Sovětská rozvědka KGB měla na důležitých místech amerických tajných služeb v osmdesátých letech minimálně dva velmi důležité zdroje. Prvním byl důstojník CIA Rick Ames, kterého Američané odhalili v roce 1994, druhým zvláštní agent FBI Robert Hanssen, na nějž práce pro Rusy praskla až v roce 2001. Oba předali sovětské rozvědce množství přísně tajných materiálů a práskali americké zdroje v sovětských službách. Za to každý inkasoval více než milion dolarů od SSSR a po zatčení doživotí bez možnosti podmínečného propuštění od USA.
O případu Ricka Amese vyšlo již několik knih, z nichž ta pravděpodobně nejkvalitnější byla nyní přeložena do češtiny.
Pete Earley, autor knihy CIA versus KGB - Odhalení špiona Amese, získal jako jediný přístup k uvězněnému špionovi a vedl s ním řadu mnohahodinových rozhovorů. Podařilo se mu spojit nejen s pracovníky CIA, kteří Amese znali, a s jeho známými, ale také s lidmi z KGB. Bývalý reportér listu The Washington Post tak mohl popsat strhující příběh dvojitého agenta na základě řady pramenů a jinak nedostupných zdrojů. Kniha je proto cenná nejen pro zajímavost vlastního příběhu, ale také pro množství hodnověrných pohledů do útrob tajných služeb.
Rick Ames začal pro americkou rozvědku pracovat již jako šestnáctiletý o prázdninové brigádě. V té době v CIA totiž pracoval jeho otec. Ihned po absolvování Univerzity George Washingtona se přihlásil do přípravného kursu pro budoucí rozvědčíky. Po otci však zdědil nejen touhu pracovat v tajných službách, ale i sklon k alkoholismu. V CIA nebyl nějak zvláště úspěšný, totéž platilo i o jeho manželství. Odreagovával se tvrdým alkoholem. Zlom přišel, když byl vyslán pracovat do Mexika, kde se seznámil s mladou a krásnou Rosario, kolumbijskou kulturní atašé. Našel sice znovu chuť do života - zamiloval se, omezil pití a nakonec se i rozvedl s první ženou Nan a vzal si Rosario - ale nevěděl, jak se vybabrat z dluhů. Nakonec se tento specialista na KGB a Sovětský svaz rozhodl prodávat Sovětům přísně tajné informace. Nezradil z ideologických důvodů ani z radosti a potěšení nad možností většího vlivu, ale pro peníze. Od roku 1985 postupně prodal desítky kilogramů tajných materiálů, udal více než dvacet amerických špionů v KGB, z nichž většina byla popravena, a obdržel téměř dva miliony dolarů.
Po pádu železné opony byl Ames pověřen vedením československých operací. To jemu, specialistovi na KGB, přišlo jako podřadná práce, a proto svého šéfa požádal, zda by nemohl mít na starosti prověřování životopisů „všech Východoevropanů, kteří se v té době nabízeli CIA jako špioni“ (str. 295). Zejména poté, co se šéfem KGB stal její kritik Bakatin, se Ames začal opět obávat prozrazení. Svého řídícího důstojníka se v roce 1992 zeptal: „Jak víte, že se Bakatin nechystá vyzradit mě CIA?“ Odpověď jej šokovala. „Protože jsme o vás Bakatinovi nic neřekli.“ (str. 334) Staré struktury v rozvědce neřekli novému šéfovi ani o nejdůležitějším špionovi Ruska!
Ames prostřednictvím svých informací poslal řadu konkrétních lidí na smrt. Toho si samozřejmě musel být vědom a nějakým způsobem toto své jednání ospravedlnit alespoň sám před sebou. Jak se ale ukazuje - v rozporu s prvním dojmem - nebylo to pro něj nijak obtížné. „Ti, jež jsem vyzradil, věděli, do čeho jdou. Znali své riziko. Snad si nemyslíte, že by někdo z nich zaváhal s mým udáním, kdyby se dověděl mé jméno? Takže jakkoli je po mne jejich smrt smutná záležitost, nemám je doopravdy na svědomí. Z toho, že svůj život vystavili nebezpečí, mohou vinit jen sami sebe,“ vypráví Ames (str. 317).
Má pravdu v tom, že jako zrádce zrazoval jen jiné zrádce. Ostatně autor knihy Pete Earley, který se americkým tajným službám věnuje dlouhodobě, sám konstatuje: „Jenže šlo o to, že se ještě nikomu nepodařilo odhalit špiona výlučně na základě vyšetřovací práce. Každý špion, jehož v nedávných dějinách chytila americká zpravodajská služba, byl dopaden díky nějakému práskačovi.“ (str. 251-252) A na obou stranách hrozil dopadeným nejvyšší trest. Rozdíly můžeme najít v ideologickém zakotvení těchto služeb (a v tomto smyslu i v jejich cílech) a zřejmě i v míře brutality, kterou byly ochotny užívat. O tom ale Ames nehovoří.
Earley, Pete: CIA versus KGB. Odhalení špiona Amese. Themis, Praha 2001. Cena: 336 Kč, 408 stran.
