Ač se většinou s gastronomickými šarádami Benjamina Kurase neztotožňuji, jednu kapitolu jeho Pravicové kuchařky s klidem podepíši. Alespoň její část. Na mysli mám Zatykač na lososa (EURO 36/2006). Je pravda, že po létech, kdy nám tato ryba byla téměř dokonale zatajena, nastal pravý opak. Je nám neustále připomínána. Kdo nejí lososa, nedostane občanku, tak by mohl znít slogan. Plně souhlasím i se slovy o tom, jakou kvalitu si dopřáváme. Jen málokdo se pídí po rybě volně lovené v jejím přirozeném prostředí. Tedy takové, jež jako jediná má všechny parametry kvality a chuti masa, které reprezentují lososa coby skutečnou kulinářskou lahůdku. Daleko více je těch je, kteří konzumují ryby, jež “…ve Skotsku v kádích živoří jako kapr… bez pohybu, ve vlastních výkalech, krmeny umělou potravou“, jak píše autor Pravicové kuchařky. A to je málo lákavá představa o dobrém labužnickém prožitku.
Čta tato slova, vzpomněl jsem si na nedávnou návštěvu, kterou vykonal v Praze pan Geir Arne Åsnes, generální ředitel společnosti King Oscar. Přijel právě na prezentaci lososa. Tentokrát však konzervovaného. „Naše společnost nabízí tu nejlepší rybu, lososa volně loveného v ústí aljašských řek pouze v době jeho tahu, to je pár měsíců v roce. I jeho zpracování je rychlé a velice pečlivé. Několik hodin po vytažení z vody už vybrané nejlepší části lososího masa 'odpočívají' v plechovce, zalité chutným, dobře kořeněným nálevem z vybraných surovin. Tam po další tři měsíce zrají, jednotlivé chutě se navzájem prolínají, spojují a rovnají v harmonický, chutný celek,“ ujišťuje pan Åsnes. Maso „bydlí“ v konzervě i s kůží, všechny zdravé a důležité látky tak zůstávají, nemizí. „Celosvětově roste obliba ryb, jejich konzumace se zvyšuje. V tomto vývoji je nutné vidět i zákonitý nárůst spotřeby segmentu ryb našich, 'plechových', jak jste je nazval,“ podotýká Geir Arne Åsnes.
I když konzervované ryby asi nejsou tím, co by bouralo trhy s touto komoditou, mají své zastánce. Díky snadné úpravě, trvanlivosti a v neposlední řadě také pro svou rostoucí kvalitu. Nedosáhne se tedy většího efektu použitím konzervy s jakostním masem než použitím blátivého, chuťově nevýrazného masa skotských rádobylososů?
