JIŽNÍ MORAVA Chceme pravidelné letecké spojení s významným evropským městem! Takovou prioritu letos vyhlásil Jihomoravský kraj a provozovatel brněnského letiště, společnost Letiště Brno.
JIŽNÍ MORAVA Chceme pravidelné letecké spojení s významným evropským městem! Takovou prioritu letos vyhlásil Jihomoravský kraj a provozovatel brněnského letiště, společnost Letiště Brno. Pokusů o letecké spojení Brna s významným evropským městem bylo v minulosti několik. Bohužel ani jeden z nich neměl dlouhého trvání. „Buď nebyl dobře nastavený letový řád, tedy nelétalo se dostatečně často, nebo se stalo, že se letecká společnost přesunula do Bratislavy,“ říká ředitel Letiště Brno Tomáš Plaček. Například v letech 1993 až 1997 zajišťovala švýcarská společnost Air Engiadina spojení Brna s Curychem. V roce 1997 tento provoz převzala slovenská společnost SK Air, jejíž majitelé však po rozdělení federace neúspěšně aspirovali na to stát se hlavním slovenským dopravcem a veškeré aktivity přesunuli na Slovensko. Brno se tak prakticky ze dne na den ocitlo bez pravidelné letecké dopravy. České aerolinie létaly v letech 2000 až 2003 na lince Praha-Brno, a to za podpory města Brna a společnosti Veletrhy Brno. Ani toto spojení však nebylo ideální. Podle Plačka totiž spoje létaly v pondělí, ve středu a v pátek kolem poledne, což není pro návaznost spojů nejvhodnější čas. I přesto ale létalo průměrně 15 cestujících. MNICHOV SE ZATÍM ODKLÁDÁ Už v květnu oznámilo letiště optimistickou zprávu: Bude se létat do Mnichova. Spojení měla zajišťovat společnost Cirrus Airlines. „Koncept letů do Mnichova byl dobře nastaven, ale bohužel nevyšel. Cirrus se dosud nedomluvil se společností Lufthansa, která měla zajišťovat návazné spoje,“ upřesňuje důvody ředitel Plaček a dodává: „V současné době jednáme s pěti dalšími dopravci, věříme, že jednání budou nakonec úspěšná.“ Letecké spojení s Brnem chtějí především zahraniční investoři, ale i čeští podnikatelé, kteří musejí v současné době cestovat buď do Vídně, kam nevede dálnice, nebo do Prahy. ČSA zajišťují pětkrát denně autobusové spojení mezi Brnem a P rahou. Manažeři zahraničních firem, které u nás investují, se na letiště obracejí denně s dotazy, kam a zda vůbec se z Brna létá. Podle ředitele letiště je chování ČSA nepochopitelné. „Připadá mi zvláštní, když cestující, kteří zaplatí poměrně značnou částku za mezinárodní let, musejí strávit ještě další tři hodiny v maličkém autobusu na dálnici,“ říká. POMOHOU NÍZKONÁKLADOVÍ DOPRAVCI? Vedení letiště však v cestě za přímou linkou nestojí rozhodně s rukama v kapse. „Momentálně si zjišťujeme, kolik lidí a kam by z Brna létalo,“ informuje dále Plaček. Podle jeho slov by případný dopravce měl být schopen zajistit návaznost dopravy. Ideální by podle Plačka bylo, kdyby se z Brna létalo do některého z takzvaných hubů, tedy letišť, které jsou významnou přestupní stanicí. Cestující by přitom měl mít jen jednu letenku a nemusel opakovaně podstupovat odbavovací proces na letišti. Proto je nutná nejen dohoda s některým z dopravců, ale i s větším, strategickým partnerem, jako je například Lufthansa. Že to jde, uvádí ředitel Plaček na příkladu italského Bergama. „Potýkali se se stejnými problémy jako my, nedaleko totiž leží velké milánské letiště. Pak ale začaly v Bergamu přistávat nízkonákladoví dopravci a situace se rychle změnila,“ tvrdí. Právě pro tyto dopravce by Brno mohlo být zajímavou příležitostí. Odbavovací doby jsou zde totiž poměrně krátké a rovněž ceny služeb jsou prý lákadlem. LETECTVÍ A CESTOVNÍ RUCH Počet osob přepravených letecky z Brna každoročně roste. V loňském roce to bylo 167 tisíc lidí, letos by to podle odhadů mohlo být až 180 tisíc. Stále se přitom jedná zejména o klienty českých cestovních kanceláří. Do budoucna by ale měl podle jihomoravského hejtmana Stanislava Juránka vzrůst význam letiště jako mezinárodní „brány“ kraje do Evropy. Proto také kraj podal žádost o finanční podporu z evropských fondů v rámci operačního programu Infrastruktura na výstavbu nového odbavovacího terminálu. Měl by přijít na zhruba 135 milionů korun. Juránek je navíc přesvědčen, že letiště má velký význam nejen pro Brno a Jihomoravský kraj: „Z prosperujícího letiště v Brně by tak těžily také Zlínský a Olomoucký kraj a kraj Vysočina.“ LINKA JE DŮLEŽITÁ, ALE…
Ibez pravidelné linky má letiště zajištěnou existenci. Kromě turistických letů se letiště specializuje na cargo lety směrem na východ. Výjimkou není přeprava nadrozměrných nákladů, například strojírenských celků. Letiště přitom nepracuje pro velké cargo společnosti, ale spíše pro ty menší. Loni se přes Brno přepravilo 5700 tun zboží. Letos se celkový objem očekává kolem 6,5 tisíce tun. I to svědčí o tom, že zde rozvoj letecké dopravy úspěšně pokračuje. „Bohužel tato čísla nejsou tak viditelná. Vše se nakonec stočí na osobní dopravu a na to, že manažeři a podnikatelé, ale i ti, kdo chtějí za příbuznými do zahraničí, musí absolvovat tříhodinovou cestu po dálnici do Prahy nebo do Vídně,“ uzavírá.
