Z AKCIONÁŘŮ OPĚT LÉTAJÍ TŘÍSKY

Zametání stop z podivných transakcí desítek lesních firem pokračuje

Kauza podivných finančních operací ve dvou desítkách převážně malých lesních firem, která se táhne již několik let a v níž mnozí vidí tunel za více než deset miliard korun, stále pokračuje. Stopy míří k nechvalně proslulé finanční skupině Tercier spojené s pádem stejnojmenného fondu i společnosti Casino Playing Games. Případem se zabývá již po dlouhou dobu Komise pro cenné papíry a především hospodářská kriminálka, zatím však bohužel bez konkrétních výstupů. Po zajímavých transakcích z roku 1996, kdy se zvyšovala základní jmění lesních firem, aby pak peníze z navyšování putovaly zřejmě na třetí firmy (EURO 4/1999), a po podivných přesunech majetku ve Středisku cenných papírů z loňského podzimu, souvisejících patrně se zametáním stop z těchto transakcí (EURO 37/1999), jsou na stole další aktivity zmíněné finanční skupiny, které zavánějí divnými praktikami. Odevzdej peníze. Valné hromady několika desítek lesních firem se konaly letos 15. a 17. února. Na programu měly kromě jiného jeden důležitý společný bod: rozhodnutí o finanční investici. Příslušná společnost měla vložit své pohledávky za nezaplacené prodané cenné papíry ze svého portfolia do zcela neznámé komanditní společnosti Lascom výměnou za obchodní podíl na této společnosti, a to do 31. března. Postižení akcionáři tvrdí, že nákupy cenných papírů v lesních firmách nebyly reálně placeny penězi, a proto vznikly firmám zmíněné pohledávky. Ty teď mají být zaplaceny podílem neznámé firmy Lascom, která přitom bude moci nakládat s penězi z těchto finančních investic. Protože má každá lesní společnost svého majoritního vlastníka z okruhu skupiny Tercier (lesní firmy se navzájem křížově vlastní, a to buď přímo, nebo přes spřízněné investiční či penzijní fondy, investiční společnosti či jiné třetí firmy), nebyl problém návrh na schválení finanční investice na valné hromadě prosadit. Kolik pohledávek bylo takto z jednotlivých firem napumpováno do společnosti Lascom, nelze přesně určit. Ochota cokoliv sdělovat o této firmě je téměř nulová. Z údajů obchodního rejstříku vyplývá, že k minulému týdnu vložila účetně do firmy Lascom dvacítka lesních podniků dohromady kolem jedné miliardy a 150 milionů korun. Dokladem informačního vakua je například valná hromada Lesní společnosti Nové Město na Moravě, na níž prosadil 17. února návrh na sedmimilionovou finanční investici většinový vlastník Lesní společnost Jihlava, který drží 57 procent jejích akcií. Závažný krok, kterým schválení finanční investice pro podnik bezesporu je, nebyl předložen valné hromadě v písemné podobě. Akcionáři se toho však moc nedověděli ani přímo na valné hromadě. Zodpovězeny jim nebyly takové základní dotazy jako: Kdo je společnost Lascom? Jací jsou její společníci? Jaký je výnos z uvedené finanční investice pro akcionáře? Až v březnu akcionáři obdrželi od představenstva Lesní společnosti Nové Město na Moravě dopis, v němž se vysvětluje, že v sedmimilionové finanční investici se jednalo o nákup akcií Lesů Chlumec nad Cidlinou a Lesů Protivín a o jejich následný prodej. Přičemž při těchto obchodech nevznikl výnos ani ztráta. Takové vysvětlení menšinovým akcionářům nestačí a poukazují na to, že touto finanční investicí dochází k tunelování firmy. Například zástupkyně jednoho z menšinových akcionářů Lesní společnosti Nové Město na Moravě Michaela Rösslerová z firmy AKOR, kterou vlastní italský podnikatel Al–fred Casera, týdeníku EURO sdělila, že firma hodlá schválení podivné investice napadnout soudní cestou. Nevylučuje rovněž podání trestních