Dostat lidstvo na Mars je jedna věc, ale jak na něm následně přežít? Život na rudé planetě s sebou v mnoha ohledech přináší potenciální riziko, proto NASA aktuálně plánuje misi CHAPEA (Crew Health and Performance Exploration Analog), jejíž náplní bude věrná simulace pobytu na sousední planetě. Spočívat bude v izolaci čtyř lidí uvnitř makety marsovské základny v Texasu, a to po dobu 378 dní. Což je stejně dlouho, jako by astronauti strávili na povrchu cizí planety.
Jakmile se čtveřice ocitne uvnitř, bude se řídit předem naplánovaným harmonogramem, jehož součástí bude třeba simulovaná vědecká práce, stravování i údržba a řešení poruch. Nakonec se astronauti podrobí náročným psychologickým a fyziologickým testům. „Vytvořili jsme vysoce věrný scénář mise na povrch Marsu,“ komentuje pro CNN spoluředitel projektu CHAPEA Scott M. Smith.
První simulace známá jako analogová začne v červnu a po ní budou následovat další dvě, každá s jinou posádkou, zato v identických podmínkách. Poslední z nich odstartuje v roce 2026. Účastníkům NASA slibuje opravdu autentický zážitek, během kterého se budou muset vypořádat třeba s 22minutovým zpožděním vnější komunikace či okolním hlukem přehrávaným přes reproduktory.
Repasované rakety? Raději 3D tisk
Maketa základny Mars Dune Alpha je dílem dánského architektonického ateliéru Bjarke Ingels Group a společnosti ICON zabývající se 3D tiskem. „NASA vyhodnotila obrovské množství alternativ pro stavbu mimozemských obydlí, od repasovaných raket a přistávacích modulů až po nafukovací objekty a montované budovy,“ vysvětluje generální ředitel ICONu Jason Ballard s tím, že záměrem je na Marsu stavět s využitím tamní půdy. „Dospěli k tomu, čemu věříme i my: když to zhodnotíme z hlediska financí, bezpečnosti a flexibility, je robotická stavba z místních materiálů zdaleka nejlepší možností,“ dodává.
Kromě pracovních a obytných prostorů se soukromými ložnicemi je součástí základny o rozloze 1700 metrů čtverečních také kuchyň, lékařská část, komunitní centrum, cvičební místnost a přechodová komora. K dispozici bude mít čtveřice účastníků také ,venkovní prostor‘ napodobující marťanský povrch.
O úspěchu mise rozhoduje i jídelníček
Misí CHAPEA se NASA snaží vyřešit komplikace, které jsou s cestou na Mars v současné době stále spojené. Aktuálně existují celkem čtyři takzvaná červená rizika. Spadá mezi ně radiace, chování a výkonnost posádky, jídlo s výživou a také SANS, což je zkratka pro otok oční bulvy, který postihuje většinu astronautů během dlouhodobého pobytu v mikrogravitaci.
Přestože analog nebude schopen testovat účinky radiace a snížené gravitace, která na Marsu odpovídá zhruba 38 procentům té pozemské, je mise stále důležitou součástí příprav. Umožní posoudit alespoň dopad na lidské zdraví a výkonnost. Její součástí bude také testování dlouhodobé marťanské stravy.
„Když se podíváte do historie, jídlo a výživa rozhodly o nejedné výzkumné cestě. Ať už se jednalo o oceány, nebo výpravy do Antarktidy či Arktidy, pokud jste dobře nenaplánovali výživu, nedopadlo to dobře,“ říká Smith, který je současně manažerem pro nutriční biochemii v Johnsonově vesmírném středisku. Právě v něm se Mars Dune Alpha nachází.
Podle odhadů potrvá cesta na Mars šest až devět měsíců, takže trvanlivost potravin bude hrát zásadní roli: „Poslední potraviny budou snědeny asi pět let po vypuštění. Když se zamyslíte nad tím, jak si zabalit spíž s potravinami, které vám vydrží dalších pět let, je to výzva.“
Uvnitř habitatu bude posádka jíst podobné množství jídla jako na ISS, kromě toho budou pěstovat zeleninu pomocí hydroponického systému. Během pobytu bude účastníkům testována krev, moč, sliny i výkaly. Pod dohledem bude také jejich chování a fyzická výkonnost, přičemž lékařské kontroly budou tito lidé absolvovat ještě po ukončení analogové studie, a to v řádu několika týdnů. „To, abyste s námi strávili rok života, vyžaduje určité odhodlání. Ne každý se na tuto misi hodí,“ doplňuje Smith.
Podobných stanic je vícero
Na skládání mozaiky znalostí týkající se Marsu samozřejmě nepracuje jen NASA, ale řada dalších kosmických agentur a jednotlivých zemí. Marťanské analogové stanoviště budují třeba Spojené arabské emiráty. Středisko v hodnotě 136 milionů dolarů (necelé tři miliardy korun) bude mít rozlohu 176 tisíc metrů čtverečních a bude stát v jedné z dubajských pouští. Sloužit má jako místo, kde bude země vyvíjet technologie pro případnou misi na Mars. Stavba známá jako Mars Science City je stejně jako maketa Mars Dune Alpha dílem společnosti Bjarke Ingels Group, která ji rovněž hodlá vyrobit pomocí 3D tisku.
Kromě toho se analogií zabývá třeba nezisková organizace The Mars Society, jež v americkém Utahu provozuje Mars Desert Research Station. Pravděpodobně nejznámější je pak Mars-500, který vznikl ve spolupráci Evropské kosmické agentury a ruského Institutu biochemických problémů.
