Zaručený recept na zářnou kariérní budoucnost? Vzít pozici asistenta spoluzakladatele a tehdejšího generálního ředitele Microsoftu Billa Gatese. Přesně to v osmdesátých letech minulého století udělal americký byznysmen Steve Ballmer. A jak se mu daří dnes? Kromě toho, že zůstává akcionářem zmíněného technologického giganta a vlastní tamní basketbalový tým LA Clippers, je momentálně také pátým nejbohatším mužem světa. Ba co víc, za svým bývalým šéfem dle žebříčku agentury Bloomberg zaostává o ,pouhých‘ pět miliard dolarů (necelých 115,9 miliardy korun).
Jen během letošního roku vzrostlo Ballmerovo jmění o 31 miliard dolarů na aktuálních 117 miliard (asi 2,7 bilionu korun), přičemž právě díky tomu se mu podařilo předběhnout taková jména, jako jsou spoluzakladatelé společnosti Alphabet Larry Ellison a Larry Page, americký obchodní magnát a investor Warren Buffet či spoluzakladatel Facebooku Mark Zuckerberg. Paradoxem přitom je, že zatímco všichni zmínění zbohatli na podílu ve společnostech, které založili nebo stále vedou, Ballmer inkasoval na cizím podniku, v jehož vedení se už řadu let nenachází.
Před bývalým asistentem se v žebříčku miliardářů kromě Gatese aktuálně nachází také zakladatel Amazonu Jeff Bezos, který se 156 miliardami dolarů (s přibližně 3,6 bilionu korun) zaujímá třetí místo. Přibližně stejnou částkou disponuje druhý Bernard Arnault známý jako předseda a většinový vlastník největšího světového výrobce luxusního zboží LVMH.
Jmění v hodnotě 193 miliard dolarů (asi 4,5 bilionu korun) pak připadá majiteli Tesly a nejbohatšímu muži planety Elonu Muskovi, jehož majetek poprvé od začátku června klesl podle Insideru pod hranici 200 miliard dolarů. Na vině jsou převážně neuspokojivé výsledky jeho automobilky, které společnost ohlásila ve vztahu k třetímu kvartálu letošního roku. Koneckonců, ještě před čtvrtletní zprávou činilo Muskovo jmění 234 miliard dolarů (zhruba 5,4 bilionu korun).
Tak trochu mazaná pracovní smlouva
Do Microsoftu Ballmer nastoupil v roce 1980 s ročním platem 50 tisíc dolarů, což s dnešním kurzem odpovídá necelým 1,2 milionu korun. Kromě toho si vyjednal také 10 procent z růstu zisku, což se později ukázalo jako chytrý tah. Když Microsoft začal rychle růst, tak velké procento pro společnost přestalo být udržitelné, a proto se vedení domluvilo na změně struktury. Gates a druhý ze zakladatelů Paul Allen si podle Forbesu ponechali 84 procent, osm procent připadlo investorům a dalších osm procent získal právě Ballmer výměnou za původní podíl na zisku.
Asistent, který plnil spíše praxi poradce, postupně stoupal na kariérním žebříčku, až v roce 2000 vystřídal Gatese na pozici generálního ředitele společnosti. Ze stejné funkce po 14 letech odešel, a to s 333 miliony akcií Microsoftu a zbývajícím čtyřprocentním podílem.
Dle předpokladů Bloombergu si Ballmer většinu akcií ponechal. Aktuálně by měly odpovídat hodnotě kolem 100 miliard dolarů (přes 2,3 bilionu korun) v závislosti na jejich momentální ceně. Podle Insideru měl Ballmer během let pravděpodobně inkasovat dividendy v hodnotě miliard dolarů.
V tomto roce Ballmerovo jmění pomohl posílit třeba boom kolem umělé inteligence, který měl pozitivní dopad právě i na akcie Microsoftu. Jejich cena za poslední měsíce narostla o 38 procent.
Jestli se bývalému asistentovi Gatese v otázce bohatství nakonec přeci jen podaří předběhnout, je zatím neznámou. Už teď je nicméně jasné, že by se v žebříčku miliardářů jednalo o naprostou raritu.
