Vzdušné zámky

První bitva starostů o stamiliony z evropských strukturálních fondů

Když starosta Terezína Jan Horníček (ODS) odnášel 11. května na ministerstvo pro místní rozvoj obsáhlou šestnáctsetstránkovou složku s europrojektem, nechyběl u toho štáb České televize. Šéf terezínské radnice si dal záležet, aby byl prvním českým žadatelem o peníze ze strukturálních fondů Evropské unie, a mediálně tak podpořil ambiciózní plán na přestavbu chátrajících objektů bývalé vojenské pevnosti na univerzitní centrum. Historický primát mu už asi zůstane, ale finanční efekt pro severočeské město to zatím nepřineslo. Terezínští přihlásili v květnu do soutěže o evropské peníze dva dílčí projekty na přebudování Hannoverských kasáren a bývalé jízdárny za šest set milionů korun (celkové náklady Europrojektu Terezín byly vyčísleny na 7, 5 miliardy korun - viz box o Terezíně). Oba však byly vyřazeny a nebudou hodnoceny. Neprošly skrze kontrolu formálních náležitostí a přijatelnosti. Radní Terezína mohou jen doufat, že příští rok v rámci druhého kola výzvy budou mít více štěstí. Nejsou v tom sami. Ze 61 přihlášených nadregionálních projektů jich bylo 17 vyřazeno. Zbylých 44 je právě teď předmětem věcného a kvalitativního hodnocení (viz tabulka).

Pominuli havarijní stav města.

„Již v době podání žádostí jsme věděli o dvou problémech, o nichž jsme předpokládali, že mohou schvalování zkomplikovat: nedokončený převod dotčených objektů od Armády ČR do vlastnictví města a neschopnost města spolufinancovat projekty v požadované výši,“ říká Miroslav Pavlas z pražské Projektové a rozvojové agentury, která s Terezínem spolupracuje. „O těchto skutečnostech se ale všeobecně ví, což dokládá i text usnesení vlády ze 4. června 2003 hovořící o finančním řešení havarijního stavu města Terezína. Přesto to při hodnocení nebylo vzato v potaz,“ poznamenává Pavlas. Podobně to vidí i terezínská radnice. „Důvodem nedokončeného převodu majetku byly průtahy na straně státu, především ministerstva kultury. Věříme, že se to podaří vyřešit. Co se týče spolufinancování, náš příspěvek za současné situace opravdu může být jen symbolický,“ říká Radek Vraný, správce majetku města. Ministerstvo pro místní rozvoj v propozicích trvalo na spolufinancování žadateli ve výši minimálně deseti procent z celkových nákladů, což by v případě dvou projektů Terezína představovalo 60 milionů korun. Město, jehož roční rozpočet je 28 milionů, se zavázalo přispět jen jedním milionem (na každý projekt pět set tisíc). „Nevím, proč je ministerstvo v požadavku na kofinancování tak striktní. Evropská unie nechce nic víc, než aby z českých veřejných zdrojů šlo na tyto projekty 25 procent, když sama dává 75. Nikde ale není řečeno, že celých těch 25 procent nemůže dát stát či kraj. Věříme, že se to do druhého kola změní,“ dodává Vraný.

Největší penězovod.

