Vzkaz pro Eda Zandera: Několik rad k Motorole

29. 12. 2003

Autor: Euro.cz

Navigační plán pro „operačního důstojníka“, který

…se mění v kapitána.

Blahopřání pro Eda. Po pětadvaceti letech šplhání po manažerských žebříčcích v technologických firmách má konečně k dispozici vlastní loď, kterou můžete řídit. Zároveň se zdá, že jde o zcela zasloužené povýšení: ve funkci prezidenta Sun Microsystems získal reputaci operačního a marketingového esa, které umí zručně vyvíjet nové výrobky a zajišťovat solidní zisky.

Nicméně až se 5. ledna chopí kormidla Motoroly, zjistí, jak hluboce zakořeněné jsou její problémy. Řízení této americké vlajkové lodi bude vyžadovat veškeré finesy a dovednosti, jež se za 56 let života naučil – a navíc mnohé jiné.

Kde by tedy měl začít? Nejprve se bude muset rozhodnout, ve kterých oblastech má Motorola podnikat. V současné době tato společnost v hodnotě 26,7 miliardy dolarů podniká v šesti sférách – mobilní telefony, polovodiče, bezdrátové sítě, širokopásmové komunikace, systémy pro administrativní i průmyslové aplikace a chytrá elektronika pro využití mobilních sítí v automobilech. Zcela správně se nemění rozhodnutí o osamostatnění polovodičové divize SPS Spinco v hodnotě 4,8 miliardy dolarů. Uvedený podnik odsává příliš mnoho prostředků a upřímně řečeno nemá tak dobré výsledky, aby stál za pokus o nápravu.

MINIMARŽE
Tím to ale pro Eda Zandera zdaleka nekončí. Aby se Motorola zmohla na víc než dosavadní miniaturní provozní marže zvíci 4,4 procenta, musí se zbavit chřadnoucího podniku s bezdrátovými sítěmi, oceněného na 4,5 miliardy dolarů. Za prvních devět měsíců loňského roku tato divize uvízla na suchu a je ve ztrátě za 322 milionů dolarů. Navíc její podíl na mobilním trhu pokulhává daleko vzadu za Ericssonem, Nokií a společností Nortel Networks. Není ani jasné, zda si má Motorola ponechat širokopásmovou divizi, která vyrábí doplňkové adaptéry kabelových televizí a modemy. Ačkoli v době její akvizice roku 1999 představovala hodnotu téměř tří miliard dolarů, loni spadla na méně než dvě. Ed Zander během telefonického rozhovoru sdělil, že pro generálního ředitele je důležité „zvážit, zda koupit nové podniky, nebo eliminovat některé jiné“. Tento okamžik právě nastal, a čím dříve Motorola zeštíhlí, tím lépe.

Proč? Protože Zander musí soustředit všechen svůj operační um na opravu klíčového oboru podnikání - telefonů v hodnotě jedenáct miliard dolarů. Zároveň musí zajistit správný chod divizí, které se specializují na vládní zakázky a automobilovou elektroniku. Těmito schopnostmi bezpochyby disponuje. Jeho přítel Stephen J. Luczo – generální ředitel výrobce počítačových disků Seagate Technology, v jehož správní radě Zander zasedá – tvrdí, že je ideálním mužem pro operační řízení. V Sunu koneckonců dohlížel na vývoj Solarisu, operačního systému pro komerční sféru, díky němuž se firma z dodavatele technickým odborníkům stala partnerem v podnikových výpočetních systémech. Zander ve firmě Sun upevnil vztahy s dodavateli a dokázal ji udržovat v dvouciferných maržích. Jak sám řekl, „dobré řízení nelze ničím nahradit“.

U Motoroly takové schopnosti najdou široké uplatnění. Hlavním důvodem, proč se svými výrobky stále zaostává, je příliš velký počet komponent v mobilních telefonech – jak hardwarových, tak i softwarových. Jakmile tento problém vyřeší, rázem se ocitne daleko vpředu a přiblíží se maržím Nokie a Samsungu.

ČTENÍ TRHU
Úspěch bude záviset také na lepším předvídání tržních trendů, zejména v překotně pádícím telefonním sektoru. Výnosy z mobilních telefonů budou koneckonců po osamostatnění jedné divize tvořit ne už čtyřicet, ale plných padesát procent celku. Dříve se americký obr nechvalně proslavil tím, že v polovině devadesátých let nezachytil nástup digitálních mobilních sítí, a tak Nokii umožnil převzít vládu na trhu. Špatnou předvídavost signalizuje i nynější mizivá nabídka horké novinky – telefonů s fotoaparátem.

Dřívější šéfové hovořili dlouhá léta o tom, že je třeba změnit těžkopádnou, inženýrsky řízenou Motorolu ve svižného, byť obřího výrobce spotřební elektroniky. Zandera dnes čeká realizace těchto záměrů, jinak se na špici trhu s mobily nevrátí. Stačí, když se podívá na nové, ale o to dravější konkurenty v oboru: Samsung, Sanyo a LG.

Aby s nimi mohl Ed bojovat, bude se muset hodně učit. Nelze samozřejmě zapomenout, jak vycítil potenciál ve špičkovém serveru Enterprise 10000, který Sun koupil v devadesátých letech od firmy Silicon Graphics (SGI). SGI jej považovala za bezcenný, ale Zander ho úspěšně prodával společnostem, jež nechtěly kupovat mainframové systémy od konkurenční IBM. Z onoho serveru se stal jeden z klenotů Sunu. Nešlo však o výrobek pro spotřebitele – a ti mohou být daleko vybíravější než průměrný ředitel oddělení IT.

Zander musí dokázat, že má v rukávu jednu věc, kterou potřebuje každý generální ředitel: vizi. Vymýšlení dalších trháků bylo u Sunu parketou Scotta McNealyho. V Motorole si ho užije i Zander. Bude muset předvést, že vidí i za roh. Hodně štěstí.