Z pěti centimetrů na dvacet

Úspora za teplo může po komplexním zateplení budovy dosáhnout až 70 procent, tvrdí Pavel Zemene

Lidé si už uvědomují, že spotřeba energií je jednou z nejvyšších položek rodinného rozpočtu. V průzkumu uvedlo 56 procent Čechů, že mají již zatepleno, 17 procent dotazovaných plánuje zateplit v nejbližších pěti letech a 12 procent respondentů v polovině letošního roku uvažovalo, že zateplí do deseti let. O materiálech, o dotacích i o mýtech o zateplování hovořil týdeník Euro s Pavlem Zemenem, předsedou Sdružení EPS ČR. Tato organizace sdružuje největší výrobce pěnového polystyrenu s ročním obratem kolem 4,5 miliardy korun.

* Od konce října je možné prostředky z největšího dotačního programu Nová zelená úsporám čerpat kontinuálně. Jaký to bude mít vliv na čerpání dotací?

Majitele domů již nebude tlačit časová lhůta pro podání žádosti, a mohou si tak vzít více času na promýšlení stavebních prací a zajištění kvalitní prováděcí firmy. Je možné očekávat, že se k zateplování s finančním přispěním státu odhodlá více majitelů domů, které nesplňují v současnosti platné energetické standardy.

* Jaké to bude mít dopady na výrobce a zpracovatele izolačních materiálů?

Meziročně spotřeba pěnového polystyrenu roste a jen v první polovině letošního roku byl v tomto srovnání zaznamenán pětiprocentní nárůst. Celková spotřeba za první pololetí byla zhruba 30 tisíc tun. Očekáváme, že na konci roku překročíme hranici 60 tisíc tun. Jedním z důvodů takto vysoké spotřeby je právě i státní podpora zateplování.

* Liší se v Česku míra zateplení budov?

V celé České republice se průměrné stáří rodinných domů pohybuje kolem 49 let, u bytových domů 52 let. Obecně lze říci, že v Čechách je zástavba starší než na Moravě. Nejvýrazněji ale vystupuje z průměru Praha, Karlovarský a Liberecký kraj, kde je zástavba nejstarší. Právě u těchto budov dochází k nejvýraznějším únikům tepla. Rizikové obvykle bývají domy postavené před rokem 1980, u nich se vysoké náklady za energie kvůli chybějícímu zateplení projevují nejmarkantněji.

* Jak velká je asi úspora zateplené budovy?

Pro co nejvyšší úsporu je nutné komplexní zateplení, do kterého se řadí kromě standardních fasád i střechy, podlahy, sokl. Poté může úspora energií dosahovat 50 až 70 procent původní spotřeby. U domů, jejichž stáří je výrazně nad republikovým průměrem, může dosáhnout úspora až zmiňované horní hranice spotřeby.

* Dá se říci, že i techniky zateplování a materiál procházejí vývojem?

Jedná se spíše o inovace dlouhodobého rázu. Mění se technologické postupy, doporučení i požadavky. V současné době je to především používání silnější vrstvy izolačních desek. Z pěti centimetrů před 15 lety se dnešní standard vyšplhal zhruba na patnáct až dvacet centimetrů. Rozdíl panuje také v samotném uvažování, dříve bylo běžné zateplit pouze fasádu nebo její jednu část. Nyní řeší majitelé budov zateplení spíše komplexně. Díky tomu se zrychlila i návratnost investice. Co se týče materiálu, meziročně registrujeme narůstající spotřebu šedého polystyrenu. Ten obsahuje grafit nebo jiné látky odrážející nebo absorbující radiační složku šíření tepla a disponuje zhruba o 20 procent lepšími izolačními vlastnostmi než klasický bílý polystyren.

* Mohou zateplené domy dýchat?

Domy nikdy nedýchaly. Toto srovnání s živočišnou říší uvedli na svět výrobci některých konkurenčních materiálů ve snaze získat neoprávněné sympatie veřejnosti. Bohužel mýtus o „nedýchání“ zateplených domů je mezi Čechy stále rozšířen. Vždyť moderní nízkoenergetické a pasivní budovy musejí splňovat velmi přísné kritérium těsnosti obálky domu, což jinými slovy znamená, že dům musí být při zavřených oknech a vypnutém řízeném větrání téměř vzduchotěsný. Podobně jako kvalitní zděná stavba nevětrá zdmi ani kvalitní dřevostavba, kdy její konstrukce obsahuje parotěsnou fólii. K výměně vzduchu a tím i vlhkosti dochází z více než 95 procent okny, dveřmi, řízeným větráním, pomocí spár v konstrukcích, digestořemi atd.

* Říká se, že když dům zateplím, začne mi plesnivět. Je to pravda?

Opět další poměrně rozšířený mýtus. Spíše než se zateplením souvisí vznik plísní s nadměrnou vlhkostí vzduchu a kondenzací vodních par uvnitř konstrukce zpravidla po výměně oken za nová, těsná, kdy obyvatelé bytů a domů nejsou zvyklí pravidelně větrat, protože původní okna díky velkým netěsnostem větrala sama. Zateplení naopak kondenzaci par minimalizuje, neboť zvyšuje teplotu na vnitřní straně konstrukce, a teplota se tak vzdaluje rosnému bodu. Nebezpečí plísní je pro nezateplené budovy stejné, ať už jde o novostavby, nebo starší zástavbu. Předejít vlhkosti lze pravidelným větráním. Zejména v zimních měsících, kdy mají lidé naopak tendenci větrání omezovat a venkovní teplota je velmi nízká.

O autorovi| Hana Boříková • borikova@mf.cz