V čele americké centrální banky brzy dojde ke střídání stráží. Po osmi letech skončí Ben Bernanke, který se do dějin finanční krize a let následujících patrně zapíše jako nejdůležitější osoba světa. Ekonomická média již dlouho favorizovala jako Bernankeho nástupkyni v čele Fedu Janet Yellenovou. Záhy po nástupu ji čeká velmi obtížný manévr: otočit kormidlem měnové politiky ve správný čas a o správný úhel. Její rozhodnutí ovlivní nejen ekonomiku USA, ale řadu dalších zemí, ba celý svět.
Výhodou Janet Yellenové je fakt, že je spoluautorkou mimořádných kroků, k nimž musel Fed přistoupit poté, co vystřílel monetární munici v podobě snižování úrokových sazeb. Proto lze očekávat, že nedojde k prudkému obratu měnové politiky v okamžiku, kdy vystřídá svého předchůdce a dosavadního nadřízeného.
Teoretické modely americké ekonomiky ukazují, že i nyní by byly stále potřeba záporné úrokové sazby, a tedy kvantitativní uvolňování, které je vlastně nahrazuje. Nicméně tato potřeba postupně klesá, dnes už je rozdíl mezi teoretickou modelovou sazbou Fedu a skutečností velmi nízký a mezera by se měla v první polovině příštího roku zcela uzavřít.
Jednoduše řečeno, příští rok by mělo kvantitativní uvolňování skončit a rotačky by se měly zastavit. S ohledem na stabilitu finančních trhů je vhodné takový ústup provést postupně a velmi dobře jej avizovat a vysvětlovat. Proto lze čekat, že s pozvolným snižováním objemu nakupovaných dluhopisů začne Fed ještě letos – buď se tak rozhodne už koncem října, nebo až na jednání v půli prosince. Manévr tedy zahájí pravděpodobně ještě Bernanke, ovšem dotáhnout a dokončit jej bude muset Janet Yellenová.
Pokud by to nakonec neudělali, dostala by se americká centrální banka do složité situace, neboť k očekávání posunu měnové politiky tímto směrem vedou nejen ekonomická data, ale také komunikační úsilí samotného Fedu v uplynulých měsících. Už to, že s omezením kvantitativního uvolňování nezačala hned v září, do jisté míry nahlodalo důvěru v průhlednost a srozumitelnost politiky centrální banky.
Komplikací pro rozhodování o měnové politice Fedu by se mohla stát zablokovaná situace v Kongresu. Neschválení federálního rozpočtu zmrazilo vládu a kromě negativních dopadů na ekonomiku komplikuje situaci také zhoršená orientace v ekonomickém vývoji – důležité statistické agentury jsou zavřené, neposkytují informace a nepublikují nová data. Ještě podstatně horší by byl dopad vynucené hluboké fiskální konsolidace v okamžiku nezvýšení limitu pro federální dluh.
Nová předsedkyně Fedu to tedy nebude mít jednoduché. Těžko se ale hledá někdo, kdo by měl předpoklady zvládnout bezprecedentní kroky lépe než Janet Yellenová.
Autor je hlavním ekonomem Patria Finance
Čtěte také:
Dolar bude mít poprvé v historii svou první dámu
Trhy podceňují americkou fiskální hrozbu, „logicky“ reaguje jen dolar
