Když běžný smrtelník řekne: dívejte se na věc s dostatečným nadhledem, obvykle to myslí jen hypoteticky. Pokud ale máte dostatek peněz, můžete se o pohled z jiné perspektivy pokusit i prakticky, a to konkrétně z výšky zhruba 100 kilometrů nad zemským povrchem. Tuto příležitost měla skupina šesti lidí, která se stala posádkou v pořadí již pátého suborbitálního letu společnosti Blue Origin podnikatele a druhého nejbohatšího muže na světě Jeffa Bezose.
Jeho šedesát metrů vysoká raketa New Shepard s prostornou kapslí na svém vrcholu odstartovala z Texasu v sobotu ráno. Z ní se pasažérům po pár minutách letu naskytl dech beroucí výhled na naši modrou planetu, načež následně se s pomocí brzdících padáků plavidlo i s celou posádkou sneslo zpátky k zemi, kam o chvíli dříve přistál též samotný nosič.
Místo na palubě si většina cestujících zaplatila, konkrétní ani přibližnou částku však společnost nezveřejnila. Podle dubnových odhadů webu Orbital Today mohli cestující za jedenáctiminutový zážitek, z nějž se tři minuty odehrávají ve stavu beztíže, zaplatit i více než 200 tisíc dolarů (4,6 milionu korun).
Kromě bohatých lidí, mezi kterými byl například investor Blue Origin Evan Dick, předseda makléřské společnosti zabývající se letadly Hamish Harding či zakladatel komerční realitní společnosti Jaison Robinson, se cesty na hranici kosmu poprvé účastnila i žena mexického původu Katya Echazarretaová. Ta se v tomto ohledu současně stala i nejmladší Američankou.
Aby uživila rodinu, měla čtyři zaměstnání
Inženýrka a vědkyně z mexické Guadalajary byla pro misi vybrána neziskovou organizací Space for Humanity z tisíců uchazečů. Cílem bylo dostat do vesmíru výjimečnou vůdčí osobnost a umožnit jí zažít takzvaný efekt nadhledu, tedy jev, který často popisují astronauti a během něhož dochází k hluboké změně perspektivy.
„Dívám se dolů a vidím všechnu naši minulost, chyby, překážky. Všechno je tam,“ řekla pro CNN Business po letu Echazarretaová. Dodala také, že tento neobvyklý zážitek ještě více umocnil její poslání docílit toho, aby se do vesmíru dostalo mnohem více žen, a to včetně zástupkyň jiné než europoidní rasy. Sama Echazarretaová je po vědci Rodolfu Neri Velaovi, který se v roce 1985 připojil k jedné z misí Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), teprve druhým člověkem mexického původu, jenž cestoval do vesmíru.
Její život přitom něčemu podobnému zpočátku vůbec nenasvědčoval. Do Spojených států se přestěhovala v sedmi letech bez znalosti angličtiny. Aby si na hranici dospělosti mohla dovolit vysokou školu, měla v jednu chvíli až čtyři zaměstnání. Z platu v McDonald's navíc živila téměř celou rodinu.
V současné době je mladá vědkyně na navazujícím studiu jednoho z inženýrských oborů v rámci Univerzity Johnse Hopkinse, přičemž v minulosti již spolupracovala například i se zmíněnou NASA. Kromě toho má Echazarretaová přes 330 tisíc uživatelů na sociální síti TikTok a moderuje seriál na platformě YouTube zaměřený na vědu. Uvádí rovněž víkendový pořad televize CBS Mission Unstoppable. „Na světě je tolik lidí, kteří sní o stejných věcech jako já. A přesto je tu nevidím. Tak co se to děje?“ komentovala studentka s tím, že svým krokem chtěla k cestě do vesmíru motivovat i ostatní lidi z rasových menšin.
Echazarretaovou si organizace Space for Humanity vybrala pro její působivý přínos. „Hledali jsme podobné lidi, kteří jsou lídry ve svých komunitách, kteří mají sféru vlivu, lidi, kteří už ve světě dělají opravdu skvělou práci, a lidi, kteří jsou zapálení pro cokoli,“ řekla Rachel Lyonsová, výkonná ředitelka uvedené neziskovky.
Věční kosmičtí rivalové
Společnost Blue Origin, jejíž první let s lidmi se uskutečnil teprve loni, sází hlavně na soukromé lety do vesmíru. V minulosti ale měla také ambice podílet se ve spolupráci s NASA oficiálně odložila návrat na Měsíc o jeden rok. Viní z toho i Bezose a obává se, že ji předstihnou Číňané">NASA na projektu Artemis, jehož cílem je vrátit člověka na Měsíc. Právě Bezosova firma byla jednou z těch, které se účastnili tendru na stavbu nového lunárního přistávacího modulu. Zakázka byla ale nakonec přidělena největšímu rivalovi – nejbohatšímu muži planety Elonu Muskovi a jeho Starshipu vyvíjenému společností SpaceX. Situace vyústila až v soudní spor ze strany Bezoze, který celý projekt značně protáhl. Momentálně se jako pravděpodobný termín návratu člověka na Měsíc zdá období mezi lety 2025 a 2027.
Nebylo to přitom první triumfální vítězství SpaceX nad Blue Origin. Tím největším je pravděpodobně mise Inspiration 4 z 16. září minulého roku. Pouhé tři měsíce po prvním letu New Shepard vypustila SpaceX do vesmíru své vlastní amatérské astronauty. Pasažéři plavidla Crew Dragon strávili na oběžné dráze celé tři dny a skrze skleněnou kopuli, která byla výrazně větší než panoramatická okna Blue Origin, si po celou dobu vychutnávali výhledy na vesmír a Zemi. Musk tak porazil Bezose v tom, čím se jeho společnost nejvíce prezentuje – ve vesmírné turistice.
Následně SpaceX zabodovala znovu, a sice když letos v dubnu dopravila ryze amatérskou posádku dokonce až na samotnou Mezinárodní vesmírnou stanici. Zde čtveřice dobrodruhů, kterou sem vyslala společnost Axiom Space, strávila více než týden.
