Zcela zásadní objev, který by mohl lidstvo výrazně přiblížit k vybudování stálých základen na povrchu různých vesmírných těles. I tak by se dalo popsat nové zjištění irských výzkumníků, kteří došli k závěru, že písek nalezený na povrchu Marsu a Měsíce lze přeměnit na pevné cihly. Ty by následně mohly být použity k budování vesmírných základen.
Výzkum vědců z dublinské Trinity College se podle BBC zabýval metodami, jak spojit dohromady jednotlivé části kosmického regolitu, který se skládá hlavně z kamenů, písku a prachu. Cílem přitom bylo najít způsob, k němuž budou stačit co možná nejnižší teploty, což zároveň povede k úspoře potřebné energie.
Nakonec se vědcům povedlo vytvořit unikátní bloky regolitu sestavené z uhlíkových nanotrubic. Hustota těchto unikátních cihel je sice relativně nízká, i tak má ale materiál sílu podobnou klasické žule, což je v náročných vesmírných podmínkách nesmírně důležité.
Materiál lépe ochrání astronauty
Podle vedoucího irského výzkumného projektu Jonathana Colemana je objev zásadní především proto, že by mohl pomoci omezit množství materiálů, které bude při výstavbě kosmických základen nutné dopravit ze Země. Přeprava čehokoliv do vesmíru je totiž pochopitelně extrémně drahá a složitá.
„Vybudování permanentní základny na Měsíci nebo na Marsu bude vyžadovat maximální využití materiálů nalezených přímo na místě, a naopak minimalizaci využití materiálů a zařízení přepravovaných ze Země. Naše metoda je závislá především na regolitu a vodě, které doplňuje jen malé množství přísad vyrobených na Zemi,“ uvedl Coleman.
Další zásadní výhodou „irských vesmírných cihel“ je také skutečnost, že jednotlivé stavební bloky dokáží vést elektřinu. Díky tomu je lze zároveň využít coby jakýsi vnitřní senzor, jenž bude neustále monitorovat aktuální stav celé budovy. To je důležité především proto, aby bylo možné včas odhalit jakékoliv závady, které by mohly způsobit únik vzduchu, a tím pádem ohrozit životy astronautů.
Půjde využít i na Zemi
Před svým nasazením musí být samozřejmě irská metoda vyzkoušena i v reálných vesmírných podmínkách, aby bylo jasné, že materiál funguje skutečně bezproblémově. Vědecký tým z dublinské Trinity College ovšem upozornil, že jejich objev by mohl mít významný přínos také pro stavební průmysl přímo na naší planetě.
Během bádání totiž výzkumníci zjistili, že pozemský nanomateriál grafen se v mnoha ohledech chová velmi podobně jako regolit. Pokud by tedy byl grafen přimíchán k cementu, měl by vzniknout velmi kvalitní beton, jehož pevnost bude oproti tomu klasickému zhruba o 40 procent vyšší. To by samozřejmě snížilo celkové množství betonu, které je nutné použít k postavení dostatečně odolné konstrukce.
Beton je přitom v současnosti vůbec nejpoužívanějším člověkem vyrobeným materiálem na světě. Jeho produkce je zároveň zodpovědná za asi osm procent světových emisí oxidu uhličitého. Pokud by se tedy díky přimíchání grafenu mohla snížit jeho spotřeba, znamenalo by to nejen významné finanční úspory ve stavebnictví, ale rovněž dobrou zprávu pro životní prostředí.
