Zdravotnická zařízení a pojišťovny plánují pro větší efektivitu elektronické propojení
Snaha o co nejefektivnější léčbu nebo diktát pojišťoven? To jsou dva různé pohledy na projekt řízené péče. Počátkem příštího roku ho na zkoušku hodlá rozjet Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). Některé menší ústavy už pilotní programy odstartovaly. „Chceme systém uspořádat tak, aby zdravotnická zařízení mezi sebou spolupracovala na co nejefektivnějším poskytování péče,“ řekl týdeníku EURO Pavel Horák, ředitel VZP. Ordinace, laboratoře i nemocnice by se měly s naší největší pojišťovnou propojit jednotným systémem a navzájem si poskytovat informace.
KOMORA JE PROTI
V praxi bude mít pojišťovna svou síť zdravotnických zařízení, s nimiž bude propojena a do kterých bude posílat pacienty. V současnosti už některé principy tohoto systému provozují soukromé řetězce ordinací, jako jsou Moje Ambulance nebo Mediclinic, nebo pojišťovny Česká národní zdravotní a Hutnická zaměstnanecká. Například posledně jmenovaný ústav již od roku 2003 spolupracuje se společností Klient Pro a vybranými poskytovateli zdravotní péče na takzvaném plánu Medipartner.
České lékařské komoře (ČLK) se systém řízené péče příliš nelíbí. Největší problém spatřuje v omezení svobodné volby pacienta. Podle prezidenta ČLK Milana Kubka mají pojišťovny jediný zájem, a to snižování nákladů. Budou proto průběh léčby diktovat podle svého a pacienta posílat za nejlevnějšími lékaři. „Systém řízené péče jednoznačně posiluje moc pojišťoven na úkor lékařů a pacientů,“ řekl Kubek na nedávné konferenci. I exministr zdravotnictví David Rath (ČSSD) řízenou péči odmítá. Tvrdí, že povede k omezení dostupnosti a kvality péče.
Naopak ministerstvo zdravotnictví princip řízené péče podporuje a první snahy pojišťoven vítá. „Naší představou je, aby jednou byla řízená péče zakotvená přímo v zákoně. Ale jen jako možnost, svoboda pacienta zůstane zachována,“ tvrdí mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt.
Významná úspora peněz ve zdravotnictví je největší výhodou projektu. Díky propojení všech systémů může zamezit zdvojování vyšetření a dalším zbytečným výdajům. „Nejvíc škod je při předepisování léků. Objevili jsme například pacientku, která si nechala předepsat šedesát balení jednoho léku. Je to pětkrát více, než by měla užívat,“ uvádí Horák příklad, kterému by se dalo pomocí řízené péče předejít. Plán se prozatím týká jen čtyř krajů (Ústeckého, Plzeňského, Moravskoslezského a Jihočeského) a nebude pro klienty pojišťovny povinný.
INFORMAČNÍ NEPOŘÁDEK
V současnosti panuje v informačních systémech zdravotnických zařízení trochu chaos. Přestože jich osmdesát procent pochází od jednoho dodavatele, navzájem spolu nekomunikují a nevyužívají objednávací systémy. „Je na nás, abychom určili pravidla. Nejsme žádní protektoři, nemůžeme všem nařídit, že to bude takhle. Chceme ale být prostředníkem dohody, aby si systémy mezi sebou mohly vyměňovat informace, aniž bychom my s nimi přišli do styku,“ popisuje Horák roli VZP. Pojišťovna prý nechce čekat na slibovanou reformu, která by možnosti řízené péče rozšířila, ale chce se pokusit sama se všemi hráči dohodnout na jednotném systému a tak ušetřit zbytečné náklady. „To, že bude informační systém on-line propojený a pojišťovny budou sahat do účtů nemocnic, je otázka velmi krátké budoucnosti,“ potvrzuje Miloslav Ludvík, ředitel motolské nemocnice. Lékařům může systém velmi ulehčit administrativu. Okamžitě díky němu mimo jiné uvidí výsledky všech vyšetření, kterými pacient kdy prošel, nebo jestli přestoupil k jiné pojišťovně. „Projektu se nebráníme. Zatím sice nemáme žádné konkrétní informace, ale pokud to pomůže pacientům, jdeme do toho,“ potvrzuje zájem Tomáš Tvarůžek, ředitel společnosti PP Hospitals, jež po České republice provozuje několik menších nemocnic. Výhody on-line připojení pocítí i pacient. Spolu s ním by mělo skončit únavné posedávání po ordinacích. Praktický lékař bude moci pacienta objednat ke specialistovi na konkrétní hodinu. Principy řízené péče se VZP snaží podporovat již delší dobu. U některých onemocnění, která jsou u nás častější, jako například cukrovka nebo rakovina, se snaží přesunout léčbu do specializovaných center, jež poskytují pacientům větší komfort než běžná zařízení. Sem pak také směřuje podpora inovativní a nákladnější péče.
ELEKTRONICKÁ INOVACE
Další elektronickou novinkou, se kterou chce VZP uspět v čím dál širší konkurenci, je čipová karta pojištěnce. Fungovat bude jako elektronická peněženka, kterou pacient bude moci nabít a použít při placení poplatků u lékaře nebo v lékárně. Díky ní bude moci vstupovat na portály zdravotních pojišťoven a kontrolovat vykazovanou zdravotní péči. Pacient bude mít na kartě rovněž vybrané informace o svém zdravotním stavu (krevní skupina, alergie, očkování, speciální léky a podobně), které mu mohou pomoci v případě nehody. Podobný projekt běží například v Rakousku. V současné době zde elektronickou zdravotní kartu vlastní přes osm milionů osob. Její velkou výhodou je, že zároveň slouží i jako průkaz sociálního pojištění nebo občanka.
BOX „Zdravá síť“ může šetřit miliony Se zapojením takzvané „e-Health sítě“ do léčebného procesu mají zkušenosti i v zahraničí. Průzkum v deseti největších německých nemocnicích využívajících aplikace SAP zjistil, že může pomoci ušetřit zdroje v řádech milionů eur ročně. Vrcholní manažeři těchto nemocnic očekávají, že její používání povede k celkové úspoře nákladů až do výše dvou milionů eur ročně. Za každého hospitalizovaného pacienta by se tak ušetřilo kolem sta eur. Náměstek ředitele fakultní nemocnice Charité v Berlíně Lutz Fritsche předpokládá, že nemocnice s více než 150 tisíci pacienty za rok by mohly za jednoho pacienta ušetřit až 110 eur. „To znamená, že bychom mohli být schopni úspory až 6,1 milionu eur ročně v nemocnicích v celé zemi,“ vypočítává. Největší podíl na snížení nákladů má zjednodušení diagnostiky. Systém totiž například umožňuje přístup nemocničních lékařů do údajů ambulantních kolegů nebo laboratoří.