Vyjádřeno bruselskou novořečí, terezínské projekty byly podány v rámci prvního kola výzvy Společného regionálního operačního programu (SROP), který je jedním z pěti programů, jejichž prostřednictvím můžeme čerpat peníze z evropských strukturálních fondů (zbylými čtyřmi jsou sektorově orientované operační programy průmysl a podnikání, rozvoj lidských zdrojů, infrastruktura, rozvoj venkova a multifunkční zemědělství). Cílem největšího průřezového SROP, skrze nějž k nám poteče téměř třetina všech prostředků vyčleněných pro ČR (konkrétně se jedná o 454,333 milionu EUR od roku 2004 do roku 2006), je přispět k dosažení trvalého hospodářského růstu i růstu kvality života obyvatel jednotlivých regionů. Funkci „řídícího orgánu“ plní v rámci SROP ministerstvo pro místní rozvoj. SROP je tematicky rozčleněn na priority, dále na opatření a podopatření. V rámci prvního kola výzvy SROP byly přijímány nadregionální projekty, které mají přispívat k rozvoji cestovního ruchu (Priorita č. 4) a naplňovat cíle podopatření 4.1.1. (podpora nadregionálních služeb cestovního ruchu) a 4.2.1. (podpora nadregionální infrastruktury cestovního ruchu). Statut nadregionálních projektů mají ty investiční záměry, které svým rozpočtem přesahují tři miliony EUR (přibližně sto milionů korun). Projekty s náklady pod touto hladinou jsou řazeny mezi regionální projekty, o jejichž osudu nerozhoduje pražské ministerstvo, ale Regionální rady jednotlivých krajů, které je k financování buď doporučí, či nedoporučí (regionálních projektů bylo v prvním kole výzvy předloženo 322).
Některé záměry se mohou jevit jako megalomanské komunální disneylandy i proto, že je cítit určitá snahu obcí a měst spadnout do kategorie nadregionálních, aby neuzobávaly z „budgetů“ vyčleněných pro kraje. „Stačilo by nám sice kolem šedesáti milionů, ale v takovém případě by nás kraj nepodpořil,“ říká upřímně o svém projektu nejmenovaný zástupce nejmenovaného města. Teď je jejich projekt vyčíslen na téměř dvojnásobné náklady, takže možná ve městě vybudují palác, kde budou i kliky zlaté.

Jižní Čechy: lázně v každém koutě.

Projekty, které prošly základním administrativním sítem, kde se kontrolovalo, zda po formální stránce splňují všechny náležitosti, zda obsahují povinné přílohy, nyní procházejí procesem věcného a kvalitativního hodnocení. Kromě Terezína se do této fáze nedostala třeba Hluboká nad Vltavou. „Vyřazení z administrativních důvodů mě samozřejmě štve, ale drážděte hada bosou nohou…. Asi to nebudeme rozdmýchávat a pokusíme se o další kolo,“ glosuje „vyhazov“ hlubocký starosta a novopečený senátor Tomáš Jirsa (ODS). Radnice počítá s vybudováním relaxačního a regeneračního centra, přičemž se starosta důsledně vyhýbá slovu lázně. Náklady jsou propočítány na asi dvě stě milionů korun (bez DPH). „Projekt je součástí širší koncepce města, jak vyplnit zimní sezonu na Hluboké. V létě k nám přijíždí zhruba 450 tisíc turistů, pro něž máme vybudovánu navazující infrastrukturu, v zimě nepřijede téměř nikdo. Plánovaný objekt bude umístěn mezi golfové hřiště a zámecký park. Nabídne rehabilitace a rekondice pro zhruba tři sta lidí denně. Zaměří se na léčení takzvaných zdravých lidí, protože léčit nemocné umí kdekdo. Ubytování bude pouze pro 60 osob, ostatní zákazníci budou bydlet v již vybudovaných zařízeních ve městě,“ uvádí Jirsa. Zatím je to ale jenom vize na papíře. Vyřazen kvůli chybám byl i projekt nedalekých Nových Hradů. Tamní radnice (vedená ODS) hodlá vybudovat lázně z bývalé rezidence šlechtického rodu Bukvojů přímo v historickém centru města. Naproti tomu projekt na rozšíření lázní města Třeboně (podrobnosti viz box), kde je starostou předseda Sdružení lázeňských míst ČR Jiří Houdek (KDU-ČSL), do fáze hodnocení postoupil. Vezmeme-li v potaz, že na poměrně malém území vedle sebe stály tři konkurenční projekty zaměřené na regeneraci a relaxaci, lze se právem domnívat, že i v těchto záležitostech v konečné fázi hrají roli politické a obchodní zájmy vládních i krajských koalic. Jedni převálcují druhé. Není bez zajímavosti, že na řadě předchozích komunálních projektů na Hluboké a v Nových Hradech se podílela vlivná jihočeská stavební skupina MANE Holding (místopředsedou představenstva a spolumajitelem je hlubocký zastupitel Roman Mallát, člen ODS). Některé informace potvrzují, že MANE má zájem participovat i na výstavbě nových lázeňských kapacit. Radnice v Nových Hradech již podepsala nájemní smlouvu s firmou Rezidence Nové Hrady, která je dceřinou společností MANE Holding. Projekt na obnovu lázeňské tradice má připravena i radnice v Prachaticích (zatím ale o evropské peníze nežádala), ve hře je i výstavba nových, zcela privátních lázní v Třeboni. V jihočeském konkurenčním boji nelze samozřejmě pominout existující lázně v Bechyni a ve Vráži u Písku. „Lobbing samozřejmě hraje důležitou roli. My stejně jako Nové Hrady na něj dostali i peníze z kraje,“ nezastírá starosta Hluboké Tomáš Jirsa, přičemž nepopírá, že s bývalým ministrem pro místní rozvoj, Jihočechem Pavlem Němcem (US-DEU) si byli trochu blíže než se současným Jiřím Paroubkem (ČSSD).

Kraj nás podpoří.

O tom, že politické konsekvence nelze pominout, svědčí i slova agilního starosty Jindřichovic pod Smrkem Petra Pávka, který má připraven projekt na výstavbu mezinárodního univerzitního centra (rekonstrukcí budov bývalého státního statku) za 350 milionů korun. Jak ale týdeníku EURO naznačil, realizace je „ve značné míře závislá“ i na povolebním vyjednávání o krajské koalici v Libereckém kraji, kam starosta kandidoval jako lídr Strany pro otevřenou společnost (SOS). „Obec spolu s očekávanou podporou Libereckého kraje bude žádat o evropské peníze příští rok,“ uvedl minulé pondělí Pávek. Je ale otázkou, jak silnou podporu z kraje teď získá, když povolební vyjednávání nakonec dospělo k tomu, že na Liberecku bude vládnout ODS s ČSSD a Pávkova SOS, ač ve volbách uspěla lépe než sociální demokracie, skončí spolu s komunisty v krajské opozici.

Proč právě oni?

Každý starosta je schopen najít tisíc důvodů, proč právě k nim by peníze měly směřovat, zdaleka ne na všechny se dostane. „Zájem obcí o dotace je enormní a v některých případech očekávám až desetinásobný převis nad finančními možnostmi. To však nesmí nikoho odrazovat. Právě konkurencí kvalitních projektů by měly být vybírány ty nejlepší. V případě rozsáhlých projektů, jako je Terezín nebo Jindřichovice pod Smrkem, které žádají miliardy na univerzitní centra, by si starostové měli uvědomit, že v rámci fondů EU je na tyto aktivity pro celou ČR vyhrazena pouze částka odpovídající přibližně velikosti jednoho takového záměru. Odpověď, zda by si ostatní starostové a hejtmani nechali líbit, aby vše získala pouze jedna obec, doplňovat nemusím,“ uvedl již v červenci v časopise Moderní obec Dušan Fibingr, předseda Prodotační komory ČR. Určitě nebude daleko od pravdy. Zůstává otázkou, co všechno by mělo být z evropských fondů podporováno. Zda i projekty, jako jsou golfová hřiště (město Terezín dostane z EU na golfové hřiště přes devět milionů v rámci jednoho menšího regionálního projektu) či třeba akvaparky (o peníze žádají v rámci nadregionálních projektů obce Rudoltice na Ústeckoorlicku a Čeladná na Frýdeckomístecku), když tyto investiční záměry jsou jinde předmětem čistě privátních aktivit. „To je třeba posuzovat případ od případu,“ říká ministr Paroubek. Jinak by se na to mělo hledět v bezprostředním okolí bohaté Prahy a jinak ve strukturálně postižených regionech, jako je Bruntálsko či Jesenicko. Severomoravská obec Čeladná (v jejímž čele stojí Pavol Lukša, šéf moravskoslezské krajské organizace KDU-ČSL, která v rámci kraje nyní vytváří koalici s ODS) má v plánu postavit jeden z největších českých akvaparků s ojedinělou potápěcí věží a hotelem pro 52 lidí. Vše za zhruba 280 milionů korun. Projekt má navázat na golfový areál, areál jízdárny a rehabilitační centrum, které už v obci stojí (ze soukromých peněz). Čeladná chce v budoucnu vybudovat i areál zimních sportů. „Potřebujeme celoročně turisticky zatraktivnit náš mikroregion Frýdlantsko-Beskydy. Máme i podporu euroregionu Beskydy, jehož jsme součástí spolu se slovenskými a polskými partnery,“ uvádějí zástupci obce. Projekt Euroakvaparku Čeladná do hodnotící fáze soutěže prošel.

