Z Karáčí do Nebušic

Šéf Citibank ČR plánuje expanzi především v retailu

Největší banka světa Citibank slušně vydělává i v Česku. Jen za první tři čtvrtletí letošního roku vygenerovala zisk 650 milionů korun, o dvě třetiny více než před rokem. Slušně - o 22 procent - roste i bilanční suma. Přesto těžko věřit, že by pětiprocentní tržní podíl vyhovoval koncernu, který je na většině trhů lídrem. Posunout Citibanku ještě dál je úkol pro Javeda Kureishiho (43), který byl letos v létě jmenován generálním ředitelem Citibank v ČR. „Vidíme, že střední Evropa je nesmírně zajímavá, jsem velmi kritický k předchozímu vedení Citigroup, jehož politikou bylo v České republice příliš neinvestovat,“ řekl týdeníku EURO Kureishi. Citibank pod jeho vedením plánuje v příštím roce investovat do retailu více, než do něj souhrnně vložila za poslední tři roky. Ročně chce Kureishi do banky přilákat také stovku nových zákazníků z řad korporací. „Doufám, že porosteme o patnáct procent ročně a za tři roky budeme mít v korporátním segmentu tržní podíl 7,5 procenta místo současných pěti,“ plánuje.

Chtěl do světa.

Kureishi, stejně jako jeho dva jeho předchůdci ve vedení české Citibank, pochází z jižní Asie. Kariéru zahájil v úvěrovém oddělení Citibank v pákistánském Karáčí v roce 1985. Bance zůstal věrný po celou dosavadní kariéru, prošel v ní několika pozicemi, až byl v roce 1994 jmenován ředitelem podnikového bankovnictví. S bakalářským titulem z ekonomie na Sussexské univerzitě ve Velké Británii si zaměstnavatele mohl vybírat. „Banky v Pákistánu stahují nejlepší lidi, platí za nejlepší zaměstnavatele v zemi,“ říká Kureishi. Citibank dal přednost před ABN Amro, Chase Manhattan či Deutsche Bank, které již v polovině osmdesátých let v Pákistánu také fungovaly. „Na Citibank se mi líbilo, že její politikou je exportovat lidi, nenechává je po celý život na jednom místě. Věděl jsem, že chci do světa,“ zdůvodňuje, proč si jako mladý absolvent vybral za zaměstnavatele americkou banku. Dodává, že tuto politiku uskutečnovala před dvaceti lety Citibank v Pákistánu jako jediná.

Poprvé na severu.

„Exportu“ do zahraničí se dočkal v roce 2000, kdy přesídlil do Káhiry, kde pracoval jako ředitel korporátní divize. Po třech letech přesídlil do Johannesburgu a zodpovídal za správu rizika skupiny Citigroup v Africe. Do Prahy Kureishi přiletěl z Egypta, kde v posledním roce působil coby ředitel korporátního a investičního bankovnictví. „Je to pro mne nezvyklé. Stále nakupuji další a další teplé oblečení, které jsem vůbec nevlastnil. Zeptejte se mě ale až v únoru, jak to zvládám,“ odpovídá na otázku, jak snáší mrazy, které na jižní polokouli dosud nezažil. V Praze si prý dobře zvyká i jeho rodina - manželka, desetiletá dcera a sedmiletý syn. „Myslím, že jsou tu šťastní, děti se těší, že se naučí lyžovat, ženu momentálně plně zaměstnává stěhování a zařizování našeho domu v Nebušicích,“ říká. Doba, kterou Kureishi stráví v Praze, není pevně stanovena. „Standardem ale je, že ve funkci lokálního šéfa člověk zůstává tři až čtyři roky, lze tedy čekat, že tak dlouho zde budu i já,“ předpovídá. Na klasickou otázku personalistů, na jaké pozici předpokládá, že bude působit za pět let, odpovídá Kureishi nečekaně přímo: „Chtěl bych být regionálním ředitelem, zodpovídat za tři až pět států. V Citibank ale člověk nikdy neví, kam ho pošlou, takže těžko odhadovat, zda to bude v Africe, na Blízkém východě nebo ve východní Evropě. V případě, že zde budeme extrémně úspěšní, budu v budoucnu zodpovídat za trh mnohem větší, než je Česko,“ vysvětluje.

