Z KAJMANSKÝCH OSTROVŮ DO PRAŽÍREN

Stačilo málo a ČSOB mohla ovládnout český tukový průmysl

Investiční a Poštovní banka (IPB) rok a půl tvrdila, že nemá nic společného s majetkovými přesuny kolem ústecké Setuzy a olomouckého Mila surováren. Nebyla to zřejmě pravda. Podle všeho i v tomto případě – podobně jako u pivovarů Plzeňský Prazdroj a Radegast – použila kajmanské „překladiště akcií. „IPB vlastně nelhala, protože sama to přímo nevlastnila. Převedla to na Kajmanské ostrovy, tam to celou dobu leželo, uvedl v rozhovoru pro týdeník EURO Tomáš Pitr z První západočeské společnosti pro kapitálový trh. Pod jeho manažerskýma rukama se balíky akcií přesouvaly poslední rok (EURO 24, 32/1999 a 11/2000). Majorita v Karibiku. V souvislosti s Kajmanskými ostrovy má Pitr konkrétně na mysli 52 procent akcií společnosti Českomoravská finanční a leasingová (viz schéma původní vlastnické struktury kolem Setuzy), které nejdříve patřily IPB, ale banka akcie na konci roku 1998 prodala nikdy nezveřejněnému investorovi. Přes tento majoritní balík, ležící v Karibiku, a prostřednictvím firmy Agrocredit bylo možné ovládat jak Setuzu, tak později i olomoucké Milo surovárny. Informace o Kajmanské cestě privatizace nijak nepřekvapuje. Postup v případě nejvýznamnějších podniků tukového průmyslu nesl od počátku naprosto totožný rukopis jako u pivovarů: ovládnutí největších firem na trhu, zbavení se nepotřebných provozů, příprava fúze a prodej strategickému investoru. S pivovary se IPB a jejímu největšímu akcionáři, japonské investiční bance Nomura, podařilo plán dokonat a podniky s pohádkovým ziskem prodat. U Setuzy a Mila zlatokopeckou práci přerušila nucená správa IPB a následný prodej banky ČSOB. Narychlo proto musel být vymyšlen náhradní plán, jak v akci pokračovat. Jen čtrnáct dní. V jednu chvíli se již zdálo, že Setuzu a Milo surovárny ovládne ČSOB. Skupině podnikatelů kolem První západočeské se ale podařilo za pět minut dvanáct kontrolu nad českým tukovým průmyslem převzít. O tom, zda šlo pouze o jejich sólovou akci, či ji měli požehnanou od bývalých manažerů IPB, lze jenom spekulovat. „Měli jsme pouze čtrnáct dní na to, abychom Setuzu a Milo vymanili z vlivu IPB, respektive ČSOB. Narychlo jsem se musel vrátit z dovolené v Americe, abychom to stihli, vzpomíná na hektickou druhou polovinu června Tomáš Pitr. Základní problém spočíval v tom, že 30. června, dva týdny po uvalení nucené správy na IPB, měla vypršet splatnost revolvingového úvěru poskytnutého společnosti Agrocredit ke komoditnímu financování Setuzy a Mila surováren. Agrocredit byl tehdy v obou firmách rozhodujícím vlastníkem. Jemu poskytnutý úvěr ve výši 510 milionů měla IPB zajištěn akciemi Mila surováren. Kdyby úvěr nebyl včas splacen, tak 50,1 procenta akcií olomouckého zpracovatele rostlinných tuků okamžitě propadne bance. Pokud by se ČSOB dohodla s Fondem národního majetku (FNM) a Podpůrným a garančním fondem (PGRLF) – menšinovými akcionáři Setuzy – mohla by převzít i kontrolu nad ústeckým podnikem. „Původně jsme měli od IPB přislíbeno navýšení revolvingu z 510 milionů na 1,2 miliardy. ČSOB však neotočila ani těch 510 milionů a veškeré provozní financování zarazila, říká o úvěru Pitr. Nezbývalo prý tedy nic jiného než úvěr okamžitě splatit a akcie plně převzít. Obojí se První západočeské nakonec podařilo. Úvěr byl v termínu splacen a majetkový podíl Agrocreditu v Setuze (34,92 procenta akcií) 27. června prodán firmě Invest Oil Bohemia. Ta je stoprocentní dcerou pražské akciové společnosti Balírny a pražírny, personálně blízké Pitrově První západočeské. Káva a pozemky. Pitr tvrdí, že firmu Invest Oil Bohemia vlastní pět fyzických osob, vesměs z vedení Balíren a pražíren. Ty mají nyní pod kontrolou celý český tukový průmysl. Hlavní roli v pětici má hrát podnikatel Milan Šedivý (32) z Votic na Benešovsku. Šedivý byl již v představenstvu Agrocreditu, nyní je předsedou představenstva v Invest Oilu i v Balírnách a pražírnách, dále společníkem Balíren Votice. Votické firmě patří na okraji města areál, v němž praží a balí kávu. Druhým význačným aktivem firmy je soubor lukrativních pozemků v okolí Prahy. U založení První západočeské v roce 1994 stál i kontroverzní podnikatel Miroslav Provod, vlastník bývalého rekreačního areálu ÚV KSČ ve Vystrkově na Orlíku. Pitr se však dušuje, že Provod s firmou ani přesunem akcií nemá nic společného. Stejně tak ani Provodův dlouholetý kolega František Mrázek. Ten v První západočeské nadále působí