Cesta na shortlist.

Zdroje jsou ale velmi omezené. Souhrnný objem finančních prostředků na období tří let (2004 až 2006) připadajících na nadregionální projekty v oblasti cestovního ruchu činí přibližně 2,3 miliardy korun (v tom jsou jak evropské peníze, tak peníze ze státního rozpočtu). Podle sdělení ministerstva pro místní rozvoj má být hodnotící fáze ukončena tento čtvrtek (25. listopadu). Bodově hodnoceny jsou čtyři oblasti: schopnost a zkušenost žadatele a jeho partnerů s podobně velkými projekty (váha deset procent), potřeba a relevance projektu (váha 30 procent), kvalita projektu (40 procent) a horizontální kritéria (20 procent). Seznam, který bodováním vznikne, bude předložen Národní hodnotící komisi. Její zasedání je předběžně plánováno na polovinu prosince. Tam se budou projekty znovu posuzovat. Výstupem z jednání komise budou dva seznamy - seznam projektů doporučených k financování (shortlist) a seznam náhradních projektů. Výsledky soutěže budou oznámeny po schválení doporučeného seznamu ministrem pro místní rozvoj. To by mělo být v první polovině ledna 2005. Do konce ledna mají být s nejúspěšnějšími žadateli podepsány příslušné smlouvy.
„Nezbývá nám než čekat. Pokud ale uspějeme, jsme připraveni téměř okamžitě začít stavět,“ říká o projektu Dům betlémů starosta Třebechovic pod Orebem Jiří Němec (KDU-ČSL). V Příboru na Novojičínsku jsou podle Milana Strakoše (ODS) připraveni zahájit budování Centra Sigmunda Freuda i v případě, že neuspějí. Zatím z vlastního. Psychoanalytikův rodný dům již letos odkoupili od soukromých vlastníků za čtyři miliony korun.

Boxy ze čtyř měst (k foto)

Třebechovice: Postoupily dál.

