Britský deník The Guardian před několika dny napsal, že organizace čelí
skutečné krizi. WHO kritiku odmítá a snaží se vyrovnat s výpadkem finančních
zdrojů, o který se postaral americký prezident Donald Trump. Organizaci
obvinil, že nezvládla včas reagovat na koronavirus, a označil ji za pročínskou,
zatímco USA posílají do rozpočtu stovky milionů dolarů ročně.
„Doufáme, ze USA ještě zváží své rozhodnutí a ze nás budou nadále
podporovat. Pozastavení financování ovlivní činnost WHO v oblastech, jako jsou
imunizace dětí, vymýcení dětské obrny a další USÍ základní služby v některých
nejzranitelnějších částech světa,“ řekl týdeníku Euro šéf českého zastoupení
WHO Srđan Matić.
„Nyní analyzujeme celkový dopad, který na naši práci bude mít omezené
financování, snažíme se spolupracovat s partnery, aby výpadek pomohli nahradit.
Dosud byla reakce většiny zemí a partnerů pozitivní,“ dodal bez dalších
podrobností Matić.
| WHO |
| Světová zdravotnická organizace (WHO) byla založena v roce 1948 jako nezávislá a koordinační autorita pro oblast mezinárodního veřejného zdraví. Má 194 členských států a její hlavní úloha je likvidovat zejména klíčové infekční nemoci. Za největší úspěch připisovaný WHO se považuje vymýcení pravých neštovic, které v padesátých letech zabily miliony lidí. |
WHO má 149 národních kanceláří včetně té v České republice, kde nyní tato
organizace ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví připravuje audit
veřejného zdravotního systému a kapacit.
„Česká republika má starý systém veřejného zdraví zavedený někdy v 19.
století a od té doby byl výrazněji přezkoumáván a reformován možná jen dvakrát
nebo třikrát. Tento systém je poměrně robustní, reakce na covid-19
jasně ukázala, že má některé velmi silné kapacity a vlastnosti, ale pandemie
také odhalila slabiny tohoto systému, které by měly být do budoucna řešeny,“
uvedl Matić.
Kdo je tady auditor?
Audit dohodla WHO s resortem zdravotnictví už loni, některé přípravné práce
proběhly v prosinci a letos v lednu. Start byl naplánován na únor. Jenže přišla
pandemie, která vše zpozdila. „Ústředním bodem auditu je otázka, zda je systém
veřejného zdraví vhodný pro jedenadvacáté století a jaká zlepšení jsou
zapotřebí v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu. Přezkum a
doporučení by měly být předmětem širokého zapojení odborníků a zúčastněných
stran. V tomto okamžiku je předčasné mluvit o konkrétních věcech. Doufám však,
že posílení systémů a služeb veřejného zdraví bude viditelnou a důležitou
součástí nové české národní zdravotní politiky Zdraví2030,“ přiblížil plán Matić.
Kvůli reakci na pandemii čeká audit i samotnou WHO, na kterou se sype
kritika ze všech stran. „Stejně jako ve všech předchozích případech dojde k
přezkumu toho, co WHO dělala během pandemie nemoci covid-19, a budeme
informovat členské státy a naše řídící orgány o vhodných změnách a zlepšeních.
Nyní bychom se měli zaměřit na reakci na pandemii a záchranu životů,“ dodal Matić.
Špatně placený kouč
Velkou vstřícnost organizace vůči čínské diktatuře a podcenění koronaviru
nekritizoval jen americký prezident. „Vypadá to, že jsme v situaci, kdy se WHO
nehodlá prosazovat jako autorita,“ poznamenal například univerzitní profesor a
expert na globální zdravotnictví David Fidler, který spolupracuje s WHO jako
konzultant.
John MacKenzie, virolog a další poradce WHO, dokonce prohlásil, že vedení
organizace je velmi frustrováno, neboť její varování někteří politici zcela
ignorovali.
Deník The Guardian v této souvislosti označil WHO za špatně placeného kouče,
který se bojí prohry, ale jediné, co může dělat, je přemlouvat a prosit, aby
hráči dělali to, co po nich žádá. WHO totiž nemá žádnou možnost sankcionovat
své členy.
Že WHO má pouze koordinační, koučovací a přesvědčovací roli, zdůraznil i
Matic. „Každý stát je suverénní, nikoho nemůžeme a ani nebudeme do ničeho
nutit. Můžeme jen přesvědčovat prostřednictvím předkládání důkazů nebo tím, že
ukážeme, jak a co dělají jiné země, tedy propagací dobrých příkladů a
osvědčených postupů,“ vysvětlil šéf českého zastoupení.
Hlavně to zdravíčko
Reakci WHO na pandemii onemocnění covid-19 dávala média do souvislosti s
postupem této organizace v počátcích šíření SARS v roce 2003. Tehdejší šéfka
WHO Gro Harlem Brundtlandová zavelela k velmi rychlému a tvrdému přístupu vůči
Číně. Okamžitě vydala doporučení na omezení cestování a neváhala obvinit Čínu
ze zatajování informací. Její razantní postup je na hony vzdálen tomu, jak
vystupuje současný šéf WHO, Etiopan Tedros Adhanom Ghebreyesus.
Ten ještě v polovině ledna chválil Čínu za její nasazení a transparentnost.
Za několik týdnů se přitom ukázalo, že počet mrtvých je více než desetinásobný
proti tomu, co Čína reportovala. Německý Die Welt vydal článek s titulkem „Tato
WHO nás ohrožuje“ a neváhal upozornit na to, že Ghebreyesus se dostal do funkce
díky čínské lobby, neboť byl členem vlády v době, kdy Čína v Etiopii masivně
investovala.
Celkový rozpočet na roky 2020 a 2021 plánovaný ještě před vypuknutím
koronavirové pandemie vychází na 4,8 miliardy dolarů. Portál BBC s odkazem na
finanční výkazy za roky 2018 a 2019 uvedl, že USA poskytly WHO 400 milionů
dolarů, což bylo necelých 15 procent tehdejšího rozpočtu organizace.
Americká rozhlasová stanice NPR uvedla, že poslední odhad amerického
příspěvku představuje asi dvaadvacet procent rozpočtu WHO. Necelých osmdesát
procent rozpočtu plní soukromé subjekty. Jedním z největších je nadace Billa a
Melindy Gatesových. Gates je známý propagátor celosvětové vakcinace, WHO proto
musí odrážet kritiku i z této strany, tedy zda lze vyloučit, že doporučení a
vůbec činnost této nejvyšší lékařské autority nepůjde záměrně na ruku tomu, co
prosazuje Gates.
