Projekt Společné nebe se po vstupu Slovenska do NATO vrací na scénu
Československo opět ožije - alespoň ve vzduchu. Armády Česka a Slovenska totiž plánují na letošní podzim cvičení Modrá hranice, při kterém si chtějí ověřit, zda by vzdušný prostor obou států mohly chránit jedny společné letecké síly. Šlo by o velmi ojedinělý projekt, většina států si totiž hodlá svůj vzdušný prostor chránit sama vlastními silami. Společná obrana je ale na druhou stranu výrazně levnější.
Generátor nápadů.
S projektem nazvaným Společné nebe přišel v době pražského summitu NATO před dvěma lety tehdejší ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Všeobecně se mělo za to, že nápad se zrodil především kvůli tomu, aby Česká republika postupovala při nákupu nadzvukových letadel spolu se Slováky a při větším počtu pořizovaných supersoniků získala „množstevní slevu“ a ušetřila desítky milionů korun. Společná obrana měla být až na druhém místě, hrála spíše zástupnou roli.
Slováci si ale později nákup osmnácti nových stíhaček – v blízké budoucnosti – rozmysleli. Rozhodli se, že raději zmodernizují svých jedenadvacet letounů MiG-29. Ani tehdejší Zemanově vládě plán na koupi čtyřiadvaceti švédských stíhaček Gripen nevyšel. Momentálně se ale jedná o pronájmu dvanácti kusů těchto letounů, k podpisu mezivládní česko-švédské smlouvy by mělo dojít v nejbližších týdnech. Zastaralé MiGy-21, které české armáda nyní využívá, totiž půjdou nejpozději do poloviny příštího roku do šrotu.
Po úvodním nadšení tak projekt Společné nebe na dlouhé měsíce zapadl. Už to vypadalo, že šlo jen o jeden z řady megalomanských projektů bývalého vedení ministerstva obrany. Exministr Tvrdík za něj přesto loni v září dostal čestný doktorát slovenské Vojenské letecké akademie generála Milana Rastislava Štefánika v Košicích.
Družba Čáslav - Sliač.
Zvrat ale nastal letos v březnu, kdy Bratislava získala po vstupu Slovenska do Severoatlantické aliance přístup k utajovaným informacím NATO. Společné nebe se opět vynořilo.
Situace se už dokonce dostala tak daleko, že se plánuje praktické prověření, zda je společná vzdušná obrana obou států uskutečnitelná. Česko-slovenské cvičení Modrá hranice je naplánováno na polovinu října.
„Ano, půjde o projekt Společné nebe,“ potvrdila týdeníku EURO mluvčí armádního velitelství společných sil Sabina Introvičová. „Cvičení se za českou stranu zúčastní letecká základna v Čáslavi a brigáda velení, řízení a průzkumu ze Staré Boleslavi. Ze Slovenska to bude letecká základna ve Sliači. Zatím je ale vše teprve ve fázi plánování, upřesňujeme podrobnosti. Další detaily se dozvíte později,“ dodala Introvičová.
Brusel by nebyl proti.
Vzdušné síly Armády ČR jsou momentálně v takovém stavu, že by prostor nad republikou samy ubránit nedokázaly. Tuto smutnou pravdu připustili i někteří čeští politici. Tristní stav tuzemských vzdušných sil koneckonců naplno potvrdil fakt, že vláda musela při summitu NATO v Praze v listopadu 2002 povolat na pomoc americká letadla F-16 Fighting Falcon a F-15 Eagle ze základen letectva USA v italském Avianu a britském Lakenheath.
Posledních devět českých nadzvukových letadel, které NATO již nyní označuje za „stíhačky s omezením“, navíc půjde nejpozději v prvním pololetí roku 2005 do šrotu.
Česká armáda o ochraně domácího vzdušného prostoru letadly jiného spojeneckého státu uvažovala už před několika lety – pro případ, pokud by se vláda rozhodla žádné nové stíhačky nenakupovat a de facto tak tuzemské nadzvukové letectvo zlikvidovat.
Středoevropské nebe.
V NATO je totiž možnost ochrany vzdušného prostoru jiným státem možná, i když jenom jako krajní řešení. Momentálně takový model využívá Lucembursko a Island. Tyto státy vlastní bitevní nadzvuková letadla vůbec nemají.
Na přechodnou dobu využila takového řešení i Belgie. V době, kdy si nechávala modernizovat svá letadla F-16 zabezpečovalo její vzdušný prostor Nizozemsko.
Slovenský premiér Mikuláš Dzurinda loni v létě prohlásil, že o zapojení do plánu společné protivzdušné obrany Společné nebe uvažuje i Polsko a Maďarsko. „Společné nebe je otázka atraktivní nejen pro Slováky a Čechy, ale myslím si, že i pro Poláky a Maďary,“ uvedl.
Projekt by ale nemusel být lákavý pouze pro země visegrádské čtyřky. I mezi dalšími nově přijatými členy NATO jsou státy, které nemají svůj vzdušný prostor čím zabezpečit. Jen Bulharsko a Rumunsko vlastní relativně moderní a účinné MiGy-29. Litva disponuje několika málo cvičnými letadly, Lotyši, Estonci a Slovinci nemají vůbec žádné vzdušné síly. Ochranu svých nových spojenců z NATO budou zcela jistě potřebovat.
