Úředníci vyplatili téměř 30 milionů korun na proutkařský projekt, který nelze v praxi využít. A stát platí na další bizarnosti
Jeden se až diví, na co všechno se dají ze státní pokladny vytáhnout peníze. Je to například příběh projektu Pasivní detekce a lokalizace člověka za překážkou. Zjednodušeně řečeno, ministerstvo průmyslu a obchodu vyplatilo téměř třicetimilionovou dotaci za kus kovové roury na podstavci se stetoskopem a využitím sil proutkařů.
O dotaci požádali s projektem jeho řešitelé Bořivoj Bohuslav z firmy Z. L. D. a Vladimír Klaban z obecně prospěšné společnosti Akademie. V období mezi roky 2004 až 2007 jim ministerstvo průmyslu a obchodu zaplatilo výzkum pasivní detekce a lokalizace člověka za překážkou a vývoj senzoru a vyhodnocovací jednotky pro možné použití v bezpečnostních a záchranných složkách České republiky. Výsledkem projektu bylo uveřejnění článku ve sborníku z konference Současnost a budoucnost krizového řízení a přijetí dvou užitných vzorů se shodnými názvy Zařízení pro usnadnění detekce osob za překážkou. Ministerstvo průmyslu a obchodu učinilo závěr, že „projekt uspěl podle zadání, neboť byly splněny cíle a předpokládané výsledky uvedené ve smlouvě, a rozhodlo o poskytnutí podpory,“ píše se v trestním oznámení, které podali vědci ze spolku Sisyfos a které má týdeník Euro k dispozici. Konkrétnější údaje o projektu se lidem ze Sisyfa nepodařilo na ministerstvu zjistit.
„Jak z připojeného spisu Úřadu průmyslového vlastnictví vyplývá, podstata řešení vychází z toho, že je známo, že živé organismy vydávají různé formy záření. Sem patří i záření vyvolané pohybem krve, respektive jejích kmitajících molekul v krevním řečišti. Jedná se v podstatě o obdobný typ záření, jaký vyvolává podélně stojaté vlnění vody, které se využívá při vyhledávání zdrojů vody pomocí virgule. Toto základní tvrzení řešitelé nedokládají odkazem na vědecké výzkumy a také ho dokládat nemohou, neboť žádné takové hydroidní záření neexistuje,“ konstatoval klub skeptiků.
Zařízení Klabana a Bohuslava je tvořeno přímou zaměřovací trubicí o délce 150 až 450 mm, jejíž vnitřní průměr činí 0,3 až 2,5 mm. K zadnímu konci trubice je připojen fonendoskop zbavený membrány a trubice je uložena na stativu s možností otáčení kolem vodorovné nebo svislé osy. Vědci ze spolku Sisyfos upozorňují, že navržené technické řešení nemá žádný odborný podklad.
Odloženo, zapomeňte „Vzhledem k vědecky nepodloženým premisám a nevědeckým závěrům se naše společnost Sisyfos – český klub skeptiků – domnívá, že řešitelé vědomě uvedli ministerstvo průmyslu a obchodu v omyl a na základě tohoto jejich vědomého jednání, nerespektujícího výsledky vědy, jim byla vyplacena částka 29 milionů korun z veřejných zdrojů,“ stojí v trestním oznámení z roku 2010.
„Jedinou kvalifikovanou osobou, která se do projektu zapojila, byl profesor Vojenské technické akademie v Brně Jaroslav Čechák. Ostatní řešitelé grantu byli proutkaři, senzibilové, na jejichž výzkum a výzkumné zprávy byla vynaložena většina přiznané částky, pokud vůbec nebyly přidělené peníze použity jinak,“ uvedl k projektu jeden z předních českých fyziků a členů Sisyfa Luděk Pekárek.
V podobném duchu se o projektu zmiňuje i další přední český fyzik a člen Sisyfa Lukáš Jelínek. Měření přítomnosti člověka v železné krychli sice podle něj jakési výsledky prokázalo, ale bylo to způsobeno přirozenými vibracemi těla, které tak rozechvívalo kovovou konstrukci. V praxi, například v závalu pod troskami, takový způsob detekce nemůže podle něj fungovat – detekční sonda by musela být prakticky v kontaktu s tělem hledaného jedince. „Přístroj neměří magnetické pole osoby. Krabice vibruje podle toho, jak člověk dýchá a pohybuje se, a tělo musí být v přímém kontaktu s krabicí. Nalézt člověka v kovové krabici je málo, to by dokázal i student,“ tvrdí Jelínek. Náklady na realizaci projektu odhadl maximálně na půl milionu korun.
Policie podnět vědců vyšetřovala téměř tři roky. Vyžádala si několik posudků, aby případ nakonec odložila. „Trestní oznámení spolku Sisyfos, týkající se podezření z trestného činu porušování povinností při správě cizího majetku, vyšetřovatel 3. odboru hospodářské kriminality Obvodního ředitelství Praha 1 v prosinci loňského roku odložil,“ sdělila týdeníku Euro šéfk a tiskového oddělení pražské policie Andrea Zoulová. Jestli se policii nepodařilo nalézt důkazy nebo bylo už případné trestní stíhání promlčeno, neupřesnila.
SpOKOJenÉ mInISteRStVO I ŘeŠItelÉ „V průběhu realizace projektu byla vyvinuta zařízení pro usnadnění detekce osob za překážkou, která přihlásila Akademie, o. p. s., v březnu 2007 jako užitné vzory č. 17504 a 17505.
Současně probíhaly výzkumné a vývojové práce v oblasti experimentů a ladění algoritmů detektoru pracujícího na principu indukční antény v pásmu extrémně nízkých frekvencí. Vyvinutá anténa a její experimentálně potvrzené výsledky detekce a lokalizace člověka za překážkou prokázaly naplnění všech základních cílů projektu. Princip měřicí aparatury byl popsán, zdokumentován a byl přijat Úřadem průmyslového vlastnictví k ochraně,“ tvrdí Tomáš Paták z odboru komunikace a marketingu ministerstva průmyslu a obchodu. Fyzik Lukáš Jelínek ovšem upozorňuje, že užitné vzory na podobně bizarní přístroje byly už zaregistrovány v šedesátých letech minulého století.
Paták na dotaz týdeníku Euro připustil, že ministerstvo o zavedení případné sériové výroby nemá informace. „V programu TIP byla podána přihláška projektu na pokračování výzkumu a vývoje v této oblasti, ovšem nebyla podpořena. Informace o případném dalším vývoji nemáme,“ pokračuje Paták. Týdeník Euro požádal o reakci rovněž řešitele podezřelého projektu. Navzdory urgencím se ji ale nepodařilo získat.
Jak je možné, že stát na takový projekt vůbec poskytl tři desítky milionů? Žádost o podporu projektu byla prý vyhodnocena odborným poradním orgánem, to jest Radou programu Impuls, na základě dvou posudků z databáze oponentů ministerstva. Rada doporučila podpořit projekt ze státních prostředků a výsledek hodnocení veřejné soutěže schválil ministr. „Projekt byl dne 24. října 2007 uzavřen závěrečným oponentním řízením za přítomnosti poskytovatele, příjemce, spolupříjemce a oponentů. Předmětem jednání byla i zpráva nezávislého auditora, která byla bez výhrad. Závěrečné oponentní řízení konstatovalo, že cíle řešení projektu byly splněny a finanční prostředky vynaloženy účelně v souladu s uzavřenou smlouvou,“ dodává Tomáš Paták.
Třicetimilionová dotace na projekt detekce člověka za překážkou není jedinou, jejímž příjemcem byl bývalý vojenský špion Vladimír Klaban. Ten podle všeho využívá k získávání grantů a subvencí kontakty, které nabyl za svého působení v armádě. Policii by měly zajímat i osoby z akademické či odborné obce, které vydávají k podobným projektům souhlasná stanoviska.
Podle databáze grantů Klaban a jeho kolegové dosáhnou na celkovou sumu přes 154 milionů korun. Mezi projekty, na něž žádají dotace, figurují například Bezpečnost občanů – krizové řízení v letech 2011–2015 za 72,156 milionu korun nebo Prototyp tréninkového a simulačního programu pro nácvik řešení havarijní situace s únikem nebezpečné chemické látky. Řešení havarijních situ ací v rámci vnějšího havarijního plánu a havarijního plánu kraje v letech 2011–2014 za 12,134 milionu korun, které by mělo vyplatit ministerstvo vnitra.
Také z názvů dalších projektů, na něž byly nebo by měly být vyplaceny granty, daňového poplatníka mrazí: Informační a řídicí systém pro tvorbu technických publikací ve výrobních podnicích – 3,17 milionu korun, Výzkum a sestavení funkčního vzoru Diskrétního digitálního informačního a naváděcího systému pro zrakově postižené osoby – 8,9 milionu korun nebo Rozvoj zkušebních a experimentálních metod a postupů pro objektivní zhodnocení technických vlastností zbraní – 5,9 milionu korun. Zkrátka kdo umí, ten umí, a kdo neumí, … ?
Věda podle ministerských úředníků. Kompletní zařízení na detekci osob za překážkou se zdrojem laserových paprsků Detekce probíhá tak, že se stativ (4) před překážkou stabilizuje do vodorovné polohy. Do jeho svěráku (3) se upevní konzola (5), která nese zdroj laserových paprsků (6). Operátor poté zasune do uší fonendoskop (2) a uchopí virguli. Díky fonendoskopu se na sluchový nerv soustřeďuje hydroidní záření, které se bez vědomí operátora přenáší do motorického svalstva paží a projevuje se zesílenými mimovolnými pohyby virgule. Tímto způsobem operátor vyhledá zdroj hydroidního záření a prostřednictvím zaměřovací trubice (1) sleduje mohutnost odezvy virgule. „Recepce hydroidního záření je u různých osob značně individuální povahy, přičemž každému vyhovují jiné rozměry zaměřovací trubice,“ píše se v dokumentaci „vynálezu“. Proto je k dispozici šest různých trubic. 1 zaměřovací trubice 2 fonendoskop 3 svěrák 4 geodetický stativ 5 konzola 6 zdroj laserových paprsků Policie podnět vědců vyšetřovala téměř tři roky, vyžádala si několik posudků, aby případ nakonec odložila.
O autorovi| JAN HRBÁČEK, hrbacek@mf.cz
