Většinu fotografií, které jsme kdy viděli ze slavné Továrny Andyho Warhola, nasnímal Billy Name. Do češtiny by se jeho jméno asi přeložilo jako Vilík Jméno
„Kdo je Billy?“ „Billy Name. Vilík Jméno.“ „To je jeho jméno?“ „Ano.“ „Kdy z?té komory vyleze?“ „Je tam dva měsíce.“ „Možná že je po smrti.“ „Ne, to by bylo cítit.“ „Jak jí?“ „Asi chodí v noci ven.“ „Co dělá ‘ „Je to fotograf.“ Takto popsala svou první návštěvu Factory v knize Má léta s Andym Warholem francouzská modelka Ultra Violet, jíž se podařilo svést polovinu newyorské avantgardy, ovšem u Andyho neuspěla. Měl jinou lásku, svého dvorního fotografa jménem Billy Name (22. února 1940 – 18. června 2016).
Barva mostu
Bohém s vlastním jménem William Linich poprvé potkal Andyho v roce 1959 v newyorské restauraci Serendipity 3, kde pracoval jako číšník.
Pozval ho na výstavu instalovanou ve svém bytě, která vyrazila budoucímu popartovému umělci dech. Všechno na ní bylo stříbrné. Barva prý Warholovi evokovala na jedné straně technologii a na druhé smrtelnost. Futuristický odstín, který dá tvář celému výtvarnému směru, měl prapodivnou inspiraci – Linich si jej zamiloval jako dítě v barvě mostu v jeho rodném městě Poughkeepsie.
O něco později je Billy Name už dekorátorem Továrny a také se stává Warholovým milencem. Kromě toho přebírá neformální roli archiváře, studiového manažera, ochranky, nočního vrátného a vyhazovače.
Jednoho dne mu dal Warhol do ruky fotoaparát a řekl: „Koukej, Billy, co kdybys nás vyblejskl.“ Billy nikdy předtím nefotografoval, ale po většinu 60. let kromě snímání hvězd a hvězdiček neopustil temnou komoru. Prý se tam s Andym též někdy oddávali své vášni, vzhledem k Warholovu temperamentu „ledového muže“ si to však nikdo neuměl moc představit.
Temná komora byla údajně také plná amfetaminu, ale to už dnes není důležité.
Podstatnější je, že ze svitků Ąlmu se zde vyvolávaly slavné fotograĄe Velvet Underground ve složení Lou Reed, John Cale a Nico, „patnáctiminutových“ hvězd a hvězdiček Baby Jane Holzerové, Edie Sedgwickové a Candy Darlingové a také kohokoli, kdo tudy prošel jako host (Bob Dylan, Salvador Dalí).
Náhlé zmizení
Jako konkrétní postavu ho v několika písních zmiňuje Lou Reed, většinou jako někoho, kdo ztělesňuje osazenstvo Továrny. Jednoho dne ale Vilík zmizel. „Billy Name odkráčí z černé komory vzadu v podkroví v roce 1970 a zanechá po sobě vajgly od cigaret, astrologické mapy a vzkaz: ‚Je mi bezva, jen jsem odešel.‘ Odjel do San Franciska, už o něm nebylo slyšet,“ napsala Ultra Violet.
Jak nečekaně Billy Name začal fotografovat, tak i přestal. Později se vrátil do rodného města Poughkeepsie a věnoval se sociální práci. „Jsem umělec, šel jsem za svou hvězdou,“ říkal muž, který se označoval za „konkrétního básníka a sochaře“.
Andy Warhol, který v roce 1968 přežil pokus o vraždu, byl podle jeho slov „československý kouzelník, z umělé hmoty, skutečný mnich. Dostal druhou šanci žít a já ji chci taky“.
Jak nečekaně Billy Name začal fotografovat, tak i přestal. Vrátil se do rodného města a věnoval se sociální práci.
O autorovi| Luboš Heger heger@mf.cz
