Podle magazínu Forbes je Oprah Winfreyová nejvlivnější světovou celebritou. Tato žena obsazuje přední příčky i v jiných žebříčcích. Je to nejbohatší Afroameričanka 20. století.
Autor: Profimedia
Oprah Winfreyová dosáhla ve svém oboru vrcholu. Je nejlépe placenou televizní moderátorkou Ameriky, za svou talkshow získala řadu cen Emmy, udílených nejlepším televizním pořadům. Vlastní média všech typů, profesorka Juliet E. K. Walkerová vede na univerzitě v Illinois seminář s názvem „Oprah Winfreyová, mediální magnát“. Oprah však milují také prostí Američané. V roce 2005 skončila v lidové anketě „Největší Američan“ na devátém místě v jinak čistě pánské a převážně dávno mrtvé společnosti první desítky.
Její fanoušci včetně uznávaného režiséra Michaela Moora usilovali o to, aby Oprah kandidovala na prezidentský úřad. Ona však využila své popularity pro otevřenou podporu Baracka Obamy. Právě její jméno přineslo současnému americkému prezidentovi podle odhadů přes milion hlasů a pomohlo mu zvítězit nad Hillary Clintonovou v primárkách.
| OPRAH GAIL WINFREYOVÁ |
| Datum narození: 29. ledna 1954 Bydliště: Chicago, Illionois, USA Postavení: Moderátorka televizní talkshow, mediální magnátka Majetek: Přes 2,7 miliardy USD |
Jediná svého jména
Ve státě Mississippi, městě Kosciusko, se 29. ledna 1954 chudé nezletilé služebné Vernitě Leeové narodila holčička. Děvčátko dostalo jméno Orpah podle biblické postavy z knihy Rút, porodní bába však při vyplňování rodného listu popletla písmena a zapsala Oprah. Sama Oprah vysvětluje neobvyklost svého jména poněkud prozaičtěji. Její rodiče a příbuzní jej prý nikdy nebyli schopni správně vyslovit, a tak jí přejmenovali na Oprah. Otec holčičky Vernon Winfrey v době jejího narození sloužil v armádě. Rodiče spolu nikdy nežili, k početí došlo nechtěně při jediném sexuálním styku, který spolu měli. Krátce po narození dítěte se matka odstěhovala a Oprah vychovávala babička tak chudá, že děvčátko často nosilo šaty ušité z pytlů od brambor. Ostatní děti se jí pro její chudobu smály, děvčátko ale už tehdy vynikalo svou inteligencí.
Oprah se naučila číst, ještě než jí byly tři roky, a chodila s babičkou do místního kostela. Tam jí začali říkat „kazatelka“, protože uměla skvěle přednášet verše z Bible. Řečnění prý malou Oprah bavilo, povídala si se svou panenkou z kukuřičného šustí a vránami, které seděly na plotě. Už jako slavná moderátorka vzpomínala Oprah na svou babičku jako na člověka, který ji naučil vážit si sebe samé a povzbudil ji k tomu, aby se nestyděla mluvit na veřejnosti.
Jednou jsi dole, jednou nahoře Když bylo Oprah šest, přestěhovala se za matkou do Milwaukee ve Wisconsinu. Vernita stále dřela jako služka a na rozdíl od přísné babičky se dceři příliš nevěnovala. Nevšimla si nebo si nechtěla všimnout sexuálního zneužívání devítileté Oprah. Ta o této kapitole svého života veřejně promluvila až po letech ve své televizní show na téma sexuální obtěžování. Při zpovídání hostů, obětí sexuálního násilí, se ve studiu rozplakala a svěřila se s vlastní zkušeností. Ve škole se však Oprah dařilo i přes neúnosnou rodinnou situaci, přeskočila dva ročníky základní školy a ve třinácti získala stipendium, které jí umožňovalo pokračovat ve studiu na střední škole. Ve stejné době ale Oprah po letech zneužívání utekla z domova. Ve čtrnácti otěhotněla a porodila chlapečka, který za pár týdnů po narození zemřel. Po této epizodě, o níž se veřejnost dozvěděla až po letech zásluhou neloajálního příbuzného, který zprávu o ranném Oprahině těhotenství pustil do médií, poslala zoufalá matka dceru na vychování k otci Vernonovi. Vernon Winfrey pracoval v té době jako holič v Nashvillu ve státě Tennessee. Držel Oprah zkrátka a vedl ji ke vzdělání. Stala se z ní vzorná studentka, která získávala jedno ocenění za druhým. Byla zvolena královnou střední školy, v sedmnácti zvítězila v soutěži o černošskou miss Tennessee a jako členka školního řečnického kroužku obsadila druhé místo v národní recitační soutěži. Tato cena jí zajistila plné stipendium na černošské Tennessee State University, kde vystudovala obor komunikace. Už během studia pracovala na částečný úvazek jako reportérka v místním černošském rádiu WVOL. Z rádia už byl jen krok do televize a z Oprah se v devatenácti stala první žena černé pleti, která