Slavný Proboštův mechanický betlém se má stát jedním z nových motorů cestovního ruchu ve Královéhradeckém kraji. Město Třebechovice pod Orebem má v plánu nynější již notně omšelé Muzeum betlémů na Masarykově náměstí z větší části zbourat a na jeho místě s pomocí evropských fondů vystavět za zhruba sto milionů korun nový magnet pro turisty, nazvaný Dům betlémů. „Naší výhodou v rámci hodnocení projektů by mělo být mimo jiné to, že už máme v rukou stavební povolení. V dubnu či květnu příštího roku bychom mohli muzeum vystěhovat a hned poté by následovala demolice a nová výstavba. Počítáme, že už v říjnu 2006 by se mohlo otevírat,“ říká starosta Jiří Němec (KDU-ČSL). Orgány města, čítajícího asi 5500 obyvatel, s ročním rozpočtem kolem 50 milionů korun, se už dříve usnesly, že z vlastního do projektu vloží maximálně patnáct milionů. „Více si nemůžeme dovolit. Tato cifra vznikla po konzultaci s naším auditorem.“ dodává starosta. Tak jak je při realizaci obdobných projektů pravidlem, bude si město muset vzít v první fázi překlenovací úvěr a z vlastního proplatit všechny faktury dodavatelům. Teprve pokud příslušná kontrola zjistí, že výstavba postupuje v souladu s projektem a smlouvou, přijdou slíbené dotace z Evropské unie. V nynějším muzeu je kromě Proboštova díla stabilně k vidění dalších zhruba třicet betlémů, v čase adventu se počet rozšiřuje až na stovku, přičemž každý rok se ukazují jiné. Depozitáře totiž skrývají kolem čtyř set exemplářů. „Nepočítáme, že by počet vystavovaných betlémů nějak výrazně vzrostl, ale chceme hlavně, aby expozice byly z větší části interaktivní, aby se lidé nenudili. Návštěvníci by například měli mít možnost si sami vyzkoušet řezbářkou práci a případně si nakoupit příslušné nástroje. Budou také moci podrobnější informace dohledat v počítačích. Z Proboštova betlému uvidí i zadní část, unikátní mechaniku,“ předestřela ředitelka muzea Zita Zemanová. Všechny exponáty i personál by se po dobu výstavby přesunuly do kulturního domu, kde Proboštův řezbářský skvost se statutem národní kulturní památky má projít několikaměsíční generální opravou. Třebechovičtí mají dvě nabídky, aby na čas svůj obecní poklad zapůjčili jinam, jednu z Muzea hraček na Pražském hradě, druhou z Anglie. „Nevím, zda po rekonstrukci ještě vůbec zbude nějaký čas a zda by s tím odborníci souhlasili, ale osobně bych asi v zastupitelstvu hlasoval proti. Považoval bych to za riskantní záležitost,“ říká starosta Němec. Ročně se do Třebechovic přijde podívat na betlémy 60 tisíc lidí, projekt počítá s nárůstem na 80 až 90 tisíc.

Terezín: Vyřazen.

Se zřejmě nejambicióznějším projektem se v klání o evropské peníze představilo město Terezín známé ve světě nejen unikátním pevnostním systémem z konce 18. století, ale zvláště sběrným koncentračním táborem - židovským ghettem z druhé světové války. Cílem je do někdejších vojenských objektů, sice památkově chráněných, ale opuštěných a často silně zdevastovaných (poničených i povodněmi), vrátit život. Ne vojenský, ale civilní. Město má dnes, kdy v něm už vojáci nejsou (bývalo jich tu až sedm tisíc), zhruba dva tisíce obyvatel, přičemž jeho infrastruktura je prý svou kapacitou schopna zvládnout pětinásobek. Celkový rozpočet plánovaných investičních akcí byl vyčíslen na 7,5 miliardy. Jde o šestnáct samostatných projektů rozdělených do pěti tematických celků (rekonstrukce místních komunikací a inženýrských sítí, rekonstrukce objektů vnitřního města a jejich konverze pro potřeby vysokého školství, sanace pevnostního systému, rehabilitace veřejných prostranství, vybudování sportovně rekreačních zón). „Nejsem megaloman či šílenec, jak si mnozí myslí. Tohle je racionální projekt na záchranu města a na záchranu státního majetku, kterého jsme se ujali, ačkoliv jsme nemuseli,“ říká starosta Jan Horníček (ODS) a naráží tím na skutečnost, že předmětem projektu je rekonstrukce objektů přebíraných (bezúplatně) od Armády ČR. V prvním kole výzvy předložilo severočeské město dva projekty: konverzi Hannoverských kasáren na kongresové centrum (za 470 milionů korun) a konverzi objektu jízdárny na reprezentativní multifunkční společensko-kulturní halu (za 130 milionů). Základním mottem europrojektu Terezín je vybudování univerzitního města jako centra vzdělanosti, kultury a sportu na platformě mezinárodní spolupráce. To vše ve vazbě na cestovní ruch a kongresovou turistiku. „Nechceme zřizovat nějakou novou univerzitu, ale nabídnout prostory a možnost spolupráce již existujícím školám. Debatujeme například s představiteli pražské Univerzity Karlovy, konkrétně s děkanem Fakulty sociálních věd Janem Ámosem Víškem. Taktéž máme spolupráci třeba s berlínskou Technickou univerzitou,“ uvádí starosta příklady. Dílčí projekty jsou prý koncipovány tak, že jsou schopny samostatné ekonomické existence, přičemž jejich postupným propojováním bude docíleno synergického efektu a revitalizace města. Vše by ale mělo být hotovo maximálně do deseti let. Jako příklad terezínští radní uvádějí budovy bývalé vojenská nemocnice a velkých pěchotních kasáren. Do doby, než bude vojenská nemocnice rekonstruována a funkčně využívána jako vědecké a pedagogické zázemí pro vysokou školu, má budova pěchotních kasáren (v rámci europrojektu modelovaná jako vysokoškolská kolej) sloužit coby dočasné ubytování turistů a návštěvníků z řad mezinárodních organizací, účastníků kongresů a podobně. Starosta se nezájmu neobává. „V zahraničí jsme možná známějším městem než doma. Ročně Terezín navštíví 300 tisíc lidí a je tu velký zájem o pořádání nejrůznějších symposií a kongresů. Zatím jsme k tomu neměli žádnou vyhovující infrastrukturu,“ říká Horníček Může mu lichotit, že projekt evropské „lidové univerzity“ 30. září během veřejného slyšení před členy Evropského parlamentu podpořila i švédská komisařka Margot Wallströmová.

Třeboň: Postoupila.

Třeboňský projekt je jedním z několika soutěžících investičních záměrů, které se zabývají rozvojem lázeňské infrastruktury. Jihočeské město z kraje rybníků má v plánu rozšířit dvoje lázně, které samo vlastní (Lázně Aurora a Bertiny lázně), o další služby, jež by ještě více přilákaly klienty z řad samoplátců, kteří lázně vyhledávají kvůli rekondičním a relaxačním pobytům. Projekt počítá s výstavbou dvou „wellness center“ a vybudováním městského informačního a orientačního systému s cílem postupného sblížení obou lázeňských zařízení ležících na opačných stranách Třeboně. „Chceme, aby na té trase mezi lázněmi vznikla odpočinková místa s lavičkami, zákoutími a informačními tabulemi, v další etapě i s kolonádou, promenádou, kavárnami,“ říká starosta Třeboně Jiří Houdek. Zvýšení počtu návštěvníků, kteří si pobyt hradí ze svého, má i snížit závislost lázní na zdravotní politice státu a zdravotních pojišťoven, a tím pádem i snížit podnikatelské riziko. „Chceme tímto krokem podnikání v našem městě stabilizovat, “ dodává Houdek. Projekt vychází i ze skutečnosti, že léčebná kapacita obou lázní je zhruba dvojnásobná oproti plně vytížené kapacitě ubytovací. V Auroře je lůžková kapacita pro 470 klientů a léčebná pro 650, v Bertiných je lůžková pro 180 a léčebná pro 370 hostů. Už dnes mnoho návštěvníků bydlí v soukromí a v hotelech a autoři projektu předpokládají, že v návaznosti na tento plán vznikne dalších 180 až 230 nových lůžek v privátní sféře, k tomu přibudou i nové soukromé restaurace a provozovny služeb. To má samozřejmě zvýšit i poptávku po pracovní síle. V Lázních Aurora na západním okraji města by měla proběhnout kompletní rekonstrukce bazénu a přestavba sousední tělocvičny na centrum vodních atrakcí, dojde též k výstavbě nové tělocvičny, sauny, v projektu je i prostor pro fitness, squash a bowling.V Bertiných lázních, poblíž centra Třeboně, vznikne rehabilitační a sportovní hala, kde by se měl hrát tenis, squash a bowling, je též počítáno s rekonstrukcí komunikací a zahradních chodníků, s přeložkou kanalizace, vznikne i venkovní tenisový kurt, zahradní bazén, hřiště na stolní tenis, hřiště na plážový volejbal a petanque. Vše dohromady má stát 156 milionů, přičemž město by se podílelo minimálně deseti procenty. Třeboňská radnice si projekt připravovalo sama, pouze studii proveditelnosti a povinnou analýzu nákladů a přínosů si objednala u specializované agentury.

