Spolumajitel firmy Eltodo mluví o vyšetřováních finanční kriminality v 90. letech a o tom, že zkrachovalou kampeličku MSD nikdy nevlastnil
Původním povoláním přírodovědec se poprvé na scéně českého byznysu
objevil v polovině 90. let jako jedna z hlavních postav proslulé skupiny Motoinvest. Libor Sadílek tehdy prošel pozicemi v orgánech řady finančních institucí, například padlé Agrobanky nebo Kreditní banky Plzeň, aby se poté načas usadil ve Švýcarsku. Přednedávnem o něm začalo být znovu slyšet. Především když koupil polovinu společnosti Eltodo, která spravuje tunely na Pražském okruhu a veřejné osvětlení v Praze. „Máme dohodu, že časem převezmu i zbývající podíl,“ říká Libor Sadílek.
* Před rokem a půl jste koupil polovinu společnosti Eltodo. Jste s tím obchodem spokojený?
Zatím určitě ano.
* Zakladatelem a současným vlastníkem polovičního podílu ve skupině je Libor Hájek. Ten už dříve prohlásil, že hledá partnera, který by společnost v budoucnu plně převzal. Máte v plánu ji odkoupit celou?
Máme dohodu, že časem převezmu i zbývající podíl. Jako v každé dohodě i tady je možné ji nějak upravit, vylepšit. Můj vztah s Liborem Hájkem je ale excelentní, tedy dovoluji si skromně doufat, že i jeho se mnou. Velice si ho vážím jako člověka i toho, co dokázal. Pokud by v Eltodu chtěl zůstat déle, budu jedině rád. Mně naše spolupráce přijde naprosto konsenzuální a pozitivní.
* Eltodo měla původně koupit společnost J&T. Šlo o ostře sledovaný obchod, ze kterého sešlo na poslední chvíli…
Těm ostatním jednáním, která vedl, samozřejmě tolik nerozumím. Nevím, proč se nedohodli. To se budete muset zeptal Libora nebo J&T.
* Nemohlo hrát roli, že o Eltodo usilovala i společnost PPF?
Nevím. Zdá se mi, že v roli PPF nemohl být žádný problém. Koneckonců, Eltodo od nich v minulosti koupilo Vegacom a vztah pana Hájka s PPF je neutrální, alespoň já si to myslím. Jediné, co tam snad mohlo hrát roli, bylo, že se ještě nechtěl Eltoda úplně vzdát a zajímalo ho, co se s ním stane po prodeji. Náhoda chtěla, že jsme se nakonec dohodli. Možná pomohl i Karel Müller, bez kterého bych se s panem Hájkem ještě dnes dohadoval o valuaci Eltoda. Je to můj společník ve firmě Bohemia Müller, Liborův vrstevník a letitý kamarád.
* V jakém časovém horizontu chcete firmu převzít?
Ve smlouvě se hovoří o roce 2015. V té době mohu požádat o odkoupení zbylého podílu, a pokud pojedeme podle plánu, bude Libor pravděpodobně souhlasit.
* Libor Hájek byl vždy vnímán jako hlavní devíza Eltoda, díky svým kontaktům a know-how. Nebojíte se, že po jeho odchodu bude těžší získávat zakázky?
Osoba otce zakladatele je samozřejmě pro firmu tohoto typu zcela zásadní. Ale od určité velikosti už nehraje tak důležitou roli. V našem případě to má dvě roviny. Eltodo a Eltodo Citelum. Eltodo Citelum máme dohromady s Francouzi a polostátní firmou ČEZ. Francouzské Citelum je velmi silný partner, technologicky nás zásobují světovou špičkou. Citelum nedávno vyhrálo zakázku na veřejné osvětlení v Kodani.
* Souvisí nějak vaše spolupráce s ČEZ s tím, že oni sami měli o odkoupení Eltoda zájem?
Postavení ČEZ je v současné době ve stadiu jednání a závisí hlavně na strategickém rozhodnutí jejich vedení. Je to velká a silná společnost. Rád bych se s ní dohodl.
