Vnitřní audit poukázal na řadu nedostatků a chyb
Ve Svazu průmyslu a dopravy (SP) to momentálně vře. Poklidnou atmosféru rozčeřil příchod nového prezidenta Petra Karase a impuls k bouři zavdaly závěry právě dokončeného vnitřního auditu. „Objednali jsme ho, aby nově příchozí prezident věděl, kam přišel. Chceme také zkvalitnit činnost svazu a vyvarovat se chyb a nepřesností, které v minulých letech mohly nastat. Audit by měl pomoci uzavřít jednu kapitolu a nastínit další zaměření svazu, vysvětlil generální ředitel svazu Zdeněk Liška. Dva tábory. Audit, do něhož měl týdeník EURO možnost nahlédnout, rozkryl řadu nedostatků a chyb ve fungování Svazu průmyslu. Upozornil hlavně na tristní finanční situaci a zanedbané účetnictví, nedokonalé stanovy, komplikované vztahy mezi orgány SP, nedostatečnou vnitřní komunikaci a neefektivní ekonomické řízení (viz box). „Podle závěrů auditu to vypadá, že ve svazu nic nefunguje, ale tak to není. My jsme chtěli, aby poukázal na to negativní, co je potřeba změnit, a proto se nezmiňuje o pozitivních stránkách, zdůrazňuje Liška, který stojí v čele sekretariátu SP od počátku roku 1999. Předchozí ředitel Břetislav Ošťádal, jenž dnes figuruje jako viceprezident a člen představenstva SP, není k auditu příliš příznivě naladěn. „Svaz funguje dobře a v rámci svých možností a podmínek. S řadou věcí z auditu nesouhlasím. Nikdo však není neomylný a v některých bodech může mít zpráva pravdu, uvedl. Jak ale dodal, domnívá se, že auditoři neodvedli stoprocentní práci. Představitelé orgánů SP se tak rozdělili na dva tábory: jedni pro změny horují a druzí proti novinkám brojí. Tito zastánci starých pořádků budou muset pravděpodobně svá křesla opustit. Z nesrovnalostí bude totiž vyvozena osobní odpovědnost. Prezident Karas, který funkci zastává od letošního dubna, míní, že náprava nedostatků bude i při součinnosti ostatních členů orgánů trvat nejméně rok. Ztráta je v pořádku. Z auditu vyplývá, že kumulovaná ztráta SP z nepodnikatelské činnosti dosáhla 13,9 milionu korun. Ošťádal nesouhlasí s tím, že by byla finanční situace instituce napjatá. „Svaz nehospodařil špatně, jenom v době, kdy si česká ekonomika sahala na dno, se zhoršila platební morálka členů. A finanční problémy SP nehrozí, vždyť vlastní lukrativní dům v Mikulandské ulici v centru Prahy. Stejně tak není pravda, že účetnictví je neúplné. Všechny doklady tu jsou, říká. Karas poukazuje také na neefektivní ekonomické řízení. „Cílem je změnit dosavadní ,spolkové hospodaření na projektové, a tak zjistit nákladnost a efektivitu jednotlivých činností, zdůrazňuje. Jednotlivé útvary a aktivity svazu budou mít své vlastní rozpočty, které se budou pravidelně čtvrtletně vyhodnocovat. Stanovy překážkou. Největší změny ale čekají stanovy SP. Měly by především obsahovat aktuálnější a konkrétnější předmět činnosti a detailně určené postavení, pravomoci a odpovědnosti orgánů svazu. Návrh jejich znění by měl být zpracován podle závěrů přijatých na valné hromadě letos 19. října a na té další, v březnu příštího roku, by se již měly nové stanovy schvalovat. Bývalý ředitel Ošťádal ovšem připomíná, že za jeho éry se stanovy měnily čtyřikrát, vždy to byl velký boj a jejich poslední znění z roku 1996 je výsledkem širokého konsenzu všech členů. „Dnes jsou stanovy na odpovídající úrovni. V některých bodech jsou sice volnější, ale SP je přece dobrovolným sdružením, tvrdí. Změn by měl doznat i systém členských příspěvků a úhrad za služby, aby členům bylo jasné, za co platí a jaký z toho mají přínos. „Musíme s členskou základnou lépe spolupracovat a komunikovat, více využívat odborníků z jejich řad. A také vylepšit a rozšířit rozsah nabízených služeb, což by mělo ve finále zlepšit příjmy svazu, konstatoval Karas. Novátoři dodávají, že jejich jednoznačným cílem je zatraktivnit roli a působení Svazu průmyslu, a vybudovat tak vlivnou organizaci se silnou členskou základnou.
Ze závěrů interního auditu SP:
Hlavní příčinu ztrát audit spatřuje v platební nekázni členů svazu a nedostatcích v ekonomickém řízení v letech 1995–2000. Rozpočet se sestavuje jako celek, neřeší se negativní finanční situace, plán výnosů se neplní a rozpočet neslouží jako kritérium pro řízení a sledování výsledků hospodaření. Systém členských poplatků a úhrad za služby je neprůhledný a neefektivní. Chybí dlouhodobý plán, který by rozpracoval programové prohlášení a předmět činnosti s ohledem na možnosti a zdroje Svazu průmyslu. Rozpočet schvaluje valná hromada, stanovy však neukládají zásadu vyrovnaného hospodaření. Svaz průmyslu nakonec vynakládá za služby více prostředků, než kolik jich má k dispozici. Není vymezena odpovědnost orgánů za hospodaření a odpovědnost funkcí za ekonomické řízení. Nejsou nastaveny kompetence a působnost orgánů, na některých funkcích jsou pravomoci kumulovány, a proto nelze vyloučit zneužití systému. Stanovy nejsou konkrétní a přesné, aby byly kvalitním základem pro řízení SP, nejsou dány termíny zasedání představenstva a dozorčí rady a není definována jejich schopnost usnášení a způsob rozhodování.
