Wall Street v poušti?

5. 10. 2007

Dubaj posiluje ambice stát se dalším světovým finančním centrem

Ramadán je na celém Blízkém východě obvykle klidným měsícem. Firmy se zavírají brzy odpoledne, tempo obchodování se zpomalí a vzhledem k tomu, že prakticky všichni se až do západu slunce postí, jen málokdo má tolik energie, aby cestoval z místa na místo a uzavíral obchody. Jak si tedy vysvětlit náročný cestovní plán Sauda Ba’alawího v posledních dvou týdnech? Od začátku ramadánu 13. září byl v New Yorku, Londýně, Milánu a Stockholmu - a přišel o „iftar“, tradiční přerušení půstu každý večer doma v Dubaji.
Důvodem bylo, že Ba’alawí je jedním z hlavních iniciátorů úsilí Dubaje stát se globálním finančním centrem. Jako výkonný předseda společnosti Dubai Group - velké investiční páky vládce emirátu Muhammada ibn Rašída al-Maktúma - Ba’alawí pomáhal připravit složitý obchod za 6,5 miliardy dolarů zahrnující burzovního operátora Borse Dubai, NASDAQ, švédskou firmu OMX Group, spekulující na burze, a Londýnskou burzu (LSE). Sled transakcí by měl vést k tomu, že společnost NASDAQ Stock Market převezme švédskou skupinu, Borse Dubai bude mít v NASDAQ dvacetiprocentní podíl a americká burza bude vlastnit třetinu jedné dceřiné společnosti firmy Borse Dubai. Dne 26. září se tento obchod dostal o krok blíže k dovršení, protože investoři vlastnící 47 procent akcií OMX dali najevo svou podporu. V související transakci převezme Borse Dubai osmadvacetiprocentní podíl, který má NASDAQ v LSE.
NASDAQ jedním rázem vstoupil do prosperujícího regionu Perského zálivu a získal partnera, který mu navíc může pomoci dostat se na Londýnskou burzu. Firma OMX, která vlastní burzy v Evropě a - co je důležitější - vyvinula obchodní software používaný na 60 burzách po celém světě, získala ve svém úsilí o prodej této technologie další palebnou sílu. A Dubaj našel mocného spojence pro posílení své snahy stát se regionálním finančním centrem.
Transakce zvýrazňuje ambice Dubaje a al-Maktúma. Z důvodu velmi skromných zásob ropy šejk dlouho podporoval neenergetická odvětví, jako jsou lodní doprava a špičková technologie. A s využitím vlastních financí a rostoucí haldy dluhů vytvořil investiční portfolio ve výši mnoha miliard dolarů, které zahrnuje přední hotely, například newyorský Essex House a londýnský Carlton Tower, rozsáhlé nemovitosti a velké podíly v mezinárodní bance HSBC a evropském leteckém koncernu EADS. Teď vidí příležitost ve vytvoření regionálního bankovního a obchodního centra v naději, že využije bilionů dolarů, jež v posledních letech proudily do Perského zálivu. „Vybudujeme-li silný finanční trh, promění to region,“ tvrdí Ba’alawí.
Aby se tak stalo, šejk Muhammad sestavil tým nejlepších finančních talentů. Šestačtyřicetiletý Ba’alawí strávil deset let v Citigroup, kde se vypracoval zdola v oboru rizikového managementu, až se nakonec stal pokladníkem operací banky v regionu Perského zálivu. Dnes má Ba’alawí 130 lidí v pěti zemích, kteří pátrají po investicích na celém světě. V čele společnosti Dubai Group má Thomase S. Volpa, který dříve řídil sanfranciskou investiční banku Hambrecht & Quist, a současným šéfem Borse Dubai je Per E. Larsson, jenž řídil předchůdkyni OMX. „Hlavním zájmem šejka Muhammada je zajistit, aby toto město začalo rychle konkurovat New Yorku,“ prohlašuje Muhammad Ali Alabbar, předseda developerské firmy Emaar Properties a blízký poradce al-Maktúma.
Šejk není jediným z vládců zemí Perského zálivu, který uznává potenciál finančních trhů. Asi 400 kilometrů na západ, v katarském Dauhá, šejk Chalífa ibn Hamád as-Sání přijal podobnou strategii a vyhradil asi 40 miliard dolarů na projekty, které by mohly snížit závislost emirátu na ropě a plynu. Katar popíchl Dubaj, když v roce 2005 angažoval za svého hlavního finančního regulátora Phillipa Thorpa, který byl vyhozen z podobného místa v Dubaji po panice kvůli uzavírání obchodů místních činitelů. Katarští představitelé se zajímali o podíl NASDAQ na Londýnské burze a podle znalců tohoto odvětví je rozzuřilo, když se Borse Dubai a NASDAQ spojily. Katar na to rychle zareagoval nákupem 20 procent LSE a deseti procent OMX. Katarští představitelé se odmítli vyjádřit, ale jejich nabídka na nákup podílu v OMX přinutila společnost Borse Dubai zvýšit tu svou zhruba o 700 milionů dolarů.

Šejkův mandát.

Přesto má Dubaj v soutěži navrch. V naleštěném kamenném komplexu Dubajského mezinárodního finančního centra nebo v jeho blízkosti si otevřely zastoupení prakticky všechny významné banky na světě s cílem věnovat se fúzím a akvizicím, islámským financím a půjčování peněz na projekty - ropnými rafineriemi počínaje a luxusními hotely konče. Katarské finančnictví se oproti tomu do značné míry zaměřuje na lokální trh, přestože mu patrně dodá vzpruhy rostoucí spolupráce s LSE. „Mám dojem, že jsem jediným investičním bankéřem v Dauhá,“ vtipkuje Kapil Chadda, šéf investičního bankovnictví v holdingu HSBC v Kataru.
Hlavní roli ve snahách Dubaje hrají Ba’alawí a Ísá Kázim, čtyřiačtyřicetiletý držitel titulu M. A. v oboru ekonomie z Iowské univerzity. V srpnu šejk spojil úspěšnou lokální burzu s dva roky starou Dubajskou mezinárodní finanční burzou (DIFX) vyznačující se britským stylem regulace se zaměřením na mezinárodní investory, které se příliš nedařilo. Al-Maktúm jmenoval Ba’alawího místopředsedou a Kázima předsedou sloučené společnosti s názvem Borse Dubai. A poskytl jim mandát uzavírat obchody, jež by měly podpořit image emirátu ve světovém finančnictví. Ba’alawí je stratégem a diplomatem, který má blízko k Muhammadovi al-Gargawímu, panovníkově pravé ruce, a je zadobře s hráči zvenku, jako je šéfka LSE Clara Furseová. Kázim si zase získal velký respekt v důsledku práce na rozvoji lokální burzy jako významné finanční instituce.
Ba’alawí a Kázim si brzy zvolili OMX. Letos na jaře proto dubajští finančníci nabídli, že koupí 30 procent švédské burzy OMX, ale byli odmítnuti. Když 25. května NASDAQ oznámil nabídku 3,7 miliardy dolarů na nákup podílu v OMX, společnost Borse Dubai kontrovala vlastní ve výši čtyř miliard. S pomocí bankéřů ve společnostech JP Morgan Chase a HSBC (financuje téměř celý obchod) oba týmy zahájily sérii jednání v Londýně a New Yorku. Generální ředitel NASDAQ Bob Greifeld, který se stane i předsedou burzy DIFX, tvrdí, že ujištění pro něho znamenal „organizovaný a metodický“ přístup dubajských vysokých činitelů. Usoudil, že obě skupiny nemusejí soupeřit. NASDAQ viděl v OMX cestu k expanzi do severní Evropy, kdežto Dubaj chtěl využít technologii OMX na nově vznikajících trzích, zejména kolem Perského zálivu. „Snažili jsme se získat OMX,“ uvádí Kázim, „a skončili jsme u ještě lepší značky.“

Lobbování Proč Washington nezuří

Když 20. září společnosti Dubai Group a NASDAQ ohlásily komplexní obchod, kterým burzovní operátor Borse Dubai získá dvacetiprocentní podíl na americké burze, reakce Washingtonu byla překvapivě klidná. Nikdo tento obchod nekritizoval a většina zákonodárců zaujala vyčkávací postoj při hodnocení, zda dohoda představuje národní bezpečnostní riziko.
To bylo na hony vzdáleno bouři, která přivítala společnost Dubai Ports World, když se v roce 2006 snažila koupit pár amerických přístavů. Obchod ztroskotal kvůli silné kritice, že by se klíčové přístavy dostaly do rukou státní společnosti ze země s vazbami na únosce z 11. září.
Uměřenější reakce nebyla tentokrát náhodná. Zčásti proto, že podíl v NASDAQ nevyvolává tytéž instinktivní obavy z terorismu, jako tomu bylo v případě přístavů. Dubaj a Spojené arabské emiráty (SAE) - volná federace států, do níž Dubaj patří – se však z nezdaru dřívější nabídky také tvrdě poučily. A v posledních osmnácti měsících vyvíjely lobbistický tlak podpořený mnoha miliony dolarů, aby v USA pozvedly svou image a předešly dalšímu fiasku.
Tyto snahy nabraly na otáčkách ve dnech, jež předcházely obchodu s NASDAQ, kdy hrstka washingtonských lobbistů v čele s Georgem Salemem, vrchním poradcem právnické firmy DLA Piper a posledním prezidentem Národní asociace arabských Američanů, bojovala o zajištění klidnějšího ohlasu. Dubajští činitelé se domnívají, že významným důvodem, proč obchod s přístavy ztroskotal, bylo, že předem neupozornili zákonodárce nebo že dostatečně brzy nevysvětlili svůj pohled na tento obchod. Proto si tentokrát dali záležet, aby se dostali ke klíčovým členům administrativy a Kongresu předtím, než zpráva pronikla na veřejnost a než se postoje zatvrdily.
Například ve dnech, jež předcházely zveřejnění obchodu, jeden vysoce postavený dubajský představitel přiletěl do Washingtonu, aby absolvoval řadu důvěrných informativních schůzek. A jakmile se 19. září uzavřelo obchodování, Salem a jeho tým se pustili do telefonování. Podle jednoho zdroje z Capitol Hillu šéf NASDAQ Robert Greifeld osobně zavolal demokratickému senátorovi za stát New York Chucku Schumerovi, který stál v čele boje proti dohodě o přístavech. Jeden dubajský lobbista uvádí, že základní myšlenka byla: Tento obchod je pro americké finanční trhy dobrý, protože se NASDAQ díky němu dostane k naditým kapsám na Blízkém východě. Aby čelili obavám z terorismu, lobbisté dokazují, že SAE a Dubaj patří mezi nejpevnější spojence USA v regionu. V prvních 24 hodinách zatelefonovali asi 120 mocenským hráčům washingtonského establishmentu.
Kolo rychlých diplomatických jednání proběhlo na pozadí intenzivního úsilí o posílení vazeb s Washingtonem. Samotný Dubaj zaplatil přes tři miliony dolarů třem různým lobbistickým firmám, jež většinu loňského roku věnovaly chvále malého státu na jednáních s poradci kdekoho - od demokratického senátora za Illinois Baracka Obamy až po viceprezidenta Dicka Cheneyho. A začátkem letošního roku Spojené arabské emiráty vyčlenily z rozpočtu dalších pět milionů dolarů pro lobbistickou firmu Harbour Group, aby vytvořila nové seskupení, jež by pomohlo ovlivňovat veřejné mínění. Tak vznikla nová instituce US-Emirates Alliance (Aliance USA a Spojených arabských emirátů), jež diskrétně věnovala přes 100 tisíc dolarů Centru pro strategická a mezinárodní studia, odborné instituci zabývající se zahraničněpolitickou problematikou, na podporu programů týkajících se Blízkého východu - přestože Jon B. Alterman, který v centru vede výzkum otázek Blízkého východu, tvrdí, že na programy centra nemá financování žádný vliv. V červenci aliance rovněž vyslala Raima al-Hášimího, zástupce šéfa mise ze SAE, který absolvoval Bostonskou univerzitu, přibližně do deseti amerických měst, aby jednal s čelnými představiteli občanského a podnikatelského života.
Takové kroky se zjevně osvědčují. Pracovníci z Capitol Hillu uvádějí, že informativní schůzky o účasti v NASDAQ byly evidentně účinné. Jeden z předních poradců bankovního výboru Senátu přiznává, že jednání zabránila, aby lidé přijímali „ukvapená rozhodnutí o povaze investice“. Přestože Schumer vyslovil pochybnosti, sází se na to, že obchod projde národní bezpečnostní kontrolou. „To, že se lidé nehrnuli, aby ho (Schumera) podpořili, naznačuje, že návrh nevyvolal instinktivní zápornou reakci jako přístavy,“ konstatuje Joseph Dennin, obchodní právník z advokátní kanceláře McKenna Long & Aldridge.