* Dobrá, zpět k panu Hájkovi…
Libor Hájek je samozřejmě cestou v přístupu k mnoha lidem. Řadě z nich pomohl a je velmi nekonfliktní. Navíc počítám s tím, že i kdybych zbytek firmy dokoupil, zůstane například čestným prezidentem nebo nějak udržím jeho přítomnost ve firmě. V minulosti jsem byl u nákupu několika firem, které se prodaly najednou, a vždycky to byla chyba.
* Už máte za Eltodo výsledky za loňský rok?
Pokud nebudete trvat na absolutní přesnosti, mohu konstatovat, že nekonsolidovaný obrat skupiny Eltodo byl tři miliardy korun a výsledek hospodaření před zdaněním činil 174 milionů korun.
* A jak se vám dařilo uzavírat nové transakce?
V současné době je situace těžká, v řadě zakázek se tlačí na cenu, ale myslím, že to zásluhou všech pracovníků společnosti zvládáme k naší spokojenosti.
* Ptám se proto, že v uplynulých letech se veřejné zakázky zrovna nerozdávaly. A vy jste na nich do velké míry závislí…
Ano, to je pravda. Na druhé straně u nás jsou na rozdíl od jiných podobných firem zakázky dlouhodobějšího rázu. Takto máme více času na manévrování s optimalizací nákladů. Pokles cítíme. Zaznamenávám ho ve všech firmách, nejen v Eltodu. To, co předvedly dvě poslední vlády – ani ne tolik ta Topolánkova, jako spíš ta Nečasova –, k tomu těžko nacházím komentář. Nechápu, v čem jsou peníze investované do státní infrastruktury přebytečným výdajem. Řeknu to jinak. Dnes máme 25 let po revoluci a jediná dálnice, po které můžete dojet za hranice, je D5 na Rozvadov. To mi přijde naprosto zoufalé. Určitě nemůžeme situaci v dopravě změnit hned. Stovky kilometrů nových dálnic tu za rok nebudou. Můžeme však téměř hned zlepšovat řízení provozu a dopravě tím ulevit. V době všeobecného šetření je téměř kacířská myšlenka, že bychom utráceli za optimalizaci řízení dopravy. Pracovníci naší dcery Eltodo dopravní systémy vypracovali několik koncepcí vedoucích k odlehčení dopravy. V některých státních institucích určitě ještě leží koncept řízení provozu komunikací přivádějících dopravu do Prahy. Zatím zůstaly bez odezvy. Něčím takovým se dnes nikdo ani nezabývá. Státní správa je neuvěřitelně roztříštěná. Ale věřím, že tahle doba skončí.
* Takže důvěřujete současné koalici, že tento směr otočí?
Pokud je současná vláda jen trochu normální, a mně se zdá, že ano, tak s tím něco udělá. Včera jsem například zachytil, že se plánuje nový zákon o zadávání veřejných zakázek. To mi přijde zcela zásadní, protože princip nejnižší ceny považuji za úplně zvrácený. Nechápu, kde byly v tu dobu odbory. Je to jednoduché. Když má nějaká práce určitý rozpočet a vy ji vysoutěžíte za určitou cenu, tak kde budete šetřit? Cihly stojí stejně, beton stojí stejně, žárovky stojí stejně. Jediné, na čem můžete ušetřit, je lidská práce. V Čechách máme odborová hnutí za všechno možné, ale tento problém nechávají úplně stranou. Například v Rakousku když někdo soutěží příliš nízkou cenu, tak neexistuje, že by mu to odbory schválily. U nás to tak bohužel nefunguje a výsledek vidíme sami. Projděte se po stavbách a řekněte mi, kde se mluví česky.
* Je fakt, že u většiny veřejných zakázek se soutěží za nejnižší cenu a řada z nich se dostává na nereálnou úroveň. To ale přece není problém zákona. Podle něj mohou úředníci zakázky vypisovat i na jiná kritéria.
Ano, ale oni se bojí. Tady se prosadila taková móda, ze které tak trochu viním Víta Bártu: přijde nový ministr, nová radnice, nová vláda a hned na své předchůdce podají trestní oznámení. Vůbec nepochybuji o tom, že řada věcí se v minulosti dělala špatně, ale podávat paušálně trestní oznámení na každou věc se mi nezdá jako správné řešení.
