rozhovor s nově jmenovaným generálním ředitelem
Samuel J. Palmisano byl 29. ledna jmenován generálním ředitelem IBM, a střídá tak Louise V. Gerstnera Jr. Ačkoli je Palmisano zaměstnancem IBM už celých 28 let, v počítačovém odvětví příliš známý není. V rozhovoru s redaktory BusinessWeeku Spencerem E. Antem a Irou Sagerem poodhalil něco ze svého osobního života i z toho, co jej nyní čeká v IBM .
Jaké jste měl dětství?
Pocházím z typické středostavovské rodiny. Měl jsem skvělé rodiče i sourozence. Od nás dětí se samozřejmě čekalo, že se budeme dobře učit a slušně chovat. Možná že ve srovnání s mou nynější rodinou bylo v domácnosti mých rodičů o trochu víc disciplíny.
Je pravda, že jste hrál na saxofon v doprovodném orchestru legendárního vokálního kvintetu Temptations? (úspěšný vokální soulový kvintet ze 60. a 70. let - pozn. překl./red. EURO)
To je skutečně pravda. Tenkrát jsem byl něčím, čemu se říkalo „studiový hráč“. Takže když k nám do města přijeli The Temptations, najali si členy studentského orchestru a ti je pak při vystoupení doprovázeli. Jako studentík jsem si tehdy za pět dní přišel na tisíc dolarů. Koupil jsem si za ně auto.
Snil jste o tom, že se stanete generálním ředitelem IBM?
Ne. Ale zkusme mluvit vážně! Tak jako každý jiný jsem do firmy přišel, dřel jako mezek a snažil se ze všech sil. Že bych se chtěl propracovat k místu generálního mě ale vůbec nenapadlo. Poprvé se mi tím směrem začaly myšlenky ubírat možná tak před rokem a půl, když mě jmenovali prezidentem. Když si mě Lou jednoho dne zavolal do kanceláře a prohlásil: „Udělám z tebe prezidenta,“ byl jsem stