TRENDY NA INTERNETU - Dobrý nápad. To je často vše podstatné, co potřebujete pro podnikání na internetu. Jenže – najít ho a nekopírovat přitom už dávno fungující webové projekty je složitý úkol. Jaké jsou nejnovější trendy?
Jen stěží byste hledali jinou oblast, která umožnila realizovat se a zbohatnout v tak krátké době tolika lidem. Internet skýtá tvůrčím jedincům prakticky neomezené možnosti dostat se k stamilionům potenciálních uživatelů či zákazníků. Když připočtete mizivé náklady vstupu na web, je jasné, proč právě v oblasti internetu vzniklo tolik veleúspěšných firem na koleně v garáži. Předplatit si doménu a webový prostor jako základ pro podnikání si může dovolit i nemajetný student. Pokud je pak jeho nápad skutečně originální a trefuje se do aktuální poptávky, nestojí úspěchu nic v cestě. K dalšímu rozvoji už kapitál nutný je. Pro dobré nápady ale většinou na internetu není problém peníze sehnat.
V minulosti řada lidí vkládala do internetu až nereálné naděje. V dobách nejrychlejšího rozmachu měli investoři často velké oči a neváhali vložit kapitál do rozvoje nejrůznějších více či méně důvěryhodných a životaschopných projektů. Po splasknutí této bubliny zbyly mnohým z nich jen tisíce bezcenných akcií a oči pro pláč. Ti šťastnější však přežili a dnes mohou s klidem přepočítávat miliony.
Nejkřiklavějším příkladem internetového „amerického snu“ je vyhledavač Google. Projekt, na nějž se postupně nabalily další služby včetně internetové reklamy, ve světě nemá srovnatelně velkého konkurenta. V menším měřítku se ale podobný kousek povedl i v Česku: Ivo Lukačovič vybudoval v devadesátých letech portál Seznam.cz, který dodnes na českém internetu válcuje konkurenci a udržuje si dominantní postavení.
Přeneste „kamennou“ realitu na web
I když se může zdát, že na webu už dnes funguje všechno, co jen člověk může potřebovat, čas od času se objeví někdo s novým nápadem, který zaujme miliony lidí. Přes zdánlivou nasycenost trhu existují i dnes na internetu perspektivní oblasti, jejichž rozvoj je v příštích letech pravděpodobný. Otázka však zní – které to jsou?
„Obecně jsou ekonomicky nejzajímavější ty obory služeb, které již mají svůj předobraz ve »starém« kamenném světě, kde jsou za ně zákazníci zvyklí platit a obchodní modely jsou u nich odzkoušeny. Internetové prostředí totiž v očích mnoha jeho uživatelů stále trpí pověstí, že je zde vše zdarma,“ tvrdí Aleš Miklík, šéfredaktor předního českého serveru o internetu Lupa.cz. Přesto podle něj mají velkou šanci i oblasti v „kamenném světě“ neexistující, které teprve na úspěšný obchodní model čekají. „Komunitní sítě, sdílení informací, uživatelské video,“ vypočítává trendy Miklík.
Ředitel portálu Seznam.cz Pavel Zima zdůrazňuje rostoucí význam on-line obchodů. „Prodej zboží aktuálně roste nejvíce, v e-shopech lze koupit prakticky všechno,“ vysvětluje Zima. Konzultant on-line řešení Jakub Ditrich, který v minulosti spolupracoval například na rozvoji poštovního serveru Post.cz, nicméně upozorňuje, že pravá doba na otevření e-shopu už je možná pryč. „Kdo se začal před několika lety věnovat stavbě internetového obchodu a nebál se investovat do marketingu a logistiky, dnes může sklízet plody své práce. Ale nově vznikající e-shopy, byť úzce specializované, už nejsou podle mého názoru to pravé,“ tvrdí Ditrich. Podle něj ani nemá cenu se pokoušet konkurovat zavedeným firmám v oblasti zajišťování internetových služeb jako hosting, e-mail, domény nebo stavba webových stránek. „V této oblasti je silná konkurence a nízké marže. Nemá význam pokoušet se o něco nového,“ vysvětluje Ditrich.
Za nejlukrativnější obor s nejsvětlejší budoucností proto považuje především poskytování individuálních a rychlých informací. Jako příklad uvádí poskytování placených hovorů po síti, on-line videopřenosů a všeho, co souvisí se šetřením nákladů na dopravu.
S významem on-line médií a komunikace souhlasí i Tomáš Matějček z firmy Miton, která v loňském roce prodala úspěšný projekt Stahuj.cz – největší české stránky pro stahování bezplatného softwaru. „Jasným trendem je sbližování televize, internetu a mobilních telefonů. To určí budoucnost v delším horizontu,“ tvrdí Matějček. Proto se podle něj Miton hodlá do budoucna zaměřit hlavně na internetová média. „Největší budoucnost vidím jednoznačně v on-line komunikaci, videu a vzdálených aplikacích,“ dodává Martin Malý, který stojí za nejznámějším českým blogovacím systém Bloguje.cz.
Myslete na uživatele, ne na peníze
Hlavním předpokladem úspěchu nejen na internetu je originální nápad či využití volného místa na trhu. „To nejdůležitější pro úspěch internetového projektu je být první. V tom je internetový byznys trochu jiný než ten klasický. Zpráva o unikátní on-line aplikaci se rychle rozšíří a je dostupná ihned pro kohokoli,“ upozorňuje Jakub Ditrich.
Dokládá to právě na projektu Post.cz, jejž spoluvytvářel. „Když jsme v roce 1997 spustili server Post.cz, jednalo se v podstatě o českou kopii amerického freemailu Hotmail. Ale velmi rychle si získal popularitu, protože to byl první poštovní server na českém internetu,“ vysvětluje Ditrich. Podobně je tomu podle něj i u zahraničních úspěšných projektů. YouTube, FaceBook a další byli ve své době také první. I když se ihned našly desítky služeb, které multiplikovaly stejný koncept, jejich jména podle Ditricha zdaleka nejsou tak známá.
Velmi může při rozběhnutí nového projektu na internetu pomoci i postava jakéhosi „otce zakladatele“. Tedy charismatická a zajímavá osobnost, která za projektem stojí. „Neřekl bych, že například český videoserver Stream.cz je příliš úspěšný projekt. Nicméně díky ruchu, který kolem něj skvěle vytváří spoluautor projektu a známá postava českého internetu Patrick Zandl, nyní Stream.cz znají všichni,“ dává příklad Jakub Ditrich.
Dalším předpokladem úspěchu je přilákání uživatelů. Peníze totiž přicházejí právě s rostoucí návštěvností webu. Ta pak zvyšuje cenu například pro reklamní využití. „Většina nejúspěšnějších projektů vznikla kvůli uživatelům, a ne kvůli byznysu,“ upozorňuje Pavel Zima ze Seznamu. „Z mého pohledu je proto velkou chybou soustředit se primárně na peníze, které na projektu chci vydělat,“ dodává. Uživatelé totiž podle něj primární cíl vydělat podvědomě vycítí a pak se službou dostatečně nesouzní. „Zaměření na uživatele vyžaduje velkou trpělivost, ale vyplatí se,“ říká Zima.
Podmínek úspěchu je tedy několik a každý z oslovených expertů jmenuje jiné. „Jasné cílení, perfektní management, zřetelná vize cíle, dobrý nápad – ne nutně za každou cenu inovativní,“ vypočítává Aleš Miklík. Tomáš Matějček zase vidí úspěch jako kombinaci znalostí, zkušeností, touhy, nadhledu a píle. Na jednom se však shodnou všichni: bez velké dávky štěstí neuspěje ani nejoriginálnější a nejnápaditější projekt. „Přijít s pravým nápadem v pravou chvíli a umět ho prodat. To je to, co mají úspěšné projekty společného. Je to ale, matematicky řečeno, podmínka nutná, nikoli však postačující. Velkou roli hraje bezesporu štěstí,“ potvrzuje Martin Malý. „Základ je však najít v sobě odvahu do toho naskočit, mít jasnou vizi a nenechat se odradit při prvních těžkostech. Osobně mi velmi pomáhá nebrat všechno zase tak vážně a užívat si to,“ uzavírá Matějček.
Díry na trhu jsou, ale neprozradíme je
Při dotazu na konkrétní díry na českém internetovém trhu se z pochopitelných důvodů většina dotazovaných expertů ošívá. Nikdo neprozradí vlastní nápad. „Tady nemůžeme ani naznačovat,“ usmívá se Pavel Zima. Podobně reaguje i Tomáš Matějček. „Příležitosti tu zcela jistě jsou a objevují se stále nové – není zase tak těžké je najít,“ naznačuje Matějček. „Zaručený tip ode mne nečekejte, ale pokud by to někdo ze čtenářů chtěl probrat osobně, tak proč ne,“ dodává.
Vstřícnější na otázku tak byli především ti z dotázaných, kteří se momentálně v byznysu na internetu nevěnují na plný úvazek. „Díra na trhu existuje, a ne jedna,“ tvrdí Martin Malý. Podle něj má český web nedostatky hlavně ve sféře služeb. „Napadá mě třeba nějaký slušný mikroplatební systém,“ připomíná Malý absenci české obdoby v zahraničí obrovsky úspěšných služeb jako PayPal.
Inspirace úspěšnými zahraničními weby je tak jednou z možných cest. Vyžaduje ale velmi pohotovou reakci. „Kopírování úspěšných konceptů je velmi rychlé. Myslím si, že co mělo nějaký smysl, už na tuzemském internetu je,“ potvrzuje Jakub Ditrich. „Většina segmentů je již obsazena, což ale neznamená, že zítra nemůže vzniknout druhý Google v prostoru, který dosud všichni přehlíželi. To je ostatně na internetu jedna z nejsympatičtějších věcí,“ dodává Aleš Miklík.
I Češi mají ve světě šanci
Pro tvrzení, že i v Česku lze na internetu zbohatnout, existuje řada důkazů. Na rozdíl od úspěšných antivirových firem ale prozatím žádný z českých internetových podnikatelů neprorazil ve větší míře celosvětově.
Má tedy vůbec česká hlava šanci uspět globálně? „Jistěže má. Jen je potřeba projekt od začátku budovat jako globální,“ upozorňuje Martin Malý. „Obávám se totiž, že model »nasytit český trh a pak expandovat« na internetu moc úspěšný nebude,“ dodává Malý. S tím souhlasí i Pavel Zima. „Projekt se musí hned od počátků koncipovat jako globální. Nutností je fungování v angličtině,“ říká Zima. Cestu postupné expanze z českého trhu na globální nedoporučuje ani Aleš Miklík.
„I Češi mají na globálním trhu šanci,“ myslí si Tomáš Matějček. „Měli bychom s našimi podnikatelskými záměry vyrazit do světa. Výhodou internetu je, že to částečně můžeme dělat z tepla svého domova,“ upozorňuje. Podle Matějčka českým podnikatelům někdy chybí trochu odvahy a touhy prosadit se. „Přitom z hlediska znalostí a schopností se určitě nemáme za co stydět. Pár úspěšných příkladů, které vždy táhnou, by určitě pomohlo,“ dodává Matějček. Proto se do nejmenovaného globálního projektu chystá investovat i Miton.
Konzultant Jakub Ditrich naopak tvrdí, že dotáhnout projekt do globální podoby z Česka prakticky možné není. A to hlavně kvůli zahraničním investorům, kteří trh pozorně sledují a nadějné projekty skupují. „Pokud by se skutečně objevil nějaký geniální nápad, mezinárodní kapitál by jej zaregistroval a vykoupil dávno před tím, než by globální expanze nastala,“ vysvětluje Ditrich.
