PET LAHVE Záměr ministerstva životního prostředí Martina Bursíka zavést zálohy za takzvané PET lahve narazil u odborné veřejnosti na téměř jednohlasný nesouhlas. Plastové obaly mají podle představ ministra zákazníci po spotřebování nápoje vracet v obchodech, podobně jako je tomu již nyní u lahví od piva.
PET LAHVE
Záměr ministerstva životního prostředí Martina Bursíka zavést zálohy za takzvané PET lahve narazil u odborné veřejnosti na téměř jednohlasný nesouhlas. Plastové obaly mají podle představ ministra zákazníci po spotřebování nápoje vracet v obchodech, podobně jako je tomu již nyní u lahví od piva. Navrhovaný systém by zřejmě zkomplikoval situaci výrobcům, obchodníkům, obcím i spotřebitelům. Co všechno by znamenal? áměr vyčistit města, parky a přírodu od obalů, které se obtížně rozkládají a které tak na dlouhou dobu zamořují přírodní prostředí, je na první pohled chvályhodný. Jako ostatně řada dalších „zelených iniciativ“. V případě zálohování a recyklace plastových Z obalů ovšem přichází iniciativa Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP) v situaci, kdy se tuzemský spotřebitel naučil třídit odpady a je v této činnosti na špici v rámci Evropské unie. Unie přitom podle Českého průmyslového sdružení pro obaly a životní prostředí (CICPEN) požadovala po členských zemích v roce 2005 podíl recyklace plastů 23 procent, v Česku ale loni tento podíl dosáhl už 48 procent a podle odhadů překoná letos 50 procent. Proto podle CICPEN „neexistuje v současné době žádný relevantní důvod tento zaběhnutý systém měnit“. Podnikatelé přitom odhadují náklady na zavedení nového systému na několik desítek miliard korun. Výsledkem musí být jediné – snížení konkurenceschopnosti všech složek tuzemského průmyslu, které plastové obaly dotčené návrhem MŽP pro své výrobky používají. PROTI JSOU POTRAVINÁŘI I OBCE
„Záloha za jednu PET lahev by mohla být někde v rozpětí tří až pěti korun,“ řekl již dříve Profitu ministr Martin Bursík. I on ale přiznává, že problémem mimo jiné bude, kam se všechny vybrané lahve uloží. Obchodníci totiž nemusejí mít dostatečné skladové kapacity. Podle Potravinářské komory ČR je záměr ministerstva problematický jak z hlediska legislativního (uvedený záměr by si vyžádal kompletní změny v pojmosloví a dikci zákona o obalech i v předpisech souvisejících), ale především z hlediska časového a finančního. „Zálohy na nevratné lahve nikdy nemohou vést k dosažení nižší ceny nápojů tak, jak tvrdí ministerstvo,“ upozorňuje komora. Jen v oblasti výroby by si podle PK vyžádalo zavedení systému záloh na nevratné plastové lahve investice v řádech desítek miliard korun a v konečném důsledku by mělo negativní dopad především na spotřebitele a obchod, což by mohlo vést až k významnému omezení nabídky a kvality služeb nabízených zejména malými prodejci. „Je třeba si v této souvislosti uvědomit, že kromě výdajů, které se spotřebiteli v souvislosti se zavedením záloh vrátí, jim vzniknou ještě další výdaje, které jim už žádný subjekt hradit nebude,“ tvrdí Potravinářská komora. Bouří se pochopitelně i obce. Například podle Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje představuje návrh MŽP „nezodpovědný a velmi drahý experiment, na který doplatí všichni občané“. Uvedené sdružení také proto odeslalo ministru životního prostředí Martinu Bursíkovi a Svazu měst a obcí prohlášení, podle kterého znamená návrh „naprosté zhroucení celého systému třídění odpadů a obalů, budovaného od 90. let, který stál mnoho úsilí a peněz, tedy zhroucení jednoho z nejlepších systémů v Evropě.“ Obcím navíc není jasné, co bude s tisíci kontejnery na plasty a investicemi do sběru, svozu a zpracování obalů. „Vniveč přijde práce tisíců lidí, konaná ve Picka ze zmíněného sdružení. Kromě toho zálohy prodraží nealkoholické nápoje pro děti. MINISTERSTVO NEHODLÁ USTOUPIT MŽP nicméně stále tvrdí, že zálohování přinese řadu pozitivních efektů. Bursíkův úřad si od nového systému slibuje „přírodu i ulice bez odházených lahví, konec jejich spalování v kamnech, razantní zvýšení recyklace, úsporu surovin a podporu k prostředí šetrnějších obalů“. Navzdory tomu, že studie společnosti IREAS, kterou si v loňském roce samo ministerstvo objednalo, aby byly zřejmé dopady zamýšleného kroku, říká něco jiného. Jenže podle MŽP jde o obecný dokument, z doby ještě před Bursíkovým záměrem zavést na plastové obaly zálohový systém. „Studie IREAS tedy vznikla bez znalosti konkrétního záměru MŽP a neobsahuje ale ani analýzu dostačující k přípravě záměru srovnatelného s existujícími evropskými zálohovými systémy,“ tvrdí ministerstvo. Materiál navíc podle MŽP vychází ve svých některých pasážích z neúplných či dokonce chybných předpokladů, což ovlivňuje odhad nákladů na zavedení celého systému. „Uvádí například řádově chybný údaj o počtu obchodů v České republice. Hovoří o 1500 hypermarketech, zatímco ve skutečnosti jich je cca 220. Podobně počítá s 7500 supermarkety, skutečné číslo je zhruba 725 (asi 1200 i s diskontními prodejnami). Z toho vyplynulo několikanásobné nadhodnocení nákladů na technická opatření zálohového systému a neobjektivní tvrzení o jeho vysokých nákladech,“ oponuje kritice ministerstvo. MŽP se také odvolává na zahraniční zkušenosti, podle nichž se „zálohování promítá do cen nápojů jen 0,1 až 2 procenty, zatímco efekt na účinnost využití obalového materiálu je velmi významný. Návratnost do systému (opětovné naplnění či recyklace) dosahuje až 98 procent, ale nejvyšší účinnost dobrovolného sběru je zhruba poloviční“. Přes kritiku z mnoha stran chce proto ministerstvo předložit návrh novely příslušného zákona do konce letošního roku. PARADOX NA ZÁVĚR
Problém je, že i kdyby se naplnily představy MŽP o tom, jak z přírody zmizí veškeré PET lahve, není z hlediska zlepšení životního prostředí návrh ministerstva skutečně systémový ani tak. Zálohování obalů se podle zatím známého návrhu nevztahuje například na obaly z tetrapaku, hliníku nebo polyetylenu, ačkoli tyto látky škodí životnímu prostředí více než řada plastů. „Takový přístup pak znehodnocuje výsledky dosavadních výzkumů,“ komentuje to Vlado Volek, ředitel obalové asociace SYBA. REAKCE ODBORNÍKŮ: Protestuji, nesouhlasím**
Česká republika by neměla rušit něco, co dobře funguje – to je základní názor předsedy Výboru Evropského parlamentu pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Miroslava Ouzkého (ODS), týkající se úvah zavést zálohy na plastové lahve. Svůj postoj prezentoval europoslanec na jednání s představiteli Potravinářské komory ČR. „Byl by to velký zásah do zaběhnutého systému. Pracně jsme vychovali spotřebitele k nějakému chování, a teď to chování budeme zase pracně ekonomickými nástroji absolutně měnit. Pokud by mělo dojít k opakovanému využití PET lahví, tak jako lékař protestuji, protože toto opakované použití nemá s ochranou zdraví nic společného. Je to velice rizikové. V případě, že se nejedná o opakované využití PET lahví, tak říkejme, že se jedná o výkup odpadků,“ uvedl Ouzký. Podle jeho slov by bylo navíc předpokladem pro zavedení záloh vytvoření velice nákladného a administrativně náročného systému přerozdělování finančních prostředků, který by kromě toho nahrával podvodům. Podle Jany Ježkové, která se problematice obalů v rámci Potravinářské komory věnuje, je v současné době Česko hodnoceno jako druhá nejlepší země v třídění odpadu v celé EU. Přesto přišlo MŽP s návrhem změny systému. „Jedná se o novele o zálohování jednocestných obalů – PET lahví a plechovek a dalších obalů v době, kdy český si spotřebitel již vyšlapal cestičku ke žlutému kontejneru. Z PET lahve ani plechovky se nikdy nestane obal, který opakovaně použijeme, to je ta mystifikace, kterou MŽP používá. Stane se z nich odpad,“ tvrdí Ježková. Připomněla, že Česko spolu s dalšími zeměmi protestovalo proti tomu, když se v Německu snažili zavádět zálohy ostrovním způsobem, tedy vracet lahve jen tam, kde je koupili. Německo muselo zavést výkup lahví ve všech prodejnách a k tomu velmi složitý systém. „Když chtělo Maďarsko zavést zálohy, Česko protestovalo, a teď to bude Česká republika, která přijde s notifikací do Unie. Myslím, že na Česko bude pohlíženo s údivem,“ konstatovala Ježková. MŽP přitom hodlá převzít právě německý systém. Jenže podle Ježkové „nevycházejí zprávy z Německa o tomto sytému příliš dobře“. „Recyklace jednocestných PET lahví v Německu o něco stoupla, avšak recyklace plastů celkem poklesla. Je to logické, protože nikdo již tolik netřídí ostatní plasty. Navíc také stoupnou náklady na všechny ostatní obaly, protože PET lahve je finančně táhnou,“ varovala proto Ježková. Podle ředitele Potravinářské komory Miroslava Koberny přestali vNěmecku po zavedení systému výkupu spotřebitelé zálohované PET lahve kupovat, obchody je proto přestaly odebírat a výrobci vyrábět. „Objem zálohovaných obalů tak drasticky poklesl. To znamená, že spotřebitelé, obchodníci i výrobci se přesunuli k nevratným obalům, které nejsou zálohovány. To byl jediný efekt tohoto systému, kromě miliard eur v utopených investicích například na zavedení linek na plnění zálohovaných plechovek,“ vypočítává důsledky Koberna.
