V e s m í r
Asi dvacet pět tisíc světelných let dělí Zemi od planety, která je té naší údajně velmi podobná. Nově objevená planeta se nachází zhruba uprostřed Mléčné dráhy a podle odborníků existuje v jejím případě zatím největší šance, že by se na ní mohl vyskytovat život.
Objev oznámili australští a novozélandští vědci z observatoře Mount Stromlo nedaleko Canberry. Zatím bezejmenná planeta je jen o něco větší než Země a po oběžné dráze putuje zhruba ve stejné vzdálenosti od své hvězdy jako planeta obývaná lidmi. Planetu se poprvé podařilo objevit loni v červenci. Pozorování se zúčastnili také odborníci z observatoře Mount John na jihu Nového Zélandu. Krátce poté ji začali sledovat i astronomové z dalších observatoří po celém světě. Objev byl oficiálně zveřejněn počátkem letošního roku na astronomické konferenci v americkém státě Texasu.
Na sběru podrobnějších informací o planetě se podílel profesor David Bennett z Indianské univerzity, který ovšem na dotaz australského deníku Canberra Times odmítl potvrdit, že by prostředí na nově objevené planetě mohlo odpovídat podmínkám na Zemi. Aby mohly být učiněny jednoznačné závěry, je podle Bennetta zapotřebí získat podrobnější informace.
Profesor Aucklandské univerzity Philip Yock, vedoucí týmu novozélandských astrologů, kteří planetu spoluobjevili, je přesto přesvědčen, že teplota i gravitace na nové planetě by měly být vhodné pro přítomnost života. Yock to uvedl v polovině ledna v rozhovoru pro novozélandskou tiskovou agenturu. „Podmínky pro život na nově objevené planetě možná neodpovídají svou formou životu na Zemi, avšak může tam existovat život ve formě jiné, tvrdí Philip Yock. Podle jeho slov jde o vůbec první případ, kdy se někomu podařilo získat důkazy o existenci planety podobné Zemi svou velikostí i vzdáleností od její hvězdy.
Nová planeta byla objevena několik let starou metodou, která je založena na Einsteinově teorii, podle níž by mohly být planety registrovány nepřímo prostřednictvím svého gravitačního pole. Jako čočky je v tomto případě používáno světlo dvou hvězd. Astronomové proto novou planetu zatím neviděli. Její existenci však odvozují od světelných paprsků, které jsou přitahovány gravitační silou planety. Tyto světelné paprsky se přitom pohybují mezi dvěma blízkými hvězdami.
Profesor Bennett, který australskou observatoř navštívil loni v červenci a v srpnu, uvedl, že šlo o jeden z nejjasnějších odrazů zaznamenaných gravitačních technikou. Ředitel observatoře Mount Stromlo Jeremy Mould v rozhovoru pro deník Canberra Times uvedl, že jeho výzkumný tým patří k průkopníkům používaní této metody vyhledávání planet. „Byli jsme první na světě, kdo tuto metodu začal využívat, a všichni ostatní teď kráčejí v našich stopách, uvedl Mould.
Astronomové objevili v posledních třech letech právě touto metodou dvacet planet, které se nacházejí mimo sluneční soustavu. Žádná z nich však dosud nepřipomínala Zemi. Většina z nich se nachází příliš blízko své hvězdě a v jejich atmosféře je mnoho plynů. Profesor Yock spolu se svými australskými a japonskými kolegy hodlá v dubnu pokračovat ve výzkumu Mléčné dráhy a očekává objevy dalších mimoslunečních planet.
Při objevování planet by měla napomoci i nová metoda jejich hledání. Dosud užívaná metoda pozorování gravitace působící na světelné paprsky by měla být brzy vystřídána teleskopem, který bude možné namířit přímo na planetu. Nikdo tuto metodu dosud nepoužíval, protože světlo, které vydávají hvězdy, znemožňovalo uvidět i další vesmírná tělesa.
Profesor Eric Becklin z Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA) se spolu se svým týmem astronomů pokusil najít planety, které se nacházejí v takové vzdálenosti od hvězdy, aby bylo možné je uvidět přímo. K tomu američtí astronomové po-užili koronagraf, což je nástroj, který zamezuje přístupu světla vydávaného hvězdou do středu teleskopu, čímž umožňuje vidět objekty obíhající kolem hvězdy. K pokusu byl použit Hubbleův vesmírný teleskop a astronomové s ním prohlíželi mladé hvězdy blízko sluneční soustavy.
Když teleskop zaměřili na hvězdu nazvanou TWA 6B (nachází se asi 200 světelných let od Země), uviděli malou tečku, která vypadala jako planeta nalézající se asi 150 astronomických jednotek (astronomická jednotka je 150 milionů kilometrů, což je vzdálenost oddělující Zemi od Slunce) od své hvězdy. Týdeník The Economist to uvádí ve své zprávě z konference Americké astronomické společnosti v Texasu (na které byl mimo jiné oznámen objev planety připomínající Zemi). Dodává přitom, že zatím není jasné, zda se skutečně jedná o planetu nebo jen o dohasínající hvězdu zastíněnou větší sestrou.
Na další objevy si však lidé budou muset ještě chvíli počkat. Infračervený fotoaparát (NICMOS), který obsahuje koronagraf, již před několika týdny vypotřeboval všechnu chladící kapalinu potřebnou ke svému provozu. Žádný pozemský teleskop není schopen pořídit snímky tak kvalitní, aby z nich bylo možné vyčíst další důležité detaily. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) hodlá příští rok vyslat k Hubbleovu teleskopu raketoplán, jehož posádka by provedla potřebné opravy. Zatím ovšem není jasné, zda bude na palubě raketoplánu také chladící tekutina pro NICMOS. „Pokud se tak nestane, dodává The Economist, „budou si muset astronomové počkat na nové obrázky planet dalších několik let.