* A myslíte, že tohle vyřeší nový zákon?
Částečně by mohl. Víte, co umožňuje současný zákon o veřejných zakázkách? Založím si s. r. o. s kapitálem 200 tisíc. Za 100 tisíc eur si koupím reference od německé firmy a můžu vesele soutěžit. Nejspíš vyhraju, vyinkasuju první platby a firmu pošlu do konkurzu. A nic se nestane. Všichni postupovali podle zákona. To nemá žádnou logiku. Takže ano. Chtěl bych, aby se změnil zákon o zadávání veřejných zakázek tak, aby šla dopředu kvalita, reference, množství výkonů vlastními zaměstnanci. To je skutečně podivná politika zaměstnanosti, jestliže společnost s více než 1500 zaměstnanci soutěží, a prohrává s firmou, která má pět zaměstnanců a jde do zakázky za 500 milionů. Ale to zdaleka není jediný příklad, jak politika ovlivňuje byznys. Za těch posledních 25 let se udála řada věcí…
* Takže vám se nelíbil způsob ekonomické transformace po listopadu 1989?
Podívejte se, téměř všichni jsme tehdy bydleli v paneláku. A došlo k politickému rozhodnutí, že se majetek země zprivatizuje. Občan zašel do banky a ta byla schopná půjčit bez jistiny, respektive adekvátního ručení. Nutno poznamenat, že to bylo polické, nikoli obchodní rozhodnutí. Občan mohl ručit maximálně privatizovaným majetkem. To nakonec vedlo k zásadním problémům ve finančním sektoru. A následně k likvidaci malých a středních bank a privatizaci těch velkých do zahraničních rukou. Nevadí, když se privatizuje bankovní sektor zahraničním finančním institucím. Ale situace by byla lepší, pokud by alespoň jedna ze zásadních bank v Česku měla sídlo tady a podléhala regulaci ČNB.
* Ano, ale to je tím, že jsme banky prodali. A to jsme museli, protože všechny v devadesátých letech zkrachovaly.
Prodali, ale museli jsme je očistit. Všechny špatné úvěry se odkoupily Českou konsolidační agenturou. Mně nevadí, že se prodaly. Asi nebylo jiné východisko. Zkrátka jsme to neuměli a bylo potřeba, aby to dostalo nějaký řád a přestaly se objevovat různé tunelářské kauzy.
* Když jsme se dotkli bank, musím se vás zeptat i na Metropolitní spořitelní družstvo (MSD), kampeličku, která je dnes v konkurzu. V médiích se totiž objevily informace, že jste jejím vlastníkem.
Nejsem vlastník a ani jsem nebyl. Nevím, jak to mám ještě říct. Kromě podílu v podobě čerpání úvěru, který vyžadoval povinný vklad sto nebo tisíc korun, nemám s MSD nic společného.
* A jak ty spekulace vznikly? To stačilo, že jste si vzal úvěr?
To nevím. Bral jsem si úvěry na financování aktivit v rámci vlastních firem, nákupy akcií, respektive akvizice a nákupy nemovitostí. Nikdy jsem nebyl v prodlení s jakoukoli splátkou. Všechny byly ručeny mnou jako fyzickou osobou a svůj majetek nijak nesnižuji, naopak. Jen nákup Eltoda byl v řádu stovek milionů. Nemluvě o jiných akvizicích.