Příbor: Postoupil.

Město Příbor na severovýchodě Moravy věří, že novou prosperitu může region Novojičínska, postižený kupříkladu výrazným snížením výroby v Tatře Kopřivnice, spojit se jménem nejslavnějšího rodáka, zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda. Již název celého projektu Příbor-Centrum Sigmunda Freuda - stimul rozvoje regionu, je toho důkazem. Projekt má několik částí. První, základní, předpokládá vybudování samotného centra, přičemž je rozčleněn na dvě dílčí etapy, úvodní etapu (s níž Příbor nyní) počítá s rekonstrukcí psychoanalytikova rodného domu a výstavbou multifunkčního objektu. Náklady této etapy představují částku 175 milionů korun, z čehož - jak je obvyklé - 75 procent by měly uhradit fondy EU, patnáct procent stát a deset procent půjde z prostředků města. Druhá etapa zahrnuje výstavbu objektu služeb. Na to by poté měly navázat doplňkové části projektu (úprava prostranství v Jičínské ulici, oprava a stavební úpravy piaristického kláštera, úprava místních komunikací spojujících Freudovo centrum s klášterem, rozšíření ubytovacích kapacit). Město chce především využít skutečnosti, že rodný dům Sigmunda Freuda, význačné evropské osobnosti 19 a 20. století, stále stojí. Jeho rekonstrukcí a uvedením do původního stavu, jak vypadal v době narození a prvních roků Freudova života, má vzniknout základ, na němž lze stavět jak v běžném cestovním ruchu, tak i v kongresové turistice a při pořádání nejrůznějších kulturních akcí. Právě k tomuto účelu mají být vybudovány i nové moderní objekty architektonicky vycházející z „freudovské“ tematiky, stavebně navazující na rodný dům. „Pokud nám dotace bude přiznána, je termín zahájení stavby stanoven na duben 2005, termín dokončení na červen 2006, “ říká k první etapě starosta města Milan Strakoš (ODS).

PROJEKTY, KTERÉ JSOU NYNÍ HODNOCENY

• Město Příbor Centrum Sigmunda Freuda, I.etapa - Rekonstrukce rodného domu S. Freuda a výstavba multifunkčního objektu

• Nadace partnerství Cyklisté vítáni

• Biskupství ostravsko-opavské Konferenční centrum Hukvaldy

• Město Moravské Budějovice Rekonstrukce MěKS Beseda na konferenční a kulturní centrum

• Město Františkovy Lázně Infrastruktura veřejného lázeňství

• Město Turnov Kongresové centrum Střelnice

• Obec Ostravice Sportovní a rekreační komplex údolí Šance - sportovně rekreační areál Ostravice

• Město Chotěboř Sportovní a rekreační centrum s nadregionální působností v Chotěboři

• Obec Rudoltice Sportovně-rekreační centrum „Akvapark Zámeček - Rudoltice“

• Statutární město Zlín Kongresové centrum Zlín

• Město Třebechovice pod Orebem Dům betlémů v Třebechovicích

• Moravskoslezský kraj Krajský úřad Rekonstrukce a oprava Kapucínského kláštera ve Fulneku

• Česká kultura, o. s. Cyklus festivalů vážné hudby - České kulturní slavnosti

• Region Orlicko-Třebovsko Aktivní turistika v Česku

• Město Bílovec Revitalizace Bíloveckého zámku

• Klub tisícovkářů Čech, Moravy a Slezska, o. s. Nadregionální produkt cestovního ruchu - poznávání tisícovek Čech, Moravy a Slezska

• Město Krásná Lípa Centrum národního parku České Švýcarsko 1

• Ostravské centrum nové hudby, o. s. Mezinárodní festival nové hudby Ostravské dny 2005, 3. ročník

