Sucho a lesní požáry zavařily českým turistům v Chorvatsku. Popelem lehly stovky hektarů lesa, polí a vinic
Velká sucha netrápí Čechy jen doma, ale i na cestách na dovolenou. Nedostatek srážek a vysoké teploty způsobují požáry, které komplikují pobyt českých turistů v Chorvatsku. Jednou z nejvíce postižených lokalit byl poloostrov Pelješac.
Největší požáry tam vypukly koncem července a dlouho se je nedařilo uhasit. Některé pasáže cesty byly opravdu dramatické. Sjíždíme u chorvatského města Ploče z místní dálnice a pokračujeme dál na poloostrov Pelješac, do míst, která jsou pověstná produkcí slávek, ústřic a hlavně vína. Prosvištíme serpentiny nad městečkem Ston a pokračujeme dál do středu poloostrova. Již po pár kilometrech vidíme první dým, který se valí z kopce vzdáleného jen několik set metrů od páteřní silnice, spojujující poloostrov s pevninou. Nad hořícím místem pravidelně přelétává hasičské letadlo a pravidelně ho zkrápí tisícovkami kubíků vody.
Počkej, až to uhasíme
Postupem času hořících míst přibývá a nálada v autě klesá. Cestou potkáváme stále větší množství hasičských aut, provoz houstne, stejně tak i koncentrace dýmu v ovzduší. Ve vesnici Janjina už místní policie zastavuje dopravu úplně. „Musíte počkat, až se to podaří kolem silnice uhasit,“ vysvětluje zjevně unavený strážce zákona. Zhruba po půl hodině se kolona vozidel rozjíždí, cestou ještě absolvujeme pár podobných zastávek. Cesta spáleništěm je dlouhá několik kilometrů, místy z ohořelých stromů u silnice šlehají vysoké plameny, někde je dým tak hustý, že je vidět jen na několik metrů před sebe. Konečně se blížíme k cíli. K ústí tunelu Dingač, který vede od městečka Potomje směrem k moři. „Bohužel zavřeno, musíte zpátky a celé to objet,“ vypakuje nás policista hlídkující před tunelem. Komunikace slouží jako úniková cesta.
Poslechneme. Průjezd klikatou cestou, s několika zpětnými zatáčkami, kdy vlevo máte skálu a vpravo několikasetmetrový sráz, není příjemný. Se zhruba čtyřhodinovým zpožděním dorazíme do cíle, přímořské vesnice Borak – Dingač. Mezi turisty, kteří zde tráví dovolenou, je atmosféra lehce napjatá, všechny znervózňuje blížící se požár a hustý dým, který se občas vyvalí z kopců nad vesnicí.
„Včera tady celý večer vál vítr, který měl teplotu minimálně pětatřicet stupňů Celsia, bylo to dost nepříjemné, jako když vás někdo neustále ovívá horkým fénem. Pak přišla bouřka, ale jen s blesky a hromy, bez deště,“ popisoval události, které předcházely dramatickému rozšíření požáru, jeden Slovák.
Vítr pak napomohl, že se začal oheň lavinovitě šířit celým údolím na druhé straně kopce. „Mezi třetí čtvrtou hodinou ranní jsme vylezli před apartmán a koukali, jak z hřebenů hor nad Dingačem šlehají několikametrové plameny. Do toho tady někdo přišel se zprávou, že pokud se nepodaří oheň zvládnout, čeká nás evakuace. Situace byla v jednu chvíli docela nepřehledná,“ popsala noční dramatické události Česka, která na Pelješac přijela s rodinou z Moravy. V úterý 21. července odpoledne všichni doufají, že se požár podařilo uhasit. Bohužel ne. Následující noc se opět na vrcholcích hor nad vesnicí objevuje charakteristická rudá záře z hořícího lesa. Ráno zase nejde elektřina. Jejími výpadky trpí především čeští „paštikáři“. Korpulentní žena v plavkách, jejichž hlavní funkcí patrně je zabránit, aby některé části těla samovolně odešly do moře, volá na svého manžela: „Franto, jestli nepustěj šťávu, tak mi těch pět kilo zmraženýho masa shnije.“ Franta jen otráveně mávne rukou: „To pivo, co jsem dovez, se nedá pít, je teplý jako chcanky.“
Místní se snaží aktuální situaci řešit a zajistit alespoň základní pohodlí pro turisty, před některými domy nahazují generátory. O několik hodin později jsou obnoveny dodávky elektřiny, i když s občasnými výpadky, které se opakují i v dalších dnech. Zmražené maso je zachráněno a Franta se může konečně napít vychlazeného piva, které si přivezl z 1500 kilometrů vzdálených Čech.
16 hektarů za hodinu
Dle chorvatských úřadů požár na poloostrově Pelješac vypukl v pondělí 20. července kolem jedenácté hodiny večer. Oheň hořel rychlostí až 16 hektarů za hodinu, bojovali s ním nejen hasiči, ale byla nasazena i armáda, speciální hasicí letadla, dobrovolníci, policie a protivzdušná obrana. Celkem shořelo 900 hektarů lesa, olivové háje, vinice, uhynuly desítky hospodářských zvířat a bylo zničeno několik automobilů. Hašení trvalo řadu dní.
„Požár je velká tragédie, odradí spousty turistů, přitom je teď snad už po všem a další velké požáry již doufám nehrozí,“ říká prodavač v jedné z místních vinoték ve vesnici Potomje. Podle něj úřady ještě vyčkávají, zda někde nezačne opět hořet, a během pár dní začnou sanační práce. Nejprve je nutné vykácet a odvézt ohořelé stromy. „Na jaře se kopce už budou zase zelenat. Problém je ale s vodou. Na kopcích bez vegetace se neudrží voda z jarních dešťů, která se bude valit do údolí, kde může napáchat spousty škod,“ vysvětlil. l •
Mezi třetí čtvrtou hodinou ranní jsme vylezli před apartmán a koukali, jak z hřebenů hor nad Dingačem šlehají několikametrové plameny. Na jaře se kopce už budou zase zelenat. Problém je ale s vodou. Na kopcích bez vegetace se neudrží voda z jarních dešťů, která se bude valit do údolí, kde může napáchat spousty škod.
O autorovi| Vadim Fojtík, fojtik@mf.cz