oznámení v této věci. Bojuje i stát. Své zájmy v lesních firmách si hodlá hájit i český stát, respektive Česká finanční, dceřiná firma České národní banky. Ta totiž zdědila podíly ve zhruba čtrnácti lesních firmách od Universal banky, která se ocitla ve stabilizačním programu ČNB určeném k ozdravění malých a středních bank a později zkrachovala. Podle ředitele odboru správy aktiv České finanční Jiřího Pivrnce hlasovala tato instituce proti vkladu pohledávek do společnosti Lascom a v tomto duchu následně písemně vyzvala i představenstva jednotlivých lesních společností, aby důkladně zvážila faktické provedení těchto kroků. V současné době Česká finanční vzniklou situaci právně analyzuje, zejména pokud jde o usnesení o zmiňované finanční investici. Pivrnec tvrdí, že bude–li výsledkem této analýzy důvodné podezření ze spáchání trestného činu, budou podána příslušná trestní oznámení. Tajemný Lascom. Aktuální údaje z obchodního rejstříku říkají, že firma Lascom z Českých Budějovic vznikla v lednu letošního roku. Jejím komplementářem je firma Master Therm. Ta sídlí mimochodem na stejné adrese – Ondříčkova ulice v Praze – jako třeba Investiční společnost Investway ze spřízněné skupiny Tercier. Komanditistou Lascomu je kromě jiných společnost LAS CZ, v níž je předsedou představenstva Tomáš Nebeský. Ten zřejmě stojí za pádem společnosti Tercier či Casino Playing Games a je označován za jednu z hlavních duší všech operací v lesních firmách. Další klíčoví lidé – Jiří Filippi a Ladislav Odvárka – jsou členy představenstva firmy LAS CZ. Jiří Filippi byl mimo jiné také členem představenstva Lesní společnosti Nové Město na Moravě. A v takovýchto personálních propletencích bychom mohli pokračovat. Akcionáři Lesní společnosti Nové Město na Moravě mají proto důvodné podezření, že jde v jejich případě, ale i v ostatních lesních firmách o nepřímý vztah ovládané a ovládající osoby a že rozhodnutí statutárních orgánů o finančních investicích nejsou v zájmu společnosti, ale třetích osob. Rušení obchodovatelnosti. Dalším neblahým krokem pro akcionáře bylo, že valné hromady lesních firem v minulém i letošním roce rozhodly vahou svých majoritních vlastníků o zrušení veřejných obchodovatelností jejich akcií (viz tabulka). Tím zmizí společnost z veřejného trhu pražské burzy či RM–Systému a akcionáři se dostanou k informacím o firmě ještě méně než doposud. V rámci rušení těchto obchodovatelností se objevovaly či objevují rovněž nabídky na odkupy akcií. Ty totiž musí ze zákona učinit každý majoritní vlastník ostatním akcionářům. Skutečnost, že to byly a jsou nabídky nevýhodné, potvrzuje i Jiří Pivrnec z České finanční. „Naším cílem je zlikvidňovat majetkové účasti za optimálních podmínek. Lhůty pro veřejné návrhy na odkup lesních společností již skončily. Je známo, že na tyto návrhy Česká finanční nepřistoupila, a to zejména vzhledem k velmi nízkým cenám, tvrdí Pivrnec. Zametání stop však dále pokračuje. Některé akcie totiž dokonce mění – opět z rozhodnutí spřízněných majoritních vlastníků – svou současnou zaknihovanou podobu na listinnou, čímž se ztrácí jakýkoliv přehled o majitelích akcií.

Některé lesní firmy, u nichž letos rozhodla valná hromada o zrušení veřejné obchodovatelnosti akcií – Lesní společnost Hořice – Lesní společnost Františkovy Lázně – Lesní společnost Přibyslav – Lesní společnost Telč – Lesy Chlumec nad Cidlinou – Lesy Protivín – Lesy Vyšší Brod Některé lesní firmy, u nichž rozhodla letos valná hromada o změně podoby akcií na listinné – Forest lesní společnost Polička – Lesní společnost Františkovy Lázně – Lesní společnost Přibyslav Pramen: Obchodní věstník