Z obýváku do Silicon Valley. Mapy Cleerio se chystají za oceán

17. 9. 2016

Startup s mapovými systémy získal od KKCG tři miliony eur a míří do USA

Ten příběh obsahuje všechny prvky správné pohádky o úspěšném startupu: netradiční nápad, začátky v obýváku, několik let nezdaru i bod zlomu, po kterém přišly stovky zakázek a velká investice. Tím vším si prošli Ladislav Čapek a Jan Zvoník.

Před sedmi lety společně založili společnost Cleerio, která vyvíjí mapové informační systémy. Drtivou většinu zákazníků tvoří místní samosprávy. Jenže u českých vesnic a měst se Cleerio zastavit nechce. Míří na podstatně větší trh -do Spojených států s pomocí významné investice. Skupina KKCG Karla Komárka letos do společnosti přes kapitálový fond Springtide Ventures nalila tři miliony eur. Získala za ně třetinový podíl.

„Vy máte papírovou mapu a excelovou tabulku. My to dáme dohromady, vytvoříme mezi daty vazby, posadíme to celé do cloudu a přes jednoduchý internetový prohlížeč vám vše zprostředkujeme. Zatímco dříve chodili naši zákazníci s papírem, údaje si do něj zakreslovali fixou a vedle vyplňovali tabulku, dnes pracují přímo v terénu s jednoduchou aplikací“ vysvětluje Čapek. Výsledkem jsou mapy: interaktivní, hezké na pohled a přívětivé.

Šéf společnosti Cleerio Ladislav Čapek (Foto: Martin Pinkas)

Propojené jsou s různými daty. V mapových aplikacích se k nim pak klienti za měsíční poplatek přihlašují - online i offline. Dnes má Cleerio zákazníků zhruba 1400. Mezi nimi třeba Akademii věd, Národní park Šumava nebo soukromé firmy.

Až po kamínky na hrobě

Největší oblibu si ale získala u místních samospráv. Ty využívají mapové systémy, v nichž jsou zanesená data z katastru nemovitostí, rozložení inženýrských sítí či údaje o věcných břemenech. Konkrétní příklad využití? Třeba plánování cyklostezky. Zastupitelé hned vidí, kudy vedou inženýrské sítě, jaké pozemky bude potřeba vykoupit, kdo je jejich majitelem.

Rozhodnout se pak mohou třeba podle počtu vlastníků - přece jen s jedním se dohodnou snáze než s dvaceti. Obce ale využívají data i například pro opravu lamp pouličního osvětlení nebo tak vidí pozemky, o nichž do té doby ani netušily, že je vlastní. „Občas jde o agendy, které by mě vůbec nenapadly. Třeba vesničky o sto obyvatelích řeší správu hřbitova: kdo je kde pohřbený, jak hluboko, jaké smlouvy jsou na hroby navázané. A protože snímky pocházejí z dronů, vidíte na nich doslova i kytičky a kamínky na hrobech“ popisuje jednačtyřicetiletý podnikatel. Náklady na službu se pro obec se zhruba tisícovkou obyvatel pohybují kolem tisícovky korun měsíčně. Tedy skoro jako paušál za telefon.

Česko je pro Cleerio zlatý důl. Těží třeba z katastru nemovitostí. (Foto: Martin Pinkas)

Právě s těmito službami teď mladá společnost díky Komárkovým penězům chce na americký trh. „Jedna třetina z investice půjde na vývoj. Dvě třetiny jsou na expanzi do zahraničí, z toho dvě třetiny do USA. Přijímáme tam nové obchodníky, budeme se prezentovat na veletrzích, už teď máme za partnera firmu o 20 tisících zaměstnancích,“ říká Čapek. Své služby nabídnou municipalitám. I v Americe koneckonců opravují lampy nebo sekají trávu. Firma se ale chce zaměřit i na americké těžaře. S nimi už zkušenost má.

Přečtěte si o úspěších českého skláře Lasvit:

Lasvit míří do New Yorku. Otevře tam svůj první showroom

„Když klesla cena ropy, mohlo se na tento trh zapomenout. Teď se ale vzpamatovává, takže je půjdeme znovu oslovit,“ tvrdí Čapek. V USA potřebují těžařské firmy data nejen z katastru, ale třeba i údaje ohledně práv na těžbu. „Můžou totiž koupit práva na těžbu, ale pozemek jim fakticky nepatří. To je všechno potřeba hlídat, protože do hry vstupují spekulanti, kteří koupí kousek území. Pak si dělají naschvály, těžba se nemůže rozšiřovat. Ktomu firmy potřebují vědět, kudy jim vedou ropovody, kde stojí věže, jakým chráněným územím se musí vyhnout,“ dodává zakladatel startupu.

Evropa za otevřená data

Mladá firma má velké plány. V Americe chce získat zhruba třicítku partnerů mezi geodetickými firmami, skrz které se dostanou ke koncovým zákazníkům. I v Česku funguje na bázi spolupráce s partnery, již pro ni dodávají data - třeba podrobné snímky z dronů. A zatím se zdá, že má dobře našlápnuto.

Tvrdá čísla, která od startupu vyžaduje investice KKCG rozdělená do několika tranší, se mu daří plnit s předstihem. „To, co jsme měli splnit letos do konce roku, se povedlo už do května. Nyní už si tak vytváříme podhoubí na příští rok, abychom mohli vstupovat do větších projektů. Letos má být náš obrat třicet milionů korun, příští rok už ale třikrát tolik “ zmiňuje Čapek. Už proto musí firma do ciziny, Česko takový obrat neutáhne.

