Vstupem do EU se Čechům rozšíří obzory, ale zatím ne úplně Podle poslední hodnotící zprávy Evropské komise je Česká re publika spolu s dalšími kandidátskými zeměmi připravena na vstup do Evropské unie začátkem roku 2004. Co pro nás bude znamenat zapojení do jednotného vnitřního trhu EU?
Vstupem do EU se Čechům rozšíří obzory, ale zatím ne úplně
Podle poslední hodnotící zprávy Evropské komise je Česká re publika spolu s dalšími kandidátskými zeměmi připravena na vstup do Evropské unie začátkem roku 2004. Co pro nás bude znamenat zapojení do jednotného vnitřního trhu EU?
Základním pilířem jednotného trhu uvnitř společenství je naplňování čtyř svobod: volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu. Jeho výsledkem je potom celní a měnová unie mezi členskými státy, tedy prostor bez vnitřních hranic, ve kterém platí jednotná měna. Do tohoto prostoru však nejsou plně zapojeny ani všichni stávající členové - Velká Británie a Irsko zachovaly kontroly na svých hranicích a nezapojily se do tzv. Schengenských dohod, své národní měny si zatím ponechaly Velká Británie, Dánsko a Švédsko.
Jednotný vnitřní trh EU
Ani kandidátské země nebudou do tohoto vnitřního prostoru zapojeni automaticky ihned po vstupu. Bude nám ještě několik let trvat, než splníme všechna kritéria pro plné zapojení do celní a měnové unie. Jak to ale bude vypadat s naším právem na volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu? V zásadě pro nás začnou tyto čtyři svobody platit hned od data vstupu, až na několik výjimek. Součástí evropského trhu se nestaneme ze dne na den, postupně se k němu přibližujeme už několik let. Už nyní tak sice probíhá obchod se zeměmi EU téměř bezcelně, ale naším vstupem do EU padnou i poslední technické, daňové a fyzické překážky (kontroly na hranicích), což usnadní a urychlí nejen vývoz z ČR, ale také dovoz do ČR. T o bude znamenat velký nárůst konkurence pro české výrobce a podnikatele. Na druhou stranu ale jednotný trh nabízí obrovské podnikatelské možnosti velkého trhu bez vnitřních bariér, s půl miliardou spotřebitelů.
Přechodná období
Nejdiskutovanějšími tématy v oblasti přistoupení ČR ke společnému trhu EU se stala přechodná období v oblasti volného pohybu osob a kapitálu. Zatímco první přechodné období si vymohly členské státy EU, druhé prosadili čeští vyjednavači v Bruselu. Ještě několik let po vstupu do Unie budou muset občané kandidátských států pro práci v některé ze stávajících členských zemích žádat o pracovní povolení. Volný pohyb pracovníků tak pro nás začne platit jen u těch zemí, které se předem přechodného období vzdají. Zatím takový úmysl deklarovalo Švédsko, Holandsko, Irsko a Dánsko. Základní přechodné období bylo stanoveno na dva roky. Pokud by však pracovní migrace způsobovala „výrazné narušení pracovního trhu“, mohou dotyčné členské země ponechat restriktivní opatření v platnosti další tři roky, a po dalším prozkoumání situace ještě další dva roky. Úplné dosažení svobodného pohybu pracovních sil tak tedy může být dosáhnuto až po sedmi letech od vstupu. Po celou tuto dobu také budou moci státy, které už svůj pracovní trh novým členům otevřely, opět zavést ochranná opatření, pokud prokáží, že cizí pracovníci způsobují jejich pracovnímu trhu vážné problémy. Tento přístup prosadilo zejména Německo a Rakousko. Členské státy se totiž ani tak neobávají rozsáhlé migrace za prací, jako spíše nárůstu pracovníků z České republiky v příhraničních oblastech, kam mohou denně dojíždět. ČR na tuto podmínku přistoupila po té, co jí Unie přiznala právo chránit po dobu přechodného období svůj pracovní trh před přílivem pracovníků z ostatních nových členských států. Přechodné opatření se nedotkne práva podnikat na území ostatních států Unie, volně cestovat, studovat v jakémkoliv členském státě či poskytovat služby zákazníkům v zahraničí. Česká republika vyjednala v Bruselu přechodné období v oblasti volného pohybu kapitálu. Cizí státní příslušníci nebudou moci po sedm let nakupovat v ČR lesní a zemědělskou půdu, pro nákup druhotných nemovitostí (chaty, chalupy) získala ČR pětileté přechodné období.
