Producenti zemního plynu počítají v následující dekádě s výrazným nárůstem poptávky. Ten bude důsledkem vzestupu umělé inteligence (AI), jež zvyšuje nároky na spotřebu elektřiny. Jen ve Spojených státech se má dle americké banky Well Fargo poptávka po elektřině v následujících šesti letech zvýšit o pětinu, přičemž jen datová centra s umělou inteligencí zapříčiní do roku 2030 nárůst o 323 terawatthodin, což je sedmkrát více než současná roční spotřeba v celém New Yorku.
Ačkoli se společnosti, jako je Meta, Google, Microsoft či Amazon, zavázaly k tomu, že svá datová centra budou napájet z obnovitelných zdrojů, nemusí solární a větrná energie k pokrytí jejich nároků stačit. Přeci jen se jedná o zdroje závislé na proměnlivém počasí. A proto je pro období, kdy nebudou moci vyrábět dostatek elektřiny, nutné hledat vhodnou alternativu. A přesně tady přichází na řadu zemní plyn.
„Tento typ potřeby je důkazem toho, že pokud jde o uspokojení skutečných požadavků trhu, je důraz na obnovitelné zdroje jako jediný zdroj energie fatálně chybný,“ uvádí pro CNBC Richard Kinder, výkonný předseda společnosti Kinder Morgan, která je se 40procentním podílem na trhu největším provozovatelem plynovodů v USA. „Primárním využitím zmíněných datových center jsou velké technologie a já věřím, že si začínají uvědomovat roli, již musí hrát zemní plyn a s ním i jaderná energie,“ dodává.
Nedostatečně výkonné baterie
Jiných než obnovitelných zdrojů bude zapotřebí i podle společnosti Goldman Sachs, z jejíž zprávy vyplývá, že zemní plyn v USA pokryje šedesát procent nárůstu poptávky, kdežto obnovitelné zdroje „jen“ čtyřicet. Větší zájem o plyn pak očekává rovněž Well Fargo, která předpovídá, že by se poptávka ve Spojených státech mohla do roku 2030 zvýšit o 10 miliard kubických stop (téměř 315,8 milionu metrů krychlových) denně, což by odpovídalo nárůstu o více než čtvrtinu.
Nutno podotknout, že odhady jednotlivých institucí se více či méně liší. Pro porovnání, Goldman Sach za stejný časový úsek očekává denní nárůst „jen“ o 3,3 miliardy stop krychlových (104,2 milionu metrů krychlových), zatímco houstonská investiční banka TPH&Co maximálně o 8,5 miliardy (268,4 milionu metrů krychlových).
Proměnlivost počasí přitom není jedinou překážkou, která využití obnovitelných zdrojů komplikuje. Další omezení představují i baterie. Ty podle Kindera zatím nejsou dostatečně výkonné na to, aby datová centra napájela 24 hodin denně: „Obnovitelné zdroje budou hrát významnou roli při uspokojování poptávky, ale čelí výzvám, kvůli nimž se plyn jeví jako atraktivní, a to nejméně do roku 2030.“
„Pomalá“ jaderná alternativa
Potenciální alternativu k plynu pak představuje také jaderná energie, která má tu výhodu, že poskytuje energii bez emisí uhlíku. Lhůty pro realizaci jednotlivých projektů jsou ale i přes moderní technologie stále dlouhé, a tak lidé z Wells Fargo očekávají, že zásadnější dopad bude mít jaderná energie až za 10 let. Ostatně, i kvůli tomu zůstává pro řadu odborníků zemní plyn logickou volbou.
Problémem je, že při jeho výraznějším zavádění je nutné očekávat, že pravděpodobně narazí na odpor ekologických skupin, které usilují o to, aby se fosilní paliva přestala co nejdříve používat. Koneckonců, podle prognózy Goldman Sachs by se emise uhlíku z datových center mohly do konce současné dekády více než zdvojnásobit, a to přibližně na 220 milionů tun. Tedy za předpokladu, že většinu energie poskytne právě zemní plyn.
Na druhou stranu je nutné vzít v potaz i skutečnost, že s ohledem na emise plyn stále představuje lepší variantu než uhlí. Například ve společnosti Duke Energy znamenal přechod na něj snížení emisí o 45 procent. Ředitelka americké energetické společnosti Lynn Goodová jej navíc považuje za zcela potřebný i do budoucna. Důvod je prostý: než budou zavedeny pokročilejší energie, bude mít zemní plyn funkci jakéhosi překlenovacího paliva. „Vidíme to jako jediný způsob, jak zachovat spolehlivost a cenovou dostupnost, na kterou zákazníci spoléhají,“ uzavírá.