Města si mohou sama určit, jakou agendu chtějí do map zavést. (Foto: Martin Pinkas)

Kromě amerického trhu se chce firma rozšířit i po Evropě. Tam jí nahrává i snaha Evropské unie, která tlačí na stále větší otevřenost dat. Současná situace vypadá tak, že třeba v Německu je k dispozici velké množství údajů, obce za ně ale musejí platit. To Česko je už dnes pro Cleerio zlatým dolem, velký objem dat tu získá zdarma.

Sousední Slovensko, kde firma také působí, je na tom o něco hůře. Jinde, třeba v Srbsku, nejsou k dispozici data prakticky žádná.

Garážové začátky

Cleerio dnes působí jako dobře rozjetý byznys. Začátky ale byly těžké. Úplné kořeny startupu jsou v podstatě „garážové“, jak tomu bylo třeba u dnešních technologických gigantů Apple nebo Microsoft. Ty také Čapek sám neskromně zmiňuje. V roce 2009 začínala firma u něj v panelákovém obýváku. „Myšlenku jsme dali s Honzou dohromady v podstatě v průběhu jednoho oběda. Já jsem ji nosil v hlavě už dlouho,“ říká podnikatel.

Rok pak čekali na prvního zákazníka. Nakonec jím byla středočeská vesnice Nižbor. Ještě další rok to nevypadalo vůbec dobře. Klientů příliš nepřesvědčili. „Nebylo to snadné. Do firmy jsem dal všechny své úspory. Pěkně to bylo vidět, když jsem jel na hory. Měl jsem deset let staré lyže, bundu i čepici. Všechno šlo do podnikání,“ směje se dnes Čapek. Jejich aplikaci tehdy nikdo moc nevěřil. Klienti se báli, že firma do půl roku zmizí, opatrní byli i partneři.

Společně se Zvoníkem se ale drželi poučky pro rozjíždějící se podnikatele. Ta praví, že je potřeba dva roky vydržet. Pak se to buď zlomí, nebo je načase byznys zabalit. „Drželi jsme se hesla, že co nejde silou, jde ještě hrubší silou. Objížděli jsme Česko, přesvědčovali lidi. A nakonec se to rozjelo. Pak už to byla v podstatě sněhová koule. Díky referencím přibývali další zákazníci. Ti stávající přiobjednávali další služby. Za těch několik let odešlo snad jen jedno procento klientů,“ líčí Čapek.

Na zkušenou do Silicon Valley

A přišly i další úspěchy. V roce 2013 se firma rozhodla expandovat do zahraničí, logicky přišlo na řadu jako první blízké Slovensko. Už tehdy se ale partneři začali poohlížet i po americkém trhu. Oba předtím v USA nějaký čas žili. Do vyhledávače Google tak zadali vysněné místo pro startupy: Silicon Valley. „Vyběhl nám grant od CzechInvestu. Myslím, že hned další den byla uzávěrka. Rychle jsme sepsali žádost a nakonec nás vybrali,“ líčí Čapek.

Na půl roku se tak podívali do akcelerátoru Rocket Space. Každý den obcházeli setkání, navazovali kontakty, sbírali rady, ale také sebevědomí. Celkově se nakonec v Silicon Valley vystřídalo sedm lidí z firmy. „Na celém týmu bylo vidět, jak mu stouplo sebevědomí. Poznali jsme, že děláme opravdu zajímavý produkt“ líčí Čapek hlavní přínos americké zkušenosti.

Akademie věd vidí v aplikaci i rozložení a vybavení místností. (Foto: Martin Pinkas)

Dnes se chce kvůli expanzi na tamní trh do USA dokonce s celou rodinou přestěhovat. Firma tomu musela přizpůsobit i svůj název - původní jméno Geosense už ve Spojených státech bylo registrované. Firma tak dva roky hledala nový název.

Několik marketingových agentur si na úkolu vylámalo zuby, zapojila se i veřejnost skrz výzvu na webových stránkách. Nakonec se společnost vrátila k nápadu, který zazněl od Jana Zvoníka už na začátku celé anabáze, tedy k dnešnímu Cleeriu.

Nasávání kultury

Na vstup na americký trh se připravuje celá firma o zhruba šedesátce zaměstnanců. Centrála sice zůstane v Česku, americké prostředí ale „přijde za ní“. Celý tým se už teď intenzivně učí anglicky. „Již nyní zaměstnáváme rodilého Američana. V budoucnu bychom chtěli rodilých mluvčí tak 15 až 20 procent, abychom nasákli kulturu,“ říká Čapek.

Co se týče dalšího financování startupu, záležet bude hlavně na okolnostech. Letošní a příští rok je pokrytý z Komárkovy investice. Pokud bude Cleerio poté hledat dalšího investora, počítá s investicí o řád vyšší. Rok 2022 je zatím dalším plánovaným milníkem. Cleerio by v něm mohlo vstoupit jako veřejně obchodovaná firma na burzu.

„Pokud máte špičkový produkt, potřebujete se na trhu jen rychle rozrůst, než vás převálcuje konkurence,“ tvrdí Čapek. „Lidé se mě ptají, proč se nespokojím s tím, že budu mít malou firmičku a klid. Jenže pak někdo investuje do konkurence, a ta mi přetáhne schopné lidi. Když část podílu prodám, alespoň se bude zhodnocovat,“ dodává Čapek.