ČEZ a MOL vytvořily strategickou alianci
Přední energetické společnosti středoevropského regionu ČEZ a maďarská MOL vytvořily strategickou alianci. Podepsaly dohodu o založení společného podniku v hodnotě 1,4 miliardy eur, jehož elektrárny na Slovensku a v Maďarsku budou mít od roku 2013 celkový výkon 1760 megawattů elektřiny. ČEZ začátkem roku 2008 také koupí sedm procent ropného a plynárenského podniku MOL zhruba za 560 milionů eur, ale na tento balík Maďaři mají tříletou kupní opci, za kterou české společnosti každý rok zaplatí garantovanou odměnu (údajně ve výši osmi procent). Tato strategická aliance má přinést obou partnerům stabilitu i rozvoj. MOL získá silného partnera proti rakouské OMV, která se snaží o nepřátelské převzetí maďarského obra, ČEZ se díky této alianci dostane na maďarský a slovenský trh s elektřinou. Trh dohodu neuvítal, akcie obou firem klesaly, analytici byli v rozpacích.
„Země, ve kterých MOL působí, odpovídají cílovému teritoriu zahraniční expanze Skupiny ČEZ. Spolupráce s MOL je pro ČEZ příležitostí posílit svoji pozici na trzích s elektřinou střední a jihovýchodní Evropy, navíc za přispění silného zavedeného partnera se zkušeností z plynárenství. První dva rozvíjené projekty společného podniku na Slovensku a v Maďarsku jsou velmi atraktivní díky vysokým cenám elektřiny v daných zemích, odběru tepla a elektřiny ze strany MOL a možnosti využívat pro výrobu plyn i rezidua z výroby v rafineriích. Velkým přínosem jsou samozřejmě i lokality s existující energetickou infrastrukturou,“ řekl Martin Roman, předseda představenstva a generální ředitel společnosti ČEZ.
Oboustranné výhody.
„Tato dohoda pro nás znamená zvýšení bezpečnosti dodávky energie, přináší významné synergie a dále zvyšuje efektivnost našich rafinerií, posiluje tak v tomto směru vedoucí postavení MOL v Evropě. Spolupráce s ČEZ posiluje pozici MOL jako silného regionálního hráče a znovu potvrzuje nastolenou úspěšnou cestu v provádění mezinárodních transakcí pomocí partnerství. Strategická aliance zajistí MOL vstup na vysoce atraktivní regionální trh s elektřinou s dalšími možnostmi růstu,“ dodal Zsolt Hernádi, předseda představenstva a generální ředitel Skupiny MOL s tím, že aliance bude výhodná pro oba partnery.
Ve vytvořeném společném podniku budou mít oba partneři stejný podíl na základním kapitálu, hlasovacích právech (každý 50 procent) a také na rozhodování a řízení. Společný podnik se zaměří na výrobu elektřiny v plynových elektrárnách včetně související infrastruktury ve čtyřech státech střední a jihovýchodní Evropy - Maďarsku, Slovensku, Chorvatsku a Slovinsku. První významnou investicí je plánovaná výstavba dvou kombinovaných plynových cyklů (CCGT) v rafineriích skupiny MOL v Bratislavě a v Maďarsku v Százhalombattě. V obou případech bude instalovaný výkon elektráren ve výši 800 megawattů. Současná tepelná elektrárna v bratislavské rafinérii bude modernizována a její výkon rozšířen na 160 megawattů. Očekávaná výše investice do obou projektů by měla dosáhnou zhruba 1,4 miliardy eur.
Americká opce.
Pro posílení strategické aliance nakoupí ČEZ přímo od svého maďarského partnera sedmiprocentní podíl na jeho základním kapitálu. MOL zároveň získá prostřednictvím takzvané americké call opce (za realizační cenu 20 tisíc forintů za akcii) od ČEZ právo na odkup těchto akcií. Opce je uplatnitelná během tří let od data podpisu. Opční prémie pokrývá rozdíl mezi realizační a nákupní cenou a garantuje ČEZ pokrytí kapitálových nákladů do doby uplatnění či vypršení opce.
Akciová transakce bude vypadat následovně: ČEZ jednorázově koupí vlastní akcie (sedm procent) firmy MOL za 30 tisíc forintů za kus, ale zároveň okamžitě inkasuje (zápočtem) od Maďarů takzvané dopředné (opční prémii) za kupní call opci v hodnotě deset tisíc forintů za akcii. ČEZ za jednu akcii tedy efektivně zaplatí 20 tisíc forintů, tedy celkem zhruba 560 milionů eur. Podmínkou však je, že ČEZ nesmí během tří let s tímto akciovým balíkem hýbat, MOL zase může celý balík kdykoli koupit zpět, nikoli za tržní cenu, ale za 20 tisíc forintů za kus.
Osmiprocentní roční výnos.
Jestliže MOL akcie během tří let nekoupí zpět, každý rok zaplatí společnosti ČEZ takzvanou průběžnou odměnu. Výše této prémie je podle oficiálního vyjádření společnosti ČEZ předmětem obchodního tajemství. Podle neoficiálních informací se výše této prémie může každý rok pohybovat kolem osmi procent, což v případě takových transakcí údajně odpovídá nákladu kapitálu společnosti ČEZ (určený pomocí takzvané metody WACC). V zásadě jde o to, že ČEZ půjčil společnosti MOL 560 milionů eur maximálně na tři roky, přičemž za to dostane garantovaný, tedy bezrizikový, osmiprocentní výnos. Navíc ČEZ od Maďarů bude dostávat dividendy.
Když MOL opci v tříletém období nevyužije, bude investice společnosti ČEZ do akcií MOL vložena do společného podniku.
Právní služby při této obří transakci pro ČEZ zajišťovala pražská kancelář americké firmy Weil, Gotshal & Manges, pro MOL pracovala společnost Baker & McKenzie.
Akcionářská zloba
Za značně nevýhodnou označila část akcionářů MOL transakci maďarské a plynárenské skupiny s českým koncernem ČEZ.
„Podnikatelská logika v tom není takřka žádná. Management MOL zcela zřetelně nemá vůbec žádný zájem na tvorbě hodnoty pro akcionáře. Zajímají se výlučně o zachování existence MOL jako maďarské firmy,“ citovala agentura Reuters jednoho z dlouhodobých podílníků MOL. Analytici společnosti Citigroup dokonce označili transakci s ČEZ za další doklad dosavadní brokovnicové strategie MOL, tedy budování co nejšíře rozptýlené obrany proti převzetí ze strany OMV.
Odpůrci strategické aliance z řad akcionářů MOL kritizují nejen cenu, za kterou ČEZ akcie maďarské firmy koupí. OMV totiž poté, co ovládlo dvacet procent akcií maďarské společnosti, loni v září oznámila, že za akcii koncernu zaplatí 32 tisíc forintů, což je o dva tisíce forintů více, než kolik zaplatí ČEZ. Za další sporný bod dohody označují odpůrci strategické aliance i založení společného podniku, který bude budovat plynové elektrárny. Nelíbí se jim především to, že MOL do něj vloží infrastrukturu a své elektrárny a ČEZ přispěje „pouze“ svým know-how. Transakci MOL a ČEZ kritizovala i OMV. Ta ji označila za „čisté finanční inženýrství, které snižuje hodnotu MOL“.
Akcie MOL na maďarské burze reagovaly na zprávu o podepsání strategické aliance mírným růstem. Zatímco 20. prosince se na závěr obchodování akcie MOL prodávala za 23 600 forintů, 21. prosince, tedy den po oznámení transakce, hodnota akcie MOL po uzavření obchodování na burze činila 24 500 forintů. To je při současném kurzu zhruba 2548 korun.
Čeští ekonomičtí analytici hodnotili uzavření aliance o něco pozitivněji. Označili ji za významný počin a snahu získat vliv na dalších energetických trzích v regionu. Ekonomové se shodují v tom, že si ČEZ vybral MOL z toho důvodu, že maďarská společnost podniká v plynárenství v regionu střední a východní Evropy, má přístup k zemnímu plynu a umí s ním hospodařit. Navíc v lokalitách, které jsou připravené pro výstavbu nových elektráren. Poněkud rozdílného názoru však byli investoři. Ti se 21. prosince, tedy den po podepsání dohody, začali na pražské burze hromadně zbavovat akcií ČEZ, které se staly nečekaně největším propadákem na burze. Oslabily o 5,35 procenta na 1310 korun. Akcie ČEZ změnily majitele za výjimečných 3,4 miliardy korun.
„Za ochotou k vybírání zisků může být jednak dočasné pozastavení zpětného odkupu vlastních akcií a jednak to, že někteří investoři jsou také možná zklamáni tím, že ČEZ prozatím více nepokročil v jednáních o převzetí Mostecké uhelné,“ komentoval propad makléř firmy Patria Direct Vladimír Vávra. Analytička společnosti Atlantik FT Tereza Jalůvková zase tvrdila: „Investoři negativně vyhodnotili transakci s MOL.“
Vadim Fojtík
