Z agrárního regionu je tygr

Pardubický kraj Přestože je Pardubický kraj jedním z nejmenších a velkou částí zasahuje do zemědělské Vysočiny, stačil se objemem exportu stát třetím nejsilnějším v Česku. A investoři, kteří slibují další příležitosti pro menší dodavatele, se stále hrnou.

Pardubický kraj Přestože je Pardubický kraj jedním z nejmenších a velkou částí zasahuje do zemědělské Vysočiny, stačil se objemem exportu stát třetím nejsilnějším v Česku. A investoři, kteří slibují další příležitosti pro menší dodavatele, se stále hrnou. Hospodářský boom Pardubického kraje se velkou měrou omezuje jen na oblast pardubické aglomerace. Devadesátitisícová metropole investorům nabídla jako jedna z prvních v Česku výborně připravenou průmyslovou zónu (která je již takřka zaplněna) strategickou polohu s výbornou dostupností do Prahy, stejně jako zázemí chemických a elektrotechnických podniků s kvalifikovanou pracovní silou. Pardubice navíc skýtají potenciál výborného dopravního uzlu: město bude už za dva roky napojeno na dálniční síť, prochází jimi hlavní český železniční koridor, zdejší letiště získává mezinárodní prestiž a v příštích letech bude až do města zesplavněno Labe. JINÁ MĚSTA ČEKAJÍ

Ostatní města v kraji na svou příležitost zatím většinou spíše čekají. Nejhůře je na tom sousední Chrudim, která do dvou průmyslových zón v sousedství bývalé Transporty investovala již přes sto milionů korun. Ta větší z nich ale zatím stále zarůstá plevelem. A slibný italský investor, který měl zájem o zdejší pozemky, se zalekl obyvatel blízkého předměstí, kteří proti stavbě jeho továrny protestovali.

Záměr přesunout své sídlo do průmyslové zóny z centra města a připravit tak půdu pro příchod dalších investorů nakonec vzdala i textilka Evona. „Chtěli jsme se přestěhovat, ale zjistili jsme, že zóna nebyla připravená. Rozhodli jsme se zůstat, kde jsme,“ říká ředitel textilky Josef Němec. „Schopnost zaplnit průmyslové zóny hodně záleží i na obchodním přístupu radnic. Chrudim navíc z počátku možná doplatila na blízkost pardubické průmyslové zóny,“ připouští ředitel pardubické kanceláře agentury CzechInvest Tomáš Vaníček.

Město se snaží před nadcházejícími komunálními volbami dát pošramocenou prestiž zóny do pořádku. Odkoupí dokonce sporné příjezdové komunikace v areálu, za jejichž užití vlastník vyhrožuje účtováním mýta, přestože jsou v dezolátním stavu. První dva menší investory ale po letech čekání konečně získala alespoň druhá, menší zóna.

Ostatní města v kraji jsou přece jenom úspěšnější. Zaplňuje se průmyslová zóna ve Svitavách, v Přelouči bude masivně investovat společnost Kiekert a první zájemce o podnikání hlásí dokonce Litomyšl, ačkoliv tamní průmyslový areál ještě není ani hotový. Slibný je ale především nedávný rozjezd průmyslové zóny v Moravské Třebové, postižené největší nezaměstnaností v kraji. Montovat se zde bude především pro automobilový průmysl.

HLAVNĚ VÝZKUM A POČÍTAČE

Podle CzechInvestu nabízí kraj největší příležitosti zejména pro výzkumné a počítačové firmy, biomedicínu, farmacii či vznik technologických center. „Příliv investorů by měl ještě pár let pokračovat. Ale bude se měnit jejich struktura, přicházet budou zejména firmy s vyšší přidanou hodnotou, vázané na již existující podniky v okolí,“ dodal Vaníček. Takové zázemí představují především zmíněné Pardubice. Zde se usídlily firmy Foxconn a Panasonic, nedávno do města přišla společnost Ronal. Zbývající plochy ve zdejší zóně zaplní firma Kayaba, několik developerů nabízejících nájemní haly nebo výrobci automobilových komponentů. Pardubice tak vedle tradice chemického a elektrotechnického průmyslu začaly těžit i z blízkosti kolínské automobilky TPCA.

PAPÍRNA ANO, SPALOVNA MOŽNÁ Další pracovní příležitosti se pravděpodobně nabalí na plánovanou papírnu, kterou postaví v Opatovicích nad Labem finský investor. Naproti tomu nejistý zůstává osud obří spalovny, kterou chce tamtéž postavit Pardubický kraj. Proti jeho záměru se postavili nejen ekologové, ale i většina samospráv jak na Pardubicku, tak především v těsně přiléhajícím Královéhradeckém kraji. O nenadálém rozvoji kraje svědčí i analýzy statistiků: Dynamika ekonomického vývoje regionu byla v posledních pěti letech druhá nejvyšší v republice, hned po Moravskoslezském kraji. Region tak tratí pouze na tom, že vyrůstá z velmi nízké základny. Určitou slabinou, která by mohla ohrozit očekávaný příliv investorů především na Ústeckoorlicko, je jeho špatná silniční infrastruktura. Členitému a hornatému regionu schází kvalitní silnice na Pardubice nebo Hradec Králové, což měl zlepšit plán kraje vést tudy plánovanou rychlostní silnici z Liberce na Olomouc. Proti trase kolem České Třebové a Ústí nad Orlicí se však postavila jak řada zdejších občanských sdružení, tak i stát. Kraj už naznačil možný ústupek a dálnice by tak mohla vést jižní variantou, kopírující dnešní „státovku“ přes Litomyšl a Svitavy. Ta by byla snadněji postavená a jako druhá dálniční spojnice Prahy s Moravou by o to dříve odlehčila přetížené D1. Výměnou za to ale kraj požaduje vybudovat do průmyslových center Ústeckoorlicka z této „rychlostky“ alespoň přivaděče. „Kvalitní dopravní napojení na dálniční síť považujeme za nutnou podmínku k realizaci našich rozvojových záměrů. Neradi bychom se dočkali stavu, kdy kvůli rozporům kraje a státu nebude rychlostní silnice v kraji žádná,“ říká krajský radní odpovědný za dopravu Ivo Toman. Obrovské rezervy má kraj především v cestovním ruchu. Mezi zahraničními turisty je společně se sousední Vysočinou jedním z nejméně navštěvovaných v republice. Do kraje vloni zamířilo pouze jedno procento všech zahraničních turistů přijíždějících do České republiky. Velké možnosti kraj nabízí především v agroturistice. NEZAMĚSTNANOST PODLE OKRESŮ

(údaje v procentech k 28. únoru 2006) | Chrudim|8,3|
| Pardubice|6,7 |
| Svitavy|12,3  |
| Ústí nad Orlicí|8,3  |
Pramen: MPSV ZÁKLADNÍ ÚDAJE**

Pramen: ČSÚ, kraj