P o č í t a č e
Společnost Microsoft a její operační systém Windows jsou už tak silným fenoménem, že vyvolávají protesty organizované občanskými sdruženími. Minulé pondělí se ve Spojených státech uskutečnila akce organizovaná pod názvem Windows Refund Day, což se dá volně přeložit jako Den boje za vrácení peněz utracených za Windows.
Protesty zorganizovali příznivci operačního systému Linux, který je na rozdíl od Windows uživatelům počítačů k dispozici zdarma. Více než sto odpůrců Windows se minulé pondělí shromáždilo před pobočkami společnosti Microsoft ve dvou amerických městech, aby tak dali najevo, že nejsou s operačním systémem spokojeni a chtějí vrátit své peníze. Oprávněnost protestu je podle jeho organizátorů založena na klauzuli, kterou obsahuje systém Windows prodávaný v jednom balíku s osobním počítačem. Tato klauzule upozorňuje zákazníky, že pokud nesouhlasí s podmínkami licence, mohou požadovat náhradu utracených peněz.
Komunistické déja`-vu
„Lidé platí extra peníze za software, který nepotřebují, který nechtějí a který by mohli vrátit, řekl v rozhovoru pro The New York Times z minulého úterý Rick Moen, který organizoval demonstraci proti Windows v Kalifornii ve městě Foster City, kde se účastníci protestu shromáždili na střeše garáží přímo naproti zastupitelství společnosti Microsoft.
Zástupci Microsoftu, kteří se nakonec s demonstranty setkali, jim doporučili, aby o vrácení peněz požádali výrobce počítače, který si zakoupili současně se systémem Windows.
Deník The New York Times v této souvislosti upozorňuje na několik svědectví zveřejněných v uplynulých měsících na internetu. Podle nich mají nespokojení uživatelé Windows velké problémy, pokud se rozhodnou nechat si vrátit utracené peníze.
Asi devadesát procent počítačů vyráběných po celém světě nyní funguje v operačním systému Windows. Většina nových computerů je navíc nastavena tak, že po jejich prvním zapnutí automaticky nahraje Windows. A nyní nastane to, co občané České republiky velmi dobře znají z dob komunismu: pokud Windows nahrajete do svého počítače, automaticky přijímáte podmínky licence. Není tedy možné Windows odmítnout.
Mluvčí dvou významných firem, které vyrábějí počítače (Dell Computer a Micron Computer), v rozhovoru pro The New York Times uvedli, že podle svých reklamačních pravidel vrátí peníze do třiceti dnů od data nákupu každému nespokojenému zákazníkovi. Zároveň ovšem uvedli, že náhrady pouze za Windows nevyplácejí.
„Až na řídké výjimky naši zákazníci očekávají, že počítač bude obsahovat operační systém. V absolutní většině také očekávají, že půjde o operační systém Windows, obhajuje postup své firmy T. R. Reid, mluvčí společnosti Dell.
Náš drahý zákazníku!
Pokud se už nespokojenému zákazníkovi podaří vybojovat zpět své peníze, nejedná se o nijak závratnou částku. Pár amerických šťastlivců, kterým se to podařilo, dostalo zpět z částky utracené za počítač 25 až 50 dolarů.
„Není to moc peněz, citují The New York Times dvacetiletého Mika Schiraldiho, který demonstroval proti Windows na newyorském Manhattanu, „prostě mi vadí, že jsem nucen si pořídit Windows, když existují lepší alternativy.
Právě o tento argument se opírá hlavní bod obhajoby Microsoftu, který v současnosti čelí před soudem obvinění ze zneužívání monopolního postavení na trhu s operačními systémy. Advokáti společnosti několikrát upozornili na rostoucí popularitu systému Linux, aby se tak pokusili dokázat, že Microsoft nemá se systémem Windows monopol.
Možná i proto se Microsoft rozhodl vyslat několik svých zástupců na pondělní setkání s demonstranty. V New Yorku a ve Foster City rozdávali lidé z Microsoftu letáky, které začínaly oslovením „Náš drahý zákazníku a v textu zdůrazňovaly, že „jste to právě vy, zákazník, kdo si může vybrat svůj operační systém a osobní počítač .
Ani dolar zpět
Organizátoři protestů vysvětlují, proč společnost Microsoft dělá vše pro to, aby byl systém Windows v každém počítači připraven k okamžité instalaci. V roce 1995 se totiž americké ministerstvo spravedlnosti s Microsoftem dohodlo, že výrobci počítačů už nebudou muset z každého prodaného kusu automaticky platit za Windows. Microsoft tenkrát z hlediska svého výlučného postavení vyžadoval na výrobcích zaplacení i v případě, že operační systém do computeru instalován nebyl.
„Veřejnost vůbec neví, čeho se Microsoft dopouští, tvrdí například Jordan Coleman, prezident společnosti NetMonger, která v New Yorku poskytuje připojení na internet. „My ovšem víme, že existují technologicky pokročilejší řešení. Pro nás je tedy důležité se Microsoftu postavit.
Kromě Kalifornie a New Yorku byly demonstrace plánovány také v Japonsku, na Novém Zélandu a v Nizozemsku. Odtud však nepřišly žádné podrobnější zprávy.
Ani v New Yorku, ani ve Foster City však žádný demonstrant své peníze nedostal zpět.
Finský trhák
Operační systém Linux vyvinul v roce 1991 finský student Linus Torvalds z Helsinské univerzity. Od té doby získává mezi uživateli velmi silnou pozici a podle některých pozorovatelů začíná jeho obliba mezi určitou skupinou počítačových nadšenců hraničit se šílenstvím.
Pokud dnes někdo používá Linux, je to jako kdyby před lety patřil mezi prvních pár tisíc uživatelů internetu. Operační systém Linux si ovšem začíná prokousávat cestu do středního proudu počítačového byznysu. Loni v září oznámily společnosti Intel a Netscape, že spolu s dalšími venture kapitálovými firmami investovaly do firmy Red Hat Software, která prodává Linux spolu s dalšími uživatelskými programy. Samotný operační systém je ovšem možné získat zdarma. Podle zatím nepotvrzených informací se Intel chystá vložit peníze i do dalších firem, které vyrábějí software kompatibilní s Linuxem.
I další známé počítačové firmy (Oracle, Informix, Computer Associates, Corel Computer a IBM) informovaly o tom, že chtějí začít vyrábět produkty pro Linux.
Pomalý nástup
Operační systém Linux je jednodušším klonem operačního systému Unix, který vyvinuli inženýři ze společnosti AT & T v roce 1969, tedy ve stejném roce, kdy se Linus Torvalds narodil. Unix používali nejprve inženýři a vědci, později si jej oblíbily i velké korporace.
Linux zase donedávna používali především poskytovatelé internetového připojení, softwaroví inženýři, provozovatelé internetových stránek a univerzity. V posledních dvou letech začínají využívat také i Linux velké korporace.
„Lidé mají rádi Linux ze stejného důvodu, jako mají rádi internet. Nemá totiž žádného majitele. Není tu žádný Bill Gates, nebo AT & T, řekl loni v říjnu v rozhovoru pro The New York Times James Love, ředitel neziskové společnosti Consumer Project on Technology, která dlouhodobě sleduje trh informačních technologií.
Původně bylo sice velmi obtížné s Linuxem pracovat, ale i to se v poslední době mění. „Když se Linux objevil poprvé, uměl s ním pracovat jen Linus, tvrdí Larry Augustin, prezident společnosti VA Research, která prodává počítače vybavené tímto operačním systémem. „Dal systém na internet a pochopilo ho asi pět dalších lidí, později 25 a tak to šlo dál, dodává. Dnes používá Linux asi sedm milionů uživatelů a toto číslo se bude podle odborníků každým rokem násobit dvěma.
