Učím, baví mě to, je to oživení života, které není o penězích, ale dává nějaký smysl. A www je neskutečným pomocníkem. Pro účely výuky moderních ekonomických dějin je například úžasný Google Public Data Explorer, konkrétně způsob, jakým v Googlu dovedli přetavit World Economic Outlook Mezinárodního měnového fondu do uživatelsky přátelského nástroje.
Příklad: když chcete názorně předvést, co je globalizace a jaké má implikace, naladíte si podíl Číny na světovém HDP v paritě kupní síly. Časová osa začíná v roce 1980, tedy dva roky po Teng Siao-pchingem ohlášených „čtyřech modernizacích“. Růstovou křivku následně můžete doplnit porovnáním s jakoukoli jinou zemí. Nejdůležitější je samozřejmě srovnání se Spojenými státy jako globální jedničkou a také s Německem jako nejsilnější evropskou ekonomikou. Podle složení studentů v kurzu přidám jakoukoli další, která je zajímá – Japonsko, Tchaj-wan nebo Jižní Koreu (letos jsem měl na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK hodně lidí z východní Asie).
Čínský HDP představoval v roce 1980 zhruba dvě procenta světového HDP a porovnání grafu jeho fenomenálního růstu s kýmkoli ostatním (celý Západ rychle klesá včetně Japonska) ušetří desítky minut výkladu, který by generaci studentů vybavených chytrými telefony nudil. Tady stačí klikat a ušetřit si mnoho slov.
Grafická interpretace
Totéž platí pro případ vysvětlení podstaty krize v eurozóně, což lze opět graficky velmi hezky interpretovat jako příběh vývoje deficitu běžných účtů platební bilance. Příkladem budiž Španělsko a Německo. Ptal jsem se studentů, zda tenhle nástroj znají z podobného kurzu ze svých domácích univerzit a často jsou to prestižní instituce. Kupodivu se takhle běžně nepracuje, jsou zvyklí číst desítky až stovky stránek odborných publikací, psát eseje, ale že by je někdo učil dějiny přes Google, na to zvyklí nejsou.
Lidé jsou přitom vizuální zvířata, která daleko lépe vstřebávají informace zrakem nežli sluchem, a cíleně pedagogem zařazovaný graf umožňující interakci je neskonale přesvědčivější a lépe zapamatovatelný nežli řeči stárnoucí postavy před katedrou. Co bych povídal, vyzkoušejte si to sami .
Používejte to, kdykoli si potřebujte srovnat čísla, zejména pokud učíte. Děti budou chytřejší, a nekonečně líp si to zapamatují. Nezapomínejte, že v průběžném systému na jejich budoucí produktivitě závisejí naše budoucí penze. A každý „ochytřený“ člověk je pro planetu dobře.
Poznání Číny
Pochvalně lze hovořit také o datech, které soukromé společnosti dávají do veřejné domény. Ekonomická geografie Číny je i pro člověka, který jí docela hodně hoví, ve střední Evropě pořád obskurní disciplína, přitom spousta čínských provincií má na světovou ekonomiku větší dopad než většina zavedených samostatných států. Tuhle perlu najdete na výzkumné sekci DB Research od Deutsche Bank, a třebaže není tak uživatelsky přátelská jako Google, práci si s tím dali obrovskou .
Proč o tom píšu? Kdysi před vznikem www jsem strávil mnoho měsíců, abych si poskládal obraz Číny a jejích reforem. Profesně to bylo jedno z mých nejšťastnějších období hluboko se ponořit do tématu a nic jiného nevnímat. Tehdy se to dělalo v podstatě výstřižky z novin, a i když jste nevynechal nic podstatného a měl přístup k solidním otevřeným zdrojům, byla to strašně piplavá práce, jejíž výsledek navíc závisel na kvalifikaci kompilátora. Výstup mohl být v ideálním případě slušný, v každém případě byl už k datu publikace zastaralý. Dostalo se k němu v lepším případě pár set lidí a drtivá většina z nich ani neměla možnost informaci nějak prakticky využít. Teď stačí kliknout a jste tam.
Webu je dvacet let a pro ty, kteří touží po vědění, je to největší věc od vynálezu knihtisku. Kdo hledá, najde. Nekonečně snáz než dřív. Taková radost, taková krása. PJ_OMG (Pure joy, oh my God).
Čtěte další komentáře Miroslava Zámečníka:
Zdravotní projížďka jarní Bohémií