spolumoderovala zprávy v televizní stanici v Nashvillu. Odtud v roce 1976 přestoupila do televize v Baltimoru, kde také poprvé moderovala místní televizní talkshow „People are talking“. Bylo to 14. srpna 1978 a její hvězdná moderátorská kariéra začala. Mediální sláva není vždycky polní tráva O sedm let později přestoupila Oprah do chicagské WLS-TV. Uváděla ranní talkshow AM Chicago, která se po měsíci stala nejsledovanější ve své kategorii. Za necelý rok přejmenovali pořad na The Oprah Winfrey Show a prodloužili jej na celou hodinu. Od premiéry v roce 1986 se její talkshow stala nejsledovanějším programem v televizní historii a získala více než třicet cen Emmy, udílených nejlepším televizním pořadům. Co dělá její show tak výjimečnou? Podle časopisu Time se Oprah podařilo vytvořit nový formát mediální komunikace. „Oprah Winfreyová dokázala využít kouzlo televize v propojení veřejného a soukromého prostoru, faktu, že toto médium propojuje lidi, kteří se neznají a přenáší soukromé informace do éteru. Televizi každý většinou sleduje v soukromí svého domova a obrazovka se stává členem domácnosti, provází diváky při jídle a dělá jim společníka, když tráví odpoledne sami doma. Oprah dokázala tohoto paradoxu využít.“ Winfreyová je emotivní moderátorka, která ve své talkshow často vytáhne kostlivce ze své vlastní skříně. Před kamerami promluvila o svých problémech s váhou, bouřlivém milostném životě, sexuálním zneužívání. Často se nad smutnými příběhy svých hostů rozpláče a oni jsou jí na oplátku schopni svěřit věci, které by nikdy nikomu neřekli. Tím méně milionům diváků sledujícím televizní obrazovku. Její talkshow tak vlastně představuje specifickou formu skupinové terapie. Oprah na rozdíl od jiných moderátorů dokáže přimět diváky k tomu, aby se o téma zajímali, protože cítí, že ona se o ně také skutečně zajímá. V tom je její genialita, a proto dosáhla takového vlivu na americkou společnost. Obyčejní lidé jí, na rozdíl od prezidentů, politiků, univerzitních profesorů a dalších představitelů elit, prostě věří. A politici se od ní snaží opisovat. Americká média mluví o „oprahfikaci“ mediální komunikace. Ta chápe veřejné přiznání jako formu psychoterapie a klade důraz na empatii v projevu. O tento typ veřejného vystupování usiluje třeba i bývalý prezident USA Bill Clinton poté, co opustil prezidentský úřad. Další zásluhou Oprahiny talkshow je uvedení dříve tabuizovaných témat do médií i společnosti. Podle profesora Joshuy Gamesona z univerzity v Yale přinesla Oprahina talkshow do médií témata týkající se lidí s jinou sexuální orientací, a pomohla tak začlenění homosexuálů, lesbiček a transsexuálů do většinové společnosti více než jakékoli hnutí usilující o stejnou věc. V roce 1980 věnovala Oprah celou show homosexuálům. Jednotliví lidé z publika postupně povstávali, představili se a řekli, že jsou homosexuální. Ve stejném roce se Oprah přestěhovala se svou show do městečka v Západní Virginii, zachváceného panikou z AIDS. Zpovídala tamního homosexuála, který se nakazil virem HIV, starostu, který nechal vypustit bazén, ve kterém se muž vykoupal, a nevraživé občany. „Říkáte, že věříte v Boha,“ zaútočila Oprah na homofobní publikum ve studiu, „kde je tedy vaše křesťanská láska a porozumění?“ Podle Gamesonovy studie přispěl tento typ talkshow také k tomu, že se lidé jiné sexuální orientace ke své odlišnosti přiznávají v mladším věku a méně z nich spáchá sebevraždu. Fenomén jménem Oprah Vedle osvětových aktivit spojených s moderováním se Oprah objevila v médiích i jako herečka. Poprvé si v roce 1985 zahrála v melodramatu Stevena Spielberga Purpurová barva, natočeného podle slavné literární předlohy. Za ztvárnění vzdorné černošské hospodyně Sofie byla nominována na Oscara pro nejlepší herečku ve vedlejší roli, ale se soškou tehdy odešla Anjelica Houston. O dvacet let později byla Purpurová barva uvedena jako muzikál na Broadway, který produkovala právě Oprah Winfreyová. Podruhé si zahrála rovněž ve filmové adaptaci Pulitzerem ověnčené novely Toni Morissonové, nazvané Milovaná. Tentokrát hrála hlavní roli černošky Sethe, bývalé otrokyně, která se snaží vyrovnat se svou traumatickou minulostí. Součástí přípravy na roli byla i čtyřiadvacetihodinová simulace otroctví, při které Oprah spoutali, zavázali jí oči a nechali ji v lese. Film sklidil vcelku příznivé kritiky a Oprah mu věnovala celá dvě vysílání své show, přesto diváky do kin nenalákal a skončil se ztrátou třiceti milionů dolarů. Po tomto neúspěchu se už Oprah na plátně neobjevila, mohli jsme ji však slyšet. Namluvila husu Gussie ve filmu Šarlotina pavučinka, soudce Bumbledena v animovaném Panu včelkovi a mluví také královnu Eudoru v disneyovské verzi klasické grimmovské pohádky Princezna a žabák, kterou u nás uvidíme letos v prosinci. Jako host se také objevila v několika televizních seriálech. Všestranná Oprah však expandovala i na druhou stranu kamery a do dalších typů médií. Založila produkční společnost Harpo (přečtěte pozpátku), napsala několik knih, vydává dva časopisy: O, the Oprah Magazine a O at home, vlastní lifestylový internetový server Oprah.com, rádiovou stanici Oprah and friends a v roce 2010 prý zamýšlí spustit vysílání vlastní televizní stanice OWN, tedy The Oprah Winfrey Network. Ta má vzniknout převzetím stávajícího kanálu Health Discovery, který vysílá pro 70 milionů domácností. Oprah pak už bude „Opra“vdu všude. I Američané se mohou naučit číst**
Oprah Winfreyová ovládá média všech typů a úrovní, nelze však říci, že by svého vlivu na americkou společnost zneužívala. V roce 1996 ve své televizní show otevřela „Oprah’s book club“, tedy jakési čtenářské okénko, zaměřené na představování nových knih i literární klasiky. Všechna díla, o kterých ve své show promluvila, začala okamžitě lámat prodejní rekordy. Říká se tomu „Oprah efekt“. Díky němu se v roce 2003 ocitla na prvním místě v prodejnosti novela Johna Steinbecka Na východ od ráje, poprvé vydaná v padesátých letech. Oprah také objevila román Cesta, který posléze získal Pulitzerovu cenu. Jinak samotářský a mediálně nepřístupný autor Cesty Cormack McCarthy poskytl Oprahině show své první televizní interview. I když se do Oprahina výběru několikrát dostaly i knihy pochybné kvality, a v jednom případě došlo i na televizní konfrontaci autora s Oprah, nelze její čtenářské osvětě upřít pozitivní vliv na řadové Američany. Paradoxně se jí podařilo prostřednictvím vizuálního média, tedy televize, přivést ke knihám mnoho lidí, kteří by jinak nikdy nečetli.
Ani přílišnou rozmařilost nelze Oprah vyčítat. Vlastní sice mnoho nemovitostí, z nichž nejznámější a nejdražší je její kalifornská rezidence v Montecito, nazývaná „Zaslíbená země“, s pozemkem o rozloze 70 tisíc metrů čtverečních a výhledem na oceán i hory. Daleko více svých peněz však Winfreyová věnuje charitě. V roce 1998 založila nadaci Oprah’s Angel Network, která za léta své existence vybrala přes 51 milionů dolarů. Samotná Oprah platí provozní náklady organizace tak, aby všechny vybrané peníze sloužily dobročinnému účelu. Když po zásahu Spojených států hurikánem Katrina vyzvala Oprah diváky své televizní show k tomu, aby otevřeli svá srdce, vybrala její organizace během necelého roku 11 milionů dolarů, ke kterým Winfreyová přidala 10 milionů ze svého. Za tyto peníze pak byly postaveny nové domy ve čtyřech nejhůře postižených státech ještě před prvním výročím řádění hurikánu.
Podle žebříčku největších filantropů zveřejněného časopisem Business Week je Oprah první člověk černé pleti, který se v seznamu umístil v první padesátce, a je nejštědřejší ze všech celebrit. Když v roce 2006 oslavovala Oprah dvacetileté výročí vysílání své show, zaplatila jako poděkování všem svým zaměstnancům a jejich rodinám dovolenou na Havaji. Celkem letělo 1065 lidí.
„Když poskytnete vzdělání dívkám, změníte tvář národa,“ řekla Oprah Winfreyová při své charitativní cestě do Afriky v roce 2004. Tehdejšímu prezidentovi Nelsonu Mandelovi slíbila, že se vzděláním afrických dívek pomůže, a svůj slib splnila. Poblíž Johannesburgu postavila za 40 milionů dolarů dívčí školu, kterou dnes navštěvuje 152 nadějných slečen z chudých rodin. Za tento svůj dobročinný počin sklidila vedle veřejného poděkování Nelsona Mandely také kritiku. Součástí školy je i luxusní kosmetický salon, jehož přínos pro vzdělání jihoafrických dívek je zpochybnitelný. Oprah však mluví o žačkách školy jako o svých dětech. Jako každá matka pro ně chce to nejlepší, a to včetně kosmetického salonu. Prý počítá s tím, že se po ukončení aktivní kariéry do africké školy natrvalo přestěhuje a bude žít společně se svými 152 dcerami.