• Město Jeseník Multifunkční centrum pro cestovní ruch a lázeňství

• Statutární město Ústí nad Labem Rekonstrukce muzea Ústí nad Labem s cílem zřízení centra česko-německých studií „Collegium Bohemicum“

• Město Slavkov u Brna Slavkov u Brna - mezinárodní centrum kulturně-historického dědictví

• Město Rychnov nad Kněžnou Nadregionální sportovní a turistické centrum

• Římskokatolická farnost Velehrad Velehrad - místo setkávání duchovního bohatství východu a západu

• Město Třeboň Třeboň - rozvoj lázeňské infrastruktury

• Dobrovolný svazek obcí Jihomoravské lázně Rozvoj lázeňské infrastruktury v Jihomoravském kraji

• Obec Dukovany Adaptace zámku Dukovany

• Obec Čeladná Euroakvapark Čeladná

• Sdružení České dědictví UNESCO Rozvoj marketingu Českého dědictví UNESCO

• České Švýcarsko, o. p. s. České Švýcarsko - Propagační a informační kampaň 2006

• Město Klášterec nad Ohří Výstavba a obnova lázeňské infrastruktury

• Město Sokolov Integrované rekreační a sportovní centrum Poohří

• Město Ústí nad Orlicí Sportovně rekreační centrum v Ústí nad Orlicí

• Olomoucký kraj Společný nadregionální projekt na podporu domácího cestovního ruchu

• Hewer, o.s. Moderní informační média ve službách rozvoje cestovního ruchu

• Greenways Praha-Vídeň, o.s. Rozvoj služeb pro cestovní ruch na greenways Praha-Vídeň

• Česká centrála cestovního ruchu - Czechtourism Mediální podpora domácího cestovního ruchu

• Česká centrála cestovního ruchu - Czechtourism Certifikace služeb v cestovním ruchu

• Česká centrála cestovního ruchu - Czechtourism Zvýšení návštěvnosti turistických regionů české republiky zahraničními turisty

• Česká centrála cestovního ruchu - Czechtourism Perly České republiky - systém komplexní prezentace ČR

• Balanc, o. s. Rok na Vysočině a Rok v Jihočeském kraji

• Labyrint Bohemia, o. p. s. Interaktivní centrum poznávání

• Město Jičín Víceúčelová sportovní hala

• Sun Ski School Propagace služeb lyžařských škol Sun Ski School a lyžařských areálů

• Český rybářský svaz - MO, Valašské Meziříčí Propagace českého sportovního rybářství - rybářská turistika

VYŘAZENÉ PROJEKTY

• Město Terezín Europrojekt Terezín Konverze Hannoverských kasáren na kongresové centrum

• Město Terezín Europrojekt Terezín Konverze Jízdárny na reprezentativní multifunkční společensko-kulturní halu

• Město Pec pod Sněžkou Parkovací domy Pec pod Sněžkou - Zelený potok, Velká Úpa

• Nadace českého kubismu Podpora rozvoje ČR v regionech prostřednictvím propagace kulturního dědictví první poloviny 20. století

• Vlastenecký poutník, o. s. Již zase k nám mohou andělé

• ECEAT, CZ Stezka dědictví - národní produkt poznávacího CR

• Město Žatec Revitalizace pražského předměstí pro rozvoj podnikání - Chrám chmele a piva

• Bono Publico, o. p. s. Bono Publico Marketing

• Bono Publico, o. p. s. Bono Publico Infrastruktura

• Nadační fond Grand Projekt obnovy bezprostředního okolí a souboru staveb a zámku Červená Lhota a vytvoření infrastruktury pro cestovní ruch a integraci

• Město Hluboká nad Vltavou Relaxační a regenerační centrum

• Město Nové Hrady Obnova lázeňství v regionu

• Nadační fond Dobrý soused Digifest 2004

• Nadační fond Dobrý soused Festival Balanc

• Nadační fond Lesopark Kunětická hora Multifunkční sportovně-rekreační areál

• Město Chomutov Rozvoj Severního areálu Podkrušnohorského zooparku

• Klub českých turistů Atlas turistických cílů

Pramen: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR