valdštejna z roku 1630.
Svatováclavský desetidukát aspiruje na nejdražší českou minci
Kokolusova dražená kolekce obsahuje všechny mince vydané v době samostatného Československa od pádu Habsburků do roku 1993. Součástí jsou i raritní zlaté a stříbrné mince, medaile a zkušební ražby. Dalšími vzácnými mincemi jsou například dvoudukát z roku 1937, stejný se v roce 2006 prodal za 1,2 milionu korun a dražební poplatky.
Kolekci bude dům dražit po jednotlivých položkách. Přihlásilo se více než sto účastníků dražby v sále a více než tisíc dražitelů přes internet. „Z období Československa se žádná podobná kompletní sbírka nedražila,“ dodal Jelínek.
Čtěte o unikátním nálezu:
Tisíciletý poklad: po dohledávkách je mincí dvojnásobek
Na aukci bude k vidění také rarita, která oficiálně neexistuje. Československá federativní desetikoruna s portrétem prvorepublikového ministra financí Aloise Rašína byla vyražená v omezeném množství a v oběhu byla zachycená jen jediná. Kokolus si ji proto chce nechat. Desetikoruny bylo tehdy možné razit s portrétem Tomáše Garrigue Masaryka, Milana Rastislava Štefánika a právě Rašína, známé jsou ale jen první dvě.
Podobně se před nedávnem dražila sbírka československých známek filatelisty Ludvíka Pytlíčka. Nejcennější položka, devět spojených známek s chybným nápisem Magyar Posta z roku 1919, se prodala za dva miliony korun. Pětina sbírky se rozprodala za deset milionů korun.
Zájem o historické zlaté a stříbrné mince, ale i investiční slitky v posledních letech roste. Pro kupující znamenají výhodnou investici. Větší zájem obchodníci s mincemi zaznamenali po skončení hospodářské krize v roce 2010. O české mince mají zájem i sběratelé ze zahraničí. Sběratelů mincí jsou podle Jelínkova odhadu v Česku tisíce až desetitisíce.
Přečtěte si také:
