Nízké ceny v obchodech znamenají i nízké platy pro zaměstnance
Současná debata k letošní volbě prezidenta USA jasně ukazuje, jak silně si Američané uvědomují obrovský vliv, který na jejich zaměstnání a vlastně i na jejich životy mají obchod, přesuny technologií a outsourcing. Není to tak dávno, co hlavními symboly sílící globalizace byly firmy, jako jsou McDonald's, Coca-Cola a CNN. Nyní by však globální kapitalismus amerického stylu mohl získat novou tvář – společnost Wal-Mart Stores. A to by byla špatná zpráva.
Wal-Mart je dnes největší soukromý zaměstnavatel na světě (s 1,5 milionu zaměstnanců) a největší maloobchodní prodejce (s tržbami o padesát procent vyššími než Target, Costco Wholesale, Sears Roebuck a Kmart dohromady). Provozuje více než 3,5 tisíce prodejen po celém světě a letos má v plánu otevřít téměř jeden nový obchod denně. Společnost agresivně expandovala v Severní a Jižní Americe, Evropě i v Asii. Na čínském dovozu do Spojených států se podílí deseti procenty. Je známá díky vysoce propracovanému globálnímu managementu zásob a na zahraniční trhy přináší základní americké hodnoty – darwinovskou konkurenci, čím dál širší výběr pro zákazníka a důraz na zhodnocení svých akcií.
Avšak podstata Wal-Martu spočívá v jediném: nabídce výrobků za nejnižší možnou cenu. Velkou otázkou, kterou mi nedávno v rozhovoru položil Stephen J. Kobrin z prestižní Wharton School, ale zůstává: Čím za tuto výhodu platí americká společnost? Jistě, Wal-Mart umožňuje rodinám s nízkými a středními příjmy ušetřit důležitou část rozpočtu. Navíc můžeme této společnosti poděkovat za přispění k dnešní nízké inflaci a růstu produktivity. Druhou stranou mince však zůstává, že Wal-Mart dosahuje svých proslulých nízkých cen neférovým využíváním zaměstnanců a některých komunit.
VELKÁ FEDERÁLNÍ POROTA PRÁVĚ zkoumá, zda obchodní řetězec věděl, že někteří z jeho dodavatelů kvůli snížení nákladů zaměstnávají načerno imigranty. Asi čtyřicet žalob v pětadvaceti státech obviňuje Wal-Mart, že odmítl proplatit přesčasy lidem, kteří na ně měli nárok. Mnoho zaměstnanců si stěžuje na nesplnitelná kvalifikační kritéria a přemrštěné ceny zdravotního pojištění financovaného firmou. Obvinění ze sexuální diskriminace v zaměstnání by brzy mohla vyvolat největší občanskoprávní hromadnou žalobu v dějinách Spojených států.
V nedávném pořadu televize PBS nazvaném NOW With Bill Moyers bývalí zaměstnanci Wal-Martu uvedli, že se kvůli nízkému platu museli nechat ošetřovat na lékařské pohotovosti placené z peněz daňových poplatníků, a dokonce žít z potravinových lístků distribuovaných sociálně slabým lidem. Pořad také zaznamenal příklady – například v kalifornském Cathedral City – kdy řetězec založil obchodní dům, aby využil momentálních daňových úlev, a po vyčerpání pobídek místo opustil. Tím zanechal místnímu společenství prázdnou stavbu a obrovský schodek ve veřejném rozpočtu.
Firma tato obvinění kategoricky popírá, ale zdá se mi, že tu dýmá příliš moc kouře, než aby byl bez ohně. A je jasné, že pokud chtějí ostatní maloobchodníci přežít, musejí kopírovat jednání Wal-Martu. Důkazem číslo jedna je stávka 70 tisíc zaměstnanců v supermarketech, jako je Safeway, kde pracovníci protestují proti sníženým výhodám v oblasti zdravotní péče. Škrty jsou podle vedení supermarketu nutné, pokud chce konkurovat Wal-Martu.
Benjamin R. Barber, autor knihy Džihád kontra McWorld: Jak globalismus a kmenová společenství mění tvář světa (Jihad vs. McWorld: How Globalism and Tribalism Are Reshaping the World), si v jednom rozhovoru stěžoval, že existuje jen minimum ekonomických, právních a politických omezení, kterými by se Wal-Mart musel řídit. Přesto poslední průzkumy, například výzkum provedený firmou Harris Interactive, ukazují, že sátle více zajímají o zaměstnanecké praktiky Wal-Martu. Firma, která ignoruje potřeby svých zaměstnanců a některých komunit, bude mít při dnešní orientaci zákazníků na značku problémy. Kromě toho jsou zaměstnanci a občané také zákazníky, a pokud s nimi špatně zacházíte, jejich nákupní síla buď klesne, nebo se přesune jinam.
V dilematu mezi nemilosrdným konkurenčním bojem a možností slušného zaměstnání v rámci harmonického lidského společenství bychom se jistě měli postavit na stranu toho druhého. Pokud Wal-Mart uspěje se svou strategií nízkých cen za každou cenu, co si svět pomyslí o ohleduplnosti a vstřícnosti amerických firem? A jak se to nakonec odrazí na mezinárodním obchodu a investicích?
Sam Walton, zesnulý zakladatel Wal-Martu ve své knize Sam Walton: Made in America, napsal, že obchodní řetězec vychází z principů, které stály u zrodu amerického úspěchu. V mnoha věcech má pravdu. Myslím ale, že americké firmy mohou světu nabídnout i lepší věci.
Jeffrey E. Garten je děkanem fakulty managementu na Yaleově univerzitě a autorem knihy The Politics of Fortune: A New Agenda for Business Leaders
Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
Překlad: Jana Fantová, www.LangPal.com
