V roce 1903 se člověk (poprvé prokazatelně) naučil létat na stroji těžším než vzduch, o dalších 118 let později naučil to samé robota, totiž helikoptéru. S tím rozdílem, že tentokrát vše obstará sama a k avizovanému letu nedojde na tomto světě, nýbrž na světě marsovském.
Právě k historickému počinu Orvilla a Wiboura Whightových NASA svůj nejbližší záměr přirovnala, když o něm minulý týden veřejnost. Helikoptéra Ingenuity, která byla na Mars dopravena společně s vozítkem Perseverance, se z jeho povrchu vznese nejspíš už po Velikonocích. Konkrétní datum úřad zatím nestanovil. Uvedl pouze to, že k pokusu o první řízený a motorem poháněný let na cizím vesmírném tělese nedojde dřív než 8. dubna.
Podobně jako před 118 lety v případě bratří Wrightů i nyní půjde o let, jenž nebude trvat déle než několik vteřin. Nastanou-li k tomu příhodné podmínky, roztočí Ingenuity své rotory přesně na 2537 otáček za minutu a začne stoupat rychlostí tři stopy (jeden metr) za sekundu. Ve výšce tří metrů nad povrchem by měla helikoptéra vydržet zhruba půl minuty. Následně se otočí kolem své svislé osy a snese se zpět k zemi.
Během letu má Ingenuity za úkol nejen se v řídkém marsovském vzduchu udržet, ale rovněž pořídit několik fotografií bezprostředního okolí. To samé bude ve stejnou chvíli provádět i Perseverance. Během následujících hodin a solů, jak se den na rudé planetě oficiálně označuje (jeden sol trvá 24 hodin 39 minut a přibližně 35 seokund), pak helikoptéra i vozítko nasdílejí pořízené záznamy americkým inženýrům z Laboratoře proudového pohonu (JPL). Vědci z CALTECHu, pod který JPL spadá, následně vyhodnotí, zda byl uskutečněný let úspěšný, a určí, kdy a jak budou probíhat další letové zkoušky.
Šest dní „vysazovaní“
V současné době je Ingenuity stále připevněna ke svému mateřskému tělesu – Perseverance. To nicméně již v průběhu uplynulého víkendu dostalo pokyn začít s „předletovou přípravou“. Aby mohla helikoptéra vzlétnout, bylo zapotřebí ji vysvobodit z kompozitového obalu, který 1,8 kilogramu vážícího robota chránil během únorového přistání. V rámci další předstartovní fáze je nutné dopravit Ingenuity na „letištní plochu“. Ta má rozměr 10 krát 10 metrů, přičemž samotný let bude probíhat v zóně měřící na délku metrů devadesát. V okamžiku, kdy se bude vozítko nacházet na místě vzletu, započne vysazovací procedura.
„Jako je tomu se vším ostatním kolem helikoptéry, podobný vysazovací manévr ještě nikdy předtím proveden nebyl,“ cituje oficiální web NASA doktorku Farah Alibayovou, která je zodpovědná za integraci Ingenuity do marsovského roveru. „Jakmile s vysazením začneme, už není cesty zpět. Všechny aktivity jsou koordinované, nezvratitelné a na sobě závislé. Pokud se objeví jen náznak toho, že něco není v pořádku, můžeme se rozhodnout den nebo víc počkat, abychom lépe pochopili, oč jde.“
https://twitter.com/NASAPersevere/status/1373282681337880577
Ačkoliv je z videa výše patrné, že vysazení Ingenuity na povrch Marsu není zas tak komplikovanou záležitostí, v NASA jsou velice obezřetní – na proces si vyhradili celých šest dní (solů). Dokud nebude helikoptéra stát pevně na zemi, bude napájena skrze elektrický zdroj mateřského vozítka. Následně se ale už bude muset spolehnout pouze na slunce.
„Jakmile přestřihneme kabel, který ji spojuje s Perseverance, a překonáme těch posledních pět palců (12,5 centimetrů), které ji dělí od povrchu, budeme po našem velkém příteli chtít, aby co nejrychleji odjel pryč,“ vysvětlil šéfinženýr Ingenuity Bob Balaram. „To proto, aby mohly sluneční paprsky co nejrychleji osvítit naše solární panely a my tak mohli začít dobíjet baterie.“
Na prahu nové éry
Hlavním cílem plánovaných zkoušek je ověření hypotézy, podle které by budoucí průzkumy ostatních vesmírných těles naší Sluneční soustavy mohly být prováděny právě pomocí létajících strojů. O něco podobného se v 80. letech minulého století pokoušeli již vědci z bývalého Sovětského svazu, kteří na Venuši v rámci mise Vega vypustili dvojici balónů. Projekt Ingenuity je však v tomto ohledu o poznání dál. A to právě z toho důvodu, že se jedná o stroj těžší než vzduch, který by se k zamýšlenému účelu hodil lépe.
