Nařčení, že je Emmanuel Macron „prezidentem bohatých“, získalo oporu ve statistice. Francouzští miliardáři v prvním pololetí rozmnožili svůj majetek více než o třetinu.
„Prezident boháčů“, s touto nálepkou, francouzský prezident Emmanuel Macron bojuje takřka od začátku svého volebního období. Dojmu Macrona coby prezidenta horních vrstev nahrává nejen politika daňových úlev pro ty lépe situované, ale i samo jeho profesní zázemí. Do vysoké politiky přišel z bankovního sektoru a to přímo z bankovního domu Rothschild. Že Macron v Elysejském paláci svědčí movitým Francouzům, nyní potvrdila statistika.
Francouzští miliardáři v prvním pololetí bohatli nejrychleji na světě. Čtrnáct nejbohatších Francouzů zařazených na indexu pěti set nejbohatších lidí na světě agentury Bloomberg si od konce minulého roku do poloviny toho letošního připsalo k čistému majetku dohromady celkem 78 miliard dolarů (1,7 bilionu korun).
Proti konci minulého roku to představuje 35procentní nárůst. To je více než dvojnásobek proti tempu, jímž v tomtéž období bohatli například miliardáři v Číně (17 procent) nebo ve Spojených státech (15 procent).
Mimo Francii bohatli miliardáři nejvíce v Thajsku (33 procent), Singapuru (31 procent) a v Japonsku (24 procent).
Luxus táhne...
Jak poznamenává web Business Insider, značný podíl na bohatnutí francouzských miliardářů má v zemi tradičně silný segment luxusního zboží.
Hodnota akcií světoznámé společnosti LVMH specializující se právě na luxusní módu v roce 2019 vyskočila o 47 procent. Letošní rok přinesl i 29procentní zhodnocení akcií koncernu Kerring (značky jako Gucci, Yves Saint Lauren). Akcie výrobce kosmetiky L'Oreal pak na burzách od začátku roku posílily o čtvrtinu.
Letošek přinesl i zajímavou rošádu na žebříčku nejbohatších jednotlivců planety a opět ve prospěch země galského kohouta. Nejbohatší Francouz a šéf LVMH Bernard Arnault v polovině roku zbohatl tak, že v majetku předstihl zakladatele Microsoftu Billa Gatese a stal se druhým nejbohatším mužem planety, hned v závěsu za zakladatelem Amazonu Jeffem Bezosem.
Je to vůbec poprvé v historii, kdy se Gates na žebříčku nejbohatších miliardářů agentury Bloomberg umístil hůře než na druhém místě. Celková hodnota Arnaultova majektu činí 107,6 miliardy dolarů (zhruba 2,5 bilionu korun).
Nárůst je oproti minulému roku značný. V roce 2018 si podle francouzské mutace deníku Local přidala celkem třináctka těch nejbohatších Francouzů ke svému jmění 27,6 miliardy dolarů (634,7 miliard korun), tedy zhruba třetinu toho, co v letošním prvním pololetí. Francie je podle časopisu Forbes zemí s celkem 42 miliardáři. Tři ze čtyř evropských miliardářů v žebříčku 22 nejbohatších na světě jsou Francouzi, dodává Local.
Macron superboháčům zrušil daně
O čem rekordní tempo množení majetku svědčí? Macron vstoupil do Elysejského paláce s plánem rozsáhlých daňových škrtů. Zejména chtěl zrušit to, co nazýval „zdaněním úspěšných“, tedy extra zdanění jednotlivců s vysokými příjmy z dílny svého předchůdce, socialisty Hollanda. Zároveň zavedl „rovné“ třicetiprocentní zdanění kapitálových zisků.
Kroky obhajoval navýšením HDP a nalákáním zahraničních investorů. Sliboval ale i návrat movitých Francouzů zpět ze zahraničí, kam je vyhnaly vysoké daně předešlé vlády. Jedním z takových „sobců“ byl například herec Gerard Depardieu, který raději zvolil ruský mráz než francouzské daně.
Jestli se třeba právě Depardieu, který se mezitím stal ruským občanem, do rodné země vrátí, není známo. Podle závěrů francouzského Institutu veřejných politik (Institut des Politiques Publiques) ovšem z Macronových daňových reforem maximálně profituje pouhé jedno procento nejbohatších Francouzů.
Jen letos si podle institutu vysokopříjmové francouzské domácnosti v důsledku Macronových daňových změn finančně polepší v čistém o 2,3 procenta, a to v důsledku změn, které Macron učinil v oblasti zdanění kapitálu, píší britské Financial Times.
Reformy, které proběhly pod Macronem v roce 2018, měly na finanční situaci movitých dopad ještě větší. Čistý příjem přibližně 150 tisíc francouzských rodin narostl díky reformám o 7,9 procenta. U 30 tisíc těch nejbohatších pak dokonce o 17,5 procenta.
U chudších Francouzů s průměrnými či podprůměrnými příjmy to ovšem tak slavné nebylo. Situaci rodin s podprůměrnými příjmy vylepšily legislativní změny v daňové a sociální oblasti jen o 0,5 procenta, u těch s průměrnými příjmy pak o 1,7 procenta. Nejchudším Francouzům bez příjmu, kteří jsou odkázáni na sociální dávky, pak neulehčí život vůbec, zmiňují Financial Times.
Kritika zleva
Macronova opatření v minulosti kritizoval například senátor za socialisty Vincent Eblé. Podle něj budou daňové reformy prospívat jen nejbohatším a jejich dopad na ekonomický růst bude „extrémně omezený“. Macron ovšem své reformy hájí coby klíčové a případné znovuzavedení daně pro Francouze s nejvyššími příjmy odmítá.
Jeho prezidentství je přitom poznamenáno permanentními levicovými bouřemi hnutí tzv. žlutých vest. Ty odmítají přesouvání dalších nákladů na francouzskou střední a nižší třídu, posledně právě v zavedení extra „ekologické“ daně na benzín, která měla podle Macronových záměrů pomoci v boji proti globálnímu oteplování a učinit francouzskou ekonomiku o trochu „zelenější“.
K tématu dále čtěte:
Skupina miliardářů z USA včetně Sorose žádá větší zdanění bohatých
Kdo nahradí věštce z Omahy: Buffett naznačil, komu předá miliardové impérium
Jak miliardáři ze Silicon Valley krmí Trumpovu deportační mašinérii
Role miliardářů ve společnosti: Gates a spol. se nebrání vyšším daním
