Necítíte-li se náhodou dobře a ptáte se v internetovém vyhledávači po chřipce a jejích příznacích, můžete se tím zařadit do systému lidí, kteří informují o epidemiích rychleji než zdravotnické úřady. Tedy pokud žijete v jedné z téměř třiceti zemí, kde už filantropická pobočka společnosti Google spustila službu Flu Trends.
„Zjistili jsme, že vyhledávání je velmi dobrým indikátorem výskytu chřipky. Odhady máme z 28 zemí, přesnost se u každé o něco liší, ale třeba ve Spojených státech jsme ve srovnání s oficiálními daty centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) dosáhli více než devadesátiprocentní úspěšnosti,“ pochlubila se pro BBC Corrie Conradová, mluvčí Google Flu Trends.
Česka se to zatím netýká. Prostřednictvím stránek google.org se nicméně dá proklikat k chřipkovým trendům téměř ve všech sousedních státech. Podle aktuální mapy je na tom nejlépe Německo se středním výskytem. Na světě je nejintenzivnější hrozba v Rusku, zatímco jižní polokoule se zelená minimálním výskytem chřipky.
Oproti oficiálnímu systému varování je Flu Trends podstatně rychlejší a může úřadům, jako je Světová zdravotnická organizace (WHO), pomoci k lepším reakcím, na druhé straně existuje důvod, proč se oficiální data sbírají a zkoumají v rozmezí jednoho až dvou týdnů.
„WHO má mandát vydávat ověřené informace, protože pokud by vyšly, aniž by prošly řádnými kanály, mohly by svět vystavit i hrozbě významné ekonomické krize,“ říká John Brownstein, který je spoluzakladatelem zdravotního sledovacího systému HealthMap. Ten na rozdíl od googlovských Flu Trends nepotřebuje zadání dotazu ve vyhledávači, ale prozkoumává web a vyhledává různé zprávy o možném výskytu nemocí. Kvůli zprávě o třech nových případech prasečí chřipky v The Prague Post si tak Česko vysloužilo zvýšenou známku.
Mohlo by se zdát, že jde o jednoduchý součet všech dotazů, kde se vyskytuje slovo chřipka, ale mechanismus je složitější. Zaměstnanci Googlu a CDC proces vysvětlují ve svém článku v odborném časopise Nature. „Brzká detekce může být důležitá pro efektivnější obranu proti nadcházejícím epidemiím v USA i v celém světě. Na druhé straně třeba panika může stejné dotazy vyvolat i u zdravých uživatelů, což by v systému vedlo ke zhoršení odhadů. Systém také není omezen jen pro lidi se symptomy, tudíž jsou jeho výsledky smysluplné jen ve velkých populačních vzorcích,“ přibližují autoři některé problémy.
Ačkoli jsou podobné systémy v začátcích, mohou leccos napovědět. Všiml si toho i torontský výzkumník Gunther Eysenbach, který spolu s kolegou vydal studii zhruba dvou milionů zpráv na sociální síti Twitter s ohledem na pandemii prasečí chřipky v roce 2009. V polovině případů šlo o citace zpráv z médií, druhá část uživatelů se ale dělila o svoje zkušenosti s nemocí nebo třeba s vakcínou. „Prostřednictvím sociálních sítí mohou lidé zodpovědní za veřejné zdraví dostat informace nejen do éteru, ale zároveň se dozvědět více o názorech ostatních a to pak využít pro vytvoření nebo úpravu zdravotní politiky,“ uvedl pro CBC News Eysenbach.