jako poradce. Také Pitr je prý ve věci Setuzy a Mila surováren (firma byla mezitím přejmenovaná na Lukanu) pouze poradcem, nikoli vlastníkem. „Nevylučuji ale, že mám velmi výhodnou manažerskou smlouvu a jsem osobně zainteresován na výnosech z budoucího prodeje podniků strategickému investoru, připouští. Přesun akcií do bezpečí. Kolem Setuzy byl na počátku prázdnin uskutečněn ještě jeden důležitý převod majetku. Poté, co byl ČSOB splacen revolvingový úvěr, uvolnila banka na začátku července obchodovatelnost zastavených akcií Mila surováren, vlastněných Agrocreditem. Ty pak odkoupil Invest Oil Bohemia, ale hned vzápětí je prodal Setuze. Ústecký zpracovatelský podnik měl na nákup peníze jen proto, že se současně zbavil svého podílu v Českomoravské finanční a leasingové (ČMFL), jehož prostřednictvím rok a půl spoluvlastnil sám sebe. Při založení ČMFL, v roce 1998, Setuza upsala akcie za 700 milionů korun a získala na základním jmění ČMFL podíl 48 procent. Nynější vlastnická struktura (viz druhé schéma) stále ještě vyvolává řadu dohadů, ale nutno uznat, že je o poznání přehlednější a průhlednější než ta původní. Relativní spokojenost vyjádřil i František Škoda, poradce ministra financí Pavla Mertlíka, který byl na valné hromadě 10. srpna zvolen za Fond národního majetku do dozorčí rady Setuzy. „Struktura se projasnila a akcionáři jsou nyní velice jednoduše definovatelní, míní Škoda. Připravované fúzi a vstupu strategického partnera se ani poradce nebrání, protože oba plánované kroky podle něj mají svou logiku. „Setuza je zdravá firma, zavedená, má velice zajímavý výrobní sortiment. Je sice třeba zlepšit obchod a marketing, ale myslím, že má před sebou dobrou budoucnost, vyjadřuje se Škoda optimisticky. Spojené firmy za pět miliard korun? Původní plány tak mohou být i v nových podmínkách naplněny. Od ledna příštího roku má téměř veškerou obchodní činnost Setuzy a Lukany převzít prvně jmenovaná firma. Celý následující rok bude však třeba fúzi řešit po formální stránce. Od ledna 2002 by pak již na trhu měl existovat pouze jeden podnikatelský subjekt – akciová společnost Setuza s pobočným závodem v Olomouci. K nim bude zřejmě ještě připojena společnost Bionafta Mydlovary, kterou Lukana nedávno ovládla. Výběr strategického partnera nemá být uspěchán. Manažer Pitr odhaduje, že dříve než za dva roky Setuza prodána nebude. „Nic nás nyní nenutí prodávat rychle. Chceme podniky dostat do co nejlepší kondice. Spekulace o tom, že jednání s americkou firmou Archer Daniels Midland jsou již v pokročilé fázi, nepotvrzuje. Jak dále Pitr uvádí, všichni zájemci o koupi mají oproti jejich představě zatím dosti rozdílné názory zejména na cenu Setuzy a Lukany. O konkrétní sumě se nechce bavit, ale nepřímo připouští, že by za spojené podniky chtěli zhruba pět miliard korun. Říká totiž, že cena by se měla pohybovat kolem desetinásobku ročního zisku. Setuza s Lukanou letos velmi pravděpodobně vyprodukují hrubý zisk kolem půl miliardy korun – desetinásobek je pět miliard. Státní fondy již ve shodě. Lidé z Oil Investu a První západočeské musí počítat s tím, že o slovo se přihlásí i státní fondy. FNM a PGRLF mají nyní v Setuze dohromady přes 38 procent akcií. Dosud se často stávalo, že hlasovaly každý jinak a navzájem oslabovaly pozici státu. FNM například na poslední valné hromadě prosazoval výplatu dividend, kdežto PGRLF o to neusiloval. Tisková mluvčí FNM Jana Víšková tento postup zdůvodňuje mimo jiné tím, že fond musí pokyny pro jednání na valné hromadě projednávat dopředu v příslušné komisi a výkonném výboru, kdežto PGRLF, řízený ministerstvem zemědělství, se může rozhodovat až bezprostředně před valnou hromadou. FNM prý také mnohdy neměl dostatečný přehled o aktuálním stavu v Setuze a nemohl včas přijmout kompetentní rozhodnutí. „Až do poslední valné hromady jsme nebyli zastoupeni v orgánech společnosti a nedostávali jsme včas požadované informace, popisuje informační bariéry mluvčí FNM. Návrh na prodej. Mertlíkův poradce František Škoda je „stoprocentně přesvědčen, že se nyní komunikace mezi FNM a PGRLF zlepší. Jak dodává, je možné, že oba státní akcionáři budou v Setuze jednat ve shodě. Fond národního majetku chce svůj podíl v Setuze zřejmě co nejdříve prodat. Ministerstvu financí podle mluvčí Víškové již předal návrh na společný prodej obou státních balíků, tak aby výnos pro oba fondy byl co možná nejvýhodnější. „Rozhodnutí o způsobu doprivatizace je teď v rukou ministerstva, dodává mluvčí.