* Tu informaci přinesl server Motejlek.com, který zároveň upozornil, že jste ve vlastním firemním časopise hovořil o založení kampeličky…
Já jsem na Motejlek.com nenašel, že by psali o tom, že jsem vlastník. Psali, že mám od MSD úvěry. V tu dobu už byl jeden zcela splacen, to však nemohli vědět. Vycházeli z veřejných zdrojů, zprávy ČNB, a mohlo se jim to zdát dobré k publikování. Nicméně s panem Motejlkem jsem se sešel a nabyl jsem dojmu, že je to profesionál a člověk schopný urputně hledat pravdu. Je pravda že ve firemním časopise Eltoda se píše o založení kampeličky. Na tom ale není nic tajného a mělo to svůj důvod. Máme ve skupině dva tisíce zaměstnanců a řadě z nich například strháváme z platu exekuce nebo chceme někomu půjčit na stavbu domu. Provést něco takového není jednoduché, v předmětu činnosti totiž nemáme půjčování peněz. A družstevní záložna se nám zdála velmi výhodná jako řešení. Vrcholný management měl složit základní kapitál a záložna měla sloužit v rámci našich firem. Vůbec neměla být dostupná pro veřejnost. Počítali jsme, že budeme mít pobočku tady v našem sídle. Po provedení všech formálních kroků jsme řádně podali žádost na Českou národní banku. Je tam ale velká časová prodleva a okolo družstevních záložen se mění situace. Rozhodli jsme se, že raději počkáme na nový zákon, a prozatím jsme žádost stáhli.
* Dobrá, ale jaká je souvislost s Metropolitním spořitelním družstvem?
Vlastně žádná. Policejní vyšetřování v MSD rozhodně pozitivní publicitě družstevních záložen nepřidá. Začátkem minulého roku jsme začali od plánu na založení kampeličky ustupovat. ČNB v různých tiskových prohlášeních naznačila, že vůči kampeličkám má poměrně jasné stanovisko: buď se změníte na banku, nebo vás nechceme. My o banku určitě nestojíme. Nemá tedy smysl žádat o něco, co regulátor nechce. Kdybychom byli rychlejší, patrně bychom už záložnu měli. Na druhé straně by pak ty články, které o mně vyšly, napáchaly ještě více škody. Takhle jsem jen musel všem vysvětlovat, že opravdu žádnou kampeličku nevlastním.
* A to jim stačilo…
Dnes je finanční svět striktně kontrolovaný a regulovaný. Máte tady Finanční analytický útvar (FAÚ) a další podobné instituce. Kdybych MSD vlastnil, tak se na to s jistotou přijde. Myslím si, že tahle doba už je dávno překonaná. Věřím, že se rozhodně přijde na majitele téměř všeho.
* Možná se na to přijde, ale už se s tím často nedá nic moc dělat, protože peníze jsou dávno pryč, jako v případě MSD.
Přiznávám, že úplně nerozumím otázce. Majitelé MSD vůbec nemuseli udělat nic špatného. Nebál bych se toho, že se s něčím nedá nic dělat. Myslím si, že nejste schopen zaplatit do civilizovaných zemí, což jsou dneska téměř všechny, nějakou podezřelou platbu. Že by nějaká finanční instituce poslala někomu peníze a nevěděla by, komu to posílá?
* Počkejte, ale když máte v Belize nějakého nastrčeného jednatele, tak ona možná ví, že to posílá jemu, ale za firmou stojí reálně někdo jiný…
Jasně, ale pak je zvláštní, že když někdo posílá peníze do Belize, banka platbu nezastaví. Takový převod musí mít reálný podklad, resp. ekonomický smysl. Musí být jasné, za co to je. FAÚ vidí všechny transakce, takže jestli mají přiměřeně kvalitní vyhledávací program, tak to vidí. Podívejte se na případy vyšetřované ve Švýcarsku týkající se privatizace v Čechách nebo jinde. Neuvěřitelně zamotané transakce. Přesto si s nimi Švýcaři poradili poměrně dobře. Pokud někde běží finanční toky, tak je zkrátka dohledáte i deset let poté, co k nim došlo. Dohledání finančních toků ještě neznamená, že byl spáchán trestný čin. Mně docela vadí, že se podobné případy v Česku vyšetřovat neuměly. Dělalo to lumpy z lidí, kteří lumpové nejsou. Protože veřejnost si nakonec myslí, že se to nějak zahrálo do ztracena, ale ono se ve skutečnosti třeba nic nekalého nestalo.
* A vy sám tušíte, kdo za MSD stojí?