Zkušenosti z rozvíjejících trhů.

Když Citibank oznamovala na počátku roku 2001 svůj vstup do retailového bankovnictví v České republice, nešetřili tehdejší lokální šéfové optimismem a plánovali, že do roka a do dne otevřou běžné účty 50 až 75 tisícům klientů. Tohoto cíle se bance nepodařilo dosáhnout ani po pěti letech. Také kreditních karet chtěla banka vydat daleko více, než se jí podařilo. Citibank v minulosti tuzemský trh podcenila, vzhledem ke svému zaběhnutému kariérnímu modelu posílala do Česka bankéře se zkušenostmi z asijských emerging markets. Optikou newyorského ústředí byl jeden rozvíjející se trh jako druhý. Český bankovní sektor ale již byl na počátku 21. století daleko konkurenčnější než trhy v Indii a Pakistánu, a české pobočce se proto opakovaně nedařilo dosahovat plánovaných výsledků. „Citibank v Pákistánu působí již přes čtyřicet let. Někteří lidé tam pro firmu pracují již velmi dlouhou dobu, a je proto logické, že mnoho z nich nyní působí v globálním systému firmy. Osobně si myslím, že tito lidé se svými zkušenostmi mohou přinést velmi mnoho trhům, jako je Česká republika, který má stále částečně emerging markets charakteristiky,“ obhajuje politiku firmy ředitel Citibank v ČR. „Předpokládám, že za dalších pět až deset let budou v globálním systému firmy úspěšní i lidé z Česka,“ dodává.

V Pákistánu jako v Česku.

Paralel mezi českým a pakistánským bankovním sektorem vidí Kureishi mnoho. „V minulosti byly banky v Pákistánu v rukou vlády, poskytovaly mnoho peněz politikům, jejich kamarádům a spřáteleným firmám. Citibank díky tomu, že na trhu operovala jako jedna z mála na vládě nezávislých bank, byla úspěšná. Byznysmeni chtěli dělat byznys, ne se zaplétat s vládou,“ vysvětluje Kureishi. Asi před pěti roky se začal bankovní sektor v Pákistánu měnit. Aby banky neskončily v bankrotu, odmazala nová reformní vláda jejich staré dluhy a začala s privatizací. Všechny ale nyní kontrolují lokální soukromé skupiny, na rozdíl od České republiky neznamenala privatizace v Pákistánu vstup nových zahraničních subjektů na trh. A jak chce šéf Citibank zajistit aby jeho české angažmá bylo úspěšné? V retailu, za který odpovídá jeho kolega Bert Pijls, plánuje banka více investovat do akvizice klientů. Nalákat je hodlá především na své kreditní karty. V tomto segmentu chce zvýšit svůj tržní podíl zvýšit ze současných dvanácti procent (přibližně 60 tisíc kusů) do konce roku 2006 na 25 procent. Kureishi, který vedle pozice generálního ředitele zastává také funkci šéfa korporátního a investičního bankovnictví, chce svou energii soustředit především na hledání nových klientů. „Z Pákistánu mám zkušenost s děláním byznysu s lokálními firmami. Myslím, že právě mezi nimi najdeme velké množství nových zákazníků. Jsme skupina se zastoupením ve 130 zemích světa a máme neuvěřitelnou škálu produktů. Myslím, že lokálním firmám budu umět nabídnout to, co potřebují. Mám nyní na stole seznam dvou set firem, se kterými chceme navázat vztahy a doufám, že se v budoucnu stanou našimi klienty,“ těší se Kureishi.