Temelín, finančník Tykač, utajený podíl ve Škodě Holding či řízený přesun do dozorčí rady. Teorií o konci Martina Romana v postu šéfa ČEZ je několik
Každý vztah se zhruba po sedmi letech trvání dostává do krize. Dle psychologů buď přijde nějaká změna, třeba narození potomka, nebo vztah skončí. Stejné pravidlo lze napasovat i na Martina Romana, generálního ředitele ČEZ. Tedy dnes již bývalého. V polovině minulého týdne jej po sedmi a půl letech z postu odvolal premiér Petr Nečas. Roman ale ve firmě zůstává, přesune se do židle předsedy dozorčí rady.
Končíš kvůli Temelínu
Šéf kabinetu zdůvodnil personální změnu ve vedení energetického koncernu aktuální situací kolem tendru na dostavbu dvou bloků v Jaderné elektrárně Temelín. Nečas je přesvědčen, že pod Romanovým vedením se začal zadrhávat. To by měl brzy změnit nově dosazený šéf ČEZ Daniel Beneš. „Etapa Martina Romana byla obdobím dynamických zahraničních ambicí. Nyní chci, aby byl ČEZ dlouhodobě aktivní na domácí scéně,“ konstatoval premiér. A zdůraznil, že za klíčovou akci ČEZ považuje zdárnou dostavbu Temelína. Poněkud v rozporu s tímto tvrzením jsou však prohlášení vedení ČEZ stará několik měsíců. Firma, i kvůli dozvukům ekonomické krize a převratným změnám v evropské energetice, oznámila, že končí se snahou pomocí akvizic vybudovat nejsilnějšího energetického hráče v regionu. Nově se soustředí na posílení svých aktivit na českém trhu. „Pro zahraniční akvizice není vhodná doba. Za klíčovou prioritu považuji dostavbu Temelína a posílení naší pozice na tuzemském trhu,“ konstatoval Roman v jednom z rozhovorů pro týdeník Euro. Z výše uvedeného je možné odvodit, že Nečas jen narychlo hledal zdůvodnění pro svůj razantní a neočekávaný krok. Vždyť i většina vedení Nečasovy mateřské ODS se o Romanově odvolání dozvěděla jen několik hodin předtím, někteří dokonce až z médií. Své by mohl vyprávět třeba šéf premiérových poradců Martin Říman, ještě do poloviny týdne i šéf dozorčí rady ČEZ. Co tedy mohlo přispět k pádu Martina Romana, pokud se to pádem dá nazvat? Týdeník Euro se pokusil rozebrat několik klíčových možností.
Tykač útočí
Tím prvním je boj o cenově výhodné dodávky hnědého uhlí pro elektrárnu Počerady, kdy se společnost Czech Coal snaží vnutit ČEZ kontrakty na uhlí za ceny ne příliš výhodné pro elektrárenskou firmu. Z finančníka Pavla Tykače, který těžařskou Czech Coal ovládá, a Martina Romana se za léta firemních půtek stali nesmiřitelní rivalové. „Dokud budu ve vedení ČEZ, nebudou uzavřeny obchody s Czech Coal, které by elektrárenskou firmu znevýhodňovaly,“ komentoval v minulosti několikrát vztah obou firem Roman.
A o co šlo? Jak již bylo řečeno, o dodávky hnědého uhlí pro elektrárnu Počerady. V roce 2005 uzavřely ČEZ a Czech Coal (respektive Mostecká uhelná) dlouhodobou dohodu o spolupráci. Na jejím základě mělo dojít nejpozději do poloviny roku 2007 k uzavření dlouhodobé kupní smlouvy na dodávky hnědého uhlí pro nové tepelné elektrárny vystavěné v lokalitě Počerady. „Po vstupu Pavla Tykače do společnosti Czech Coal se situace změnila a k uzavření smlouvy nedošlo,“ konstatoval mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Týdeník Euro má informace, že Tykač již delší dobu tlačí na vedení ČEZ, aby kývlo na jeho nabídku. Dle dobře informovaných zdrojů ale v takové cenové výši, že by z počeradské elektrárny udělala zdroj, který by jen stěží mohl konkurovat podobným tepelným elektrárnám.
Před časem byla ve hře i majetková výměna. ČEZ měl od Czech Coalu dostat jeho hnědouhelný důl ČSA, oplátkou za uhelnou elektrárnu v Počeradech. Roman ale k Tykačově velké nevoli podobné návrhy odmítal a v kuloárech je komentoval jako nevýhodné.
To, že se majitel Czech Coal snažil prostřednictvím svých dobrých kontaktů na politiky a byznysmeny Romana z jeho postu sestřelit, není žádným tajemstvím. Údajně stál i za zveřejněním kompromitujících fotografií šéfa ČEZ z Toskánska, kde je zachycen v družném rozhovoru mimo jiné s tehdejším premiérem Mirkem Topolánkem, lobbistou Vladimírem Johanesem či s podnikateli Romanem Janouškem a Petrem Šikošem.
Pokud skutečně přispěl k Romanově odvolání i Tykač, finančník může slavit jen z poloviny. Roman jako šéf dozorčí rady může i nadále torpédovat jeho návrhy na dodávky cen uhlí pro Počerady, stejně tak i další, třeba vzájemnou výměnu některých aktiv mezi oběma společnostmi.
Za zmínku rovněž stojí, že Czech Coal před několika týdny předložil ČEZ novou nabídku na dodávky uhlí pro Počerady. ČEZ v den Romanova odvolání rozeslal tiskovou zprávu, ve které oznámil, že přistoupení na nové cenové podmínky společnosti Czech Coal by vlastníky firmy, tedy stát, připravilo o více než sto miliard korun (více na straně 14).
Rána z Plzně
Dalším důvodem k odvolání by mohla být kauza Škoda Holding. Předpokojem pro Romanovu kariéru v ČEZ bylo jeho angažmá v této strojírenské skupině. Státem ovládaná společnost byla před bankrotem. Martin Roman se svým týmem firmu ozdravil a připravil na privatizaci. V tendru uspěla společnost Appian, která v té době ovládala i Mosteckou uhelnou (dnes Czech Coal). Takřka s podpisem privatizační smlouvy se v kuloárech začalo hovořit o tom, že Appian je jen zástěrka. Mezi majiteli akcií holdingu se kromě jeho manažerů měl objevit právě i Roman. Zastánci teorie v této souvislosti poukazují na to, kolik důležitých kontraktů plzeňská škodovka získala od ČEZ právě v době, kdy v jeho čele seděl Roman. Ten měl navíc pro „Plzeňáky“ lobbovat i u Českých drah. Škoda Transportation se pak na několik let stala dominantním dodavatelem vlaků pro České dráhy. „Romanův vliv v posledních měsících rapidně klesl. Proč by jinak České dráhy najednou chtěly nové vlaky za miliardy korun od německé firmy Siemens namísto Škody Transportation?“ ptá se jeden z dobře informovaných zdrojů. Jedním z kandidátů na šéfa ČEZ byl navíc i generální ředitel železnice Petr Žaluda.
Ale zpět ke Škodovce. Roman své majetkové vazby na firmy kolem někdejší Škody Holding opakovaně popírá a označuje je za nesmyslné. Koncem minulého týdne však deník MF Dnes přišel s informací, že mohl nahlédnout do dokumentů, které vyvolávají závažná podezření. „V rozsáhlé struktuře firem a jejich účtů ve švýcarských bankách, které měly vztah ke skupině Appian, se kromě bývalých i nynějších manažerů škodovky objevuje i jméno odcházejícího šéfa ČEZ Martina Romana. V dokumentech je Roman zapsán jako jeden z tzv. beneficientů několika společností,“ uvedla MfD. Deník rovněž informoval, že disponuje listinami, které detailně popisují financování koupě Škody Appianem, včetně různých finančních operací a čísel bankovních operací. Roman ale v této souvislosti konstatoval, že nikdy nebyl podílníkem, ovládající osobou nebo akcionářem škody. Veškerý vztah k holdingu prý ukončil nástupem do ČEZ v roce 2004. Jenže některé zdroje týdeníku Euro tvrdí, že právě kopie těchto dokumentů „přistáli“ na stole premiéra Nečase, což uspíšilo jeho rozhodnutí Romana odvolat.
A to vše údajně v kombinaci s informací, že zahraniční akvizice ČEZ nepřinášejí svému majiteli tolik zisků, jak se původně očekávalo. „Především na Balkáně jsou značné problémy s výběrem plateb za služby či za dodávky elektřiny, což výrazně snižuje profit,“ konstatoval dobře informovaný zdroj.
Ve vlastní řežii
Další v politických a byznysových kruzích probíraná varianta hovoří o tom, že se Romanovi povedl majstrštyk a zachování statu quo. Minimálně od loňského podzimu se totiž hovořilo především o neshodách mezi Romanem a ministrem financí Miroslavem Kalouskem. Nejen kvůli sporu o – pro ČEZ nevýhodný – zákon o emisních povolenkách, ale i kvůli spolupracovníkovi Alexandra Vondry a šéfovi zahraničních aktivit ČEZ Vladimíru Schmalzovi. V této souvislosti se tehdy říkalo, že oficiální záminkou mají být padající akcie ČEZ. Lidé z okolí premiéra Petra Nečase za možného Romanova nástupce označovali šéfa Českých drah Petra Žaludu, který se navíc v tomto smyslu podřekl na jednom z večírků. V takovém případě nyní Roman, doháněný dokumenty MF Dnes naznačujícími, že bývalý šéf ČEZ stojí za plzeňskou Škodou, vytěžil z minima maximum. Jinými slovy, dokázal si u Nečasových lidí (Romanovou spojkou v této věci má být údajně šéfka Nečasova kabinetu Jana Nagyová) prosadit, že v čele ČEZ zůstane jeho letitý kamarád z Havířova Daniel Beneš a on sám se přesune do čela dozorčí rady. Tím pádem zůstane zachována kontinuita jeho vedení, a navíc mu byl umožněn důstojný odchod. Jako bonus Roman získá odchod premiérova šéfporadce Martina Římana, se kterým nemá úplně idylické vztahy, z postu šéfa dozorčí rady. Říman se o tom podle informací týdeníku Euro dozvěděl až ve středu odpoledne a údajně je nesmírně rozezlen. Podle těchto zpráv nyní zvažoval, že odejde i z pozice šéfporadce z Úřadu vlády. Na telefonáty ani textové zprávy týdeníku Euro ale do uzávěrky tohoto vydání nijak nereagoval. Zarážející je mimo jiné i to, že věc nijak zvlášť nekomentuje ministr financí Miroslav Kalousek, který je jinak schopen vyjadřovat se snad i k tomu, jaké je počasí. Zda je tato teorie správná, se ukáže již brzy, tedy pokud Říman skončí jako šéf premiérových poradců.