K tomu se nebudu vyjadřovat. Ono je to dvousečné. Pokud nemám pravdu, tak někomu ublížím podobně, jako se to stalo mně. A to určitě nechci. Podle mě to ale dotčené instituce vědí. To nemám z žádného ověřeného zdroje, ale věřím, že touto dobou už to musejí vědět.
* Když už jsme u vaší medializace, nedávno vystoupila s poměrně ostrým prohlášením ministryně spravedlnosti. Chce otevřít kauzu kolem CS fondů a přímo hovoří o Pavlu Tykačovi. Vy jste nikdy přímo s CS fondy spojen nebyl, ale přece jen jste byl součástí Motoinvestu. Zasáhne vás to nějak?
Myslím si, že se mě to nemůže nějak dotknout. Už od roku 1995 jsem pobýval většinou v zahraničí, měl jsem realitní firmu ve Švýcarsku. Určitě nezapírám, že Pavel Tykač byl můj společník. Pokud s tím měl něco společného, tak už by ty peníze někdo přece dávno našel. Ale já sám nejsem schopný se vyjádřit, jestli v tomhle případě ze strany Pavla Tykače došlo k nějakému pochybení. Můj osobní názor je, že pokud se něco takového stalo, tak někomu naletěl. Buď s tím nemá nic společného, nebo je oběť.
Princip nejnižší ceny ve veřejných zakázkách považuji za úplně zvrácený. Nechápu, kde byly v tu dobu odbory. Libor Sadílek (48) V době divoké privatizační éry se o něm hovořilo jako o druhém, případně třetím člověku skupiny Motoinvest. Někdy v době, když pod jejím vedením padla Agrobanka, kde Libor Sadílek působil jako šéf dozorčí rady, se tento přírodovědec z Ústí nad Labem přesunul do Švýcarska. Podrobnosti o jeho tamějším působení nejsou příliš známé. On sám tvrdí, že se zabýval realitním byznysem. Vůbec přitom však nezapomínal na podnikání v Česku, kde vlastní či spoluvlastní řadu firem. Mezi největší patří společnost Bohemia Müller, která je dodavatelem elektřiny pro doly, průmyslové podniky a distributory elektrické energie. Za zmínku určitě stojí i firma Klement, dodávající stavební celky pro energetický průmysl. Společnost Noen pak dodává důlní stroje především do dolů na severu Čech. V minulosti byl Libor Sadílek obžalován v souvislosti s krachem Kreditní banky Plzeň, v jejímž představenstvu působil v roli místopředsedy, ale soud ho osvobodil. Před rokem a půl poněkud překvapivě koupil padesátiprocentní podíl pražské společnosti Eltodo. příběh firmy Eltodo
Výčet činností holdingu Eltodo by byl velmi dlouhý. Mezi nejvýznamnější byznysy celé skupiny patří správa a údržba veřejného osvětlení v desítkách českých měst včetně Prahy. Ta se ostatně řadí mezi nejlukrativnější zakázky společnosti. Podpis smlouvy proběhl už koncem roku 1998, a to na patnáct let. Tehdejší primátor Jan Koukal získal krátce po odstoupení
z funkce manažerský post právě v Eltodu. Na konci loňského roku mělo proběhnout nové výběrové řízení, ale radní nestihli vypsat otevřený tendr. Velmi podstatnou součást byznysu Eltoda tvoří technologie pro dopravní infrastrukturu, což zahrnuje řídicí, informační a parkovací systémy. Firma mimo jiné technologicky zabezpečovala výstavbu nejvýznamnějších
českých tunelů, jako je ten Strahovský v Praze, případně Klimkovice u Ostravy. Jako subdodavatel se Eltodo podílelo na stavbě tunelu Blanka. Pracovalo i na stavbách tunelů na Slovensku a v Turecku. Do skupiny patří i firma Vegacom, působící v oblasti komunikačních technologií. Celá skupina loni dosáhla obratu zhruba čtyři miliardy korun. l Kdybych kampeličku MSD vlastnil, tak se na to s jistotou přijde. Myslím si, že doba, kdy se to dalo zatajit, už je dávno překonaná.
O autorovi| Tomáš Plhoň, plhon@mf.cz
