Maďarský premiér Viktor Orbán se před svými voliči snaží v přístupu k lidskoprávním aktivitám George Sorose působit nesmiřitelně. Stranou zájmu přitom zůstává fakt, že Soros do Orbána a Fideszu v jejich počátcích vkládal značné naděje a finančně je podporoval. Orbán ale od konce osmdesátých let urazil kus cesty a přesto, že mu Soros platil prestižní studia, se pro miliardáře stal čímsi jako neposlušným žáčkem.
V roce 1988 byl Viktor Orbán jedním ze zakládajících členů hnutí Fidesz. Orbán stejně jako jeho tehdejší kolegové patřil k odpůrcům tehdejšího komunistického režimu. Fidesz, který tehdy zakládala skupina studentů, měl působit jako protiváha maďarského socialistického svazu mládeže.
Jako takový přilákal Fidesz pozornost miliardáře a finančníka maďarského původu George Sorose. Ten hnutí a jeho členy podporoval. Během raných let existence si Fidesz podle webu Hungarian Spectrum přišel ze Sorosovy kapsy na 4,7 milionu tehdejších forintů. Sám Orbán díky Sorosovu stipendiu studoval na univerzitě v Oxfordu. Finanční zajištění mu rovněž mělo umožnit věnovat se naplno politice.
Jablko sváru? Migranti |
---|
Orbán se počítá mezi odpůrce globalizace a světa bez jasně určených národních hranic. Ze snahy takový svět vytvořit obviňuje právě Sorose. „Orbán chápe migranty jako obtíž a zabezpečení národních hranic jako účel. Oproti tomu my chápeme ochranu migrantů jako účel a hranice národních států jako překážku,“ kontroval Soros proti Orbánovi v maďarském tisku. „Nejsem příznivcem civilizačních, společenských změn, které propagují neziskové organizace pana Sorose,“ nechal se slyšet maďarský premiér. „A nejméně ze všeho si přeji, aby k nim docházelo v Maďarsku,“ dodal. Soros se nechal slyšet, že přijímání migrantů v počtu 500 tisíc ročně je pro evropské státy nutností. |
Poté, co se Fidesz přetavil v plnohodnotnou stranu, přestala Sorosova Open Society příspěvky vyplácet. Vztahy částečně ochladly kolem roku 1994, když Orbán převedl stranu do tábora konzervativců. Možná, že Soros ještě v té době doufal, že Orbán po svém politickém vítězství povede Maďarsko „správným směrem“. Zhruba od roku 2000 totiž Soros své aktivity na maďarském území omezoval, jako by doufal, že v zemi, která se měla brzy začlenit do evropské integrace, nebude jeho podpory tolik potřeba.
Přečtěte si o paradoxech migrace:
Migrační protivln(k)a: Němci se stěhují k Balatonu
Ochlazení vztahů mezi Sorosem a Orbánem přišlo postupně. Jako nejpravděpodobnější scénář se jeví, že v něm má z větší míry prsty Orbán, kterému začaly vadit miliardářovy aktivity. Ty od roku 2010 začaly v Maďarsku opět postupně sílit, převážně v oblasti podpory místních romských komunit.
Soros prý v USA špehoval odpůrce Islámu. Čtěte dále:
Soros špehoval „islamofoby“. Stálo ho to půl milionu dolarů
Jiskru současného sváru však v plném rozsahu zažehla až migrační krize. Orbán Sorose začal obviňovat z její nepřímé podpory a opakovaně ho označil za šedou eminenci v pozadí. Pravdou je, že neziskové organizace na Sorosově výplatní pásce migrantům cestu do Evropy skutečně usnadňují. Provozují i některé stránky, které by implicitně mohly být nařčeny z toho, že migranty v cestě povzbuzují.
Soros jako šedá eminence
A právě to vnímá Orbán vzhledem ke své příkré politice vůči migrantům jako hrozbu. Se subjekty, které miliardář podporuje (a těch je v globálním měřítku pěkná řádka), bojuje prostřednictvím zavádění nových zákonných norem. Po neziskových organizacích přišla na řadu aktuálně i Sorosem založená Středoevropská univerzita. Ta paradoxně, ač ji miliardář založil, Sorosovi již dávno nepatří.
O politice a názorech Viktora Orbána si přečtěte více: