Po loňských propadech letos zlato zažívá renesanci, jeho hodnota od začátku roku vzrostla o více než osm procent. Aktuálně se pohybuje lehce nad 1300 dolarů za troyskou unci, ale během března v době rozpuku krymské krize dosáhla až na 1380 dolarů. Právě geopolitické napětí spolu se slabším výkonem americké ekonomiky patří k hlavním důvodům růstu cen nejvzácnějšího kovu.
Nelze opomenout ani stále silnou poptávku po fyzickém zlatě zejména v Asii. Přesto jsou vyhlídky na vývoj zlata pro zbytek roku nejisté. Částečně za to může i odhodlání amerického Fedu dál snižovat objemy nákupů dluhopisů. Mezi vzácné kovy ovšem nepatří jen zlato a stříbro. V klenotnictví se používá také platina a do jisté míry i palladium, které patří do skupiny kovů označovaných zkratkou PGM (Platinum Group Metals).
Hojně se jich využívá v automobilovém průmyslu, kde nacházejí uplatnění jako součást katalyzátorů k eliminaci škodlivých látek. Se snahou Číny přejít na ekologicky šetrnější dopravní prostředky by měla sílit i poptávka po platině a palladiu. Důvody pro růst cen jsou i na straně nabídky. Více než polovina světové produkce palladia připadá na Rusko, což samo o sobě znamená riziko.
Naproti tomu nejvíce platiny se těží v jihoafrických dolech zasažených stávkou a nelze vyloučit dopad na objem exportu. Platina i palladium se jeví jako perspektivnější investice než zlato či stříbro.
Z parketu dále čtěte:
