Poslední hospodářskou krizi způsobilo selhání politického i finančního systému
Kdo je vinen za krach banky Lehman Brothers (LB) na podzim 2008? Mnoho jejích bývalých zaměstnanců se domnívá, že americké ministerstvo financí za vlády republikánského prezidenta George W. Bushe a centrální banka státu New York. Jejich tehdejší šéfové, Henry Paulson a Timothy Geithner, jenž se stal Paulsonovým nástupcem ve vládě demokratického prezidenta Baracka Obamy, byli totiž v minulosti na vysokých postech konkurenta Lehman Brothers, banky Goldman Sachs. A údajně obětovali LB, aby Goldman Sachs zachránili. Bývalý člen výkonné rady Lehman Brothers, který nechtěl být jmenován, však prohlásil, že ať už poslední úder zasadil bance kdokoli, jeho vina je menší, než těch „hochů, kteří ji ke krachu dovedli“.
Gorila a strýček Joe Tento výrok cituje redaktorka amerického měsíčníku Vanity Fair Vicky Wardová v knize Devil’s Casino: Friendship, Betrayal, and the High-Stakes Games Played Inside Lehman Brothers (Ďáblovo kasino. Přátelství, zrada a hry o vysoké sázky v bance Lehman Brother). Hlavní osobou pro veřejnost byl Richard Fuld, předseda a šéf exekutivy Lehman Brothers, jemuž zaměstnanci banky i klienti říkali „gorila“. Skutečnou moc však měl člověk v pozadí, Joe Gregory, s přezdívkou „strýček Joe“ dle sovětského diktátora Josifa Vissarionoviče Stalina. Tento mrzutý výkonný šéf LB neustále intrikoval, aby si Fuld žádného svého případného nástupce neoblíbil. Chtěl, aby Lehman Brothers začala konkurovat Goldman Sachs. Součástí tohoto jeho úsilí byly programy LB pro homosexuály, lesbičky, bisexuály i jmenování nedostatečně kvalifikované Erin Callanové šéfkou finančního oddělení. Dle Wardové „byl malicherný a vznětlivý, jednal impulzivně a často bránil řešením vycházejícím ze zdravého rozumu. A také se zdálo, že neustále roste jeho nezájem o byznys, na nějž měl dohlížet.“
Jako v Shakespearově tragédii Příběh Wardové se podobá Shakespearově tragédii. Zásady, na kterých byla banka Lehman Brothers vybudována, ji totiž přivedly do záhuby. Počet podvodných postupů, jimiž se zaměstnanci LB snažili zakrýt její problémy, deprimuje a navíc jsou bláznivé. Netvoří však základ příběhu Wardové. Ten tvoří generace lidí, kteří do LB nastoupili po roce 1969 a do významných funkcí se dostali poté, co byla v roce 1984 prodána společnosti American Express. Čtyři z nich – T. Christopher Pettit, Joseph M. Gregory, Thomas Tucker a Stephen Lessing – byli od dětství přáteli, navštěvovali stejnou střední školu a přijížděli do ústředí LB na Manhattanu společně každé ráno autem z Long Islandu. Na Wall Street je zlákala vidina zbohatnutí, ale přísahali, že je peníze, které vydělají, nikdy nezkorumpují, čemuž však nedostáli. Wardová popisuje jejich kariérní postup v LB i postupnou ztrátu hodnot, přátelství a manželství. Zpočátku tvořili semknutou skupinu, kterou pojmenovali „hoši z Ponderosy“ dle ranče z westernového televizního seriálu Bonanza z šedesátých let, na němž žili čtyři bratři. Dva z těchto přátel, Pettit a Gregory, se postupně stali výkonnými šéfy LB. A Gregory zradil Pettita.
Zrada Wardová popisuje dějiny banky Lehman Brothers v období 1984 až 2008. V prvních třinácti letech se LB snažila pod vedením Fuldova charismatického zástupce Pettita, který fungoval v pozadí, vymanit z neblahého vlivu jejího majitele, společnosti American Express. Pettit vystudoval vojenskou akademii ve West Pointu a ve válce ve Vietnamu získal dvakrát medaili Bronzová hvězda. Byl vedoucí osobností hochů z Ponderosy, nejrychleji v LB kariérně postupoval a v roce 1982 se stal partnerem a v podstatě společně s Fuldem šéfem banky. Wardová k němu neskrývá obdiv, protože jednal jako přísný otec a ovlivňoval své spolupracovníky, i když je káral. V roce 1994 se jim společně podařilo zbavit American Expressu, Pettit se však stal hrozbou pro Fuldovo vedení nové investiční banky. Přátelé sice zůstávali vůči němu loajální, ale osobní a profesní problémy ho činily zranitelnými. Jeho bratr umíral na rakovinu mozku a rozpadalo se mu manželství. Začal však proti němu vystupovat Gregory, protože Pettit bránil šéfy dvou divizí se špatnými výsledky. Navíc ho rozzlobilo, že mu vynadal za jednání během krize mexické měny peso. Proto v roce 1996 přesvědčil Fulda, aby se svého prvního zástupce zbavil. Wardová píše, že „za necelý rok se Gregory změnil z Pettitova pomocníka v jeho Bruta“. A dodává, že tuto jeho zradu „mnoho vrcholných manažerů banky Lehman Brothers nazývalo březnovými idami, protože se odehrála 15. března, v den, kdy v roce 44 před naším letopočtem zavraždili Julia Caesara jeho bývalí přátelé“.
Utkvělé představy Mohlo by se zdát, že převrat v LB v devadesátých letech nemá žádnou souvislost s jejím krachem. Wardová však přesvědčivě popisuje, jak hrabivost a sobectví, jež urychlily největší bankrot banky v dějinách USA, měly původ v rivalitě pěti mužů, Fulda, Pettita, Gregoryho, Tuckera a Lessinga, kteří se dostali k moci v LB poté, co ji v roce 1984 získala společnost American Express. Uvádí i nyní obecně přijímaný názor na Fulda, který byl v čele LB téměř patnáct let: „Nebyl velkým generálem, což si přál Gregory, ale buď neviditelným mužem, nebo potřeboval, aby mu silnější podřízený řekl, co má dělat.“ Po Pettitově odchodu vsadila LB během ruské finanční krize v roce 1998 na riskantní sázky a o rok později měla rekordní zisky. Wardová píše: „Banka Lehman Brothers riskovala a ničila. O deset let později opět riskovala, ale tentokrát to zničilo ji.“ Během těchto deseti let se snažila dostihnout Goldman Sachs a dosáhnout ceny akcie ve výši 150 dolarů. Tyto utkvělé představy ji však zahubily.
Ďábel v akci Wardová také mistrně odhaluje společenské prostředí nejvyšších manažerů LB. Vychloubali se svými rodinami a Pettit dokonce tvrdil, že za úspěch vděčí tomu, že se nerozvedli. Nejprve se však rozvedl Pettit a po něm i Gregory a oba si našli nové partnerky. Od jejich manželek se očekávalo, že budou loajální spíše k LB než ke svým manželům, navštěvovat s nimi firemní večírky, dávat finanční částky na určené charitativní akce a dokonce dávat přednost potřebám společnosti před nemocným dítětem. Pokud manžel některé z nich upadl v nemilost, ostatní manželky se k ní chovaly, jako by měla nakažlivou nemoc. Banku Lehman Brothers nakonec nezničily neobvykle zabalené rizikové hypotéky, jako tomu bylo v případě jejího konkurenta Bear Stearns, ale půjčky na komerční nemovitosti. Cílem LB bylo jako vždy předstihnout Goldman Sachs. Proto mnoho let skupovala spekulativní komerční nemovitosti. V roce 2008 jich vlastnila za 30 miliard dolarů, přičemž únosná úroveň byla deset miliard. Divize LB, která se jimi zabývala, vyprodukovala v roce 2006 dvacet procent zisků, tato aktiva však byla značně problematická. Navíc se finanční trh o těchto toxických aktivech dozvěděl, co dříve nevěděl. Banka Lehman Brothers použila metodu kreativního účetnictví Repo 150 k přesunu 50 miliard dolarů ze svého bilančního účtu a dokonce objevila britské právníky a auditory, kteří se pod tuto pochybnou transakci podepsali. Někteří hoši z Ponderosy opustili Wall Street dřív, než se začala kritizovat chamtivost. Chris Pettit tragicky zahynul při nehodě se sněhovou rolbou krátce po vyhazovu z LB. Joe Gregory z ní odešel s několika sty miliony dolarů rok před tím, než zkrachovala. Neváhal však žalovat zbankrotovanou banku Lehman Brothers o 233 milionů dolarů kvůli nezaplacené mzdě a dalším náhradám. Ďábel ho dostal.
Společné úsilí Mezi neustále rostoucí počet knih o poslední světové finanční krizi, jež se snaží odhalit příčiny obrovské imploze nejdelšího, nejsilnějšího a nejrozšířenějšího ekonomického rozvoje v dějinách, patří i příběh Wardové. Nelze jej však považovat za směrodatný, přestože je pečlivě zdokumentovaný, dobře napsaný a živě popisuje osudy lidi skryté za tímto neosobním dramatem. Stejně jako všechny ostatní knihy o tomto tématu se totiž utápí ve výměně názorů mezi politiky a soukromou finanční sférou. Politici ji viní z „chamtivosti“. Ve skutečnosti však byla tato finanční krize důsledkem jejich společného úsilí. Nenastala by, kdyby nebylo zákonodárných a regulačních opatření a monetární politiky federální vlády USA. Wardová podotýká, že selhaly všechny součásti systému. Pokud se podobná politická selhání a krize objevily v minulosti, například appeasement s nacistickým Německem ve třicátých letech minulého století, vystoupili lidé, jako byl ve Velké Británii Winston Churchill nebo ve Francii Charles de Gaulle. Ti zjevné chyby ostře kritizovali a pomohli z nich své země vyvést. Dostatečně viditelné obrovské chyby, které vedly k dnešním finančním problémům, však nesouhlasné názory nevyvolaly. Je tedy třeba se znepokojovat nad stavem americké politické a byznysové elity.
Box: DEVIL’S CASINO: FRIENDSHIP, BETRAYAL, AND THE HIGH-STAKES GAMES PLAYED INSIDE LEHMAN BROTHERS (Ďáblovo kasino. Přátelství, zrada a hry o vysoké sázky v bance Lehman Brother) AUTOR Vicky Wardová VYDAL John Wiley & Sons New Jersey 2010 ROZSAH 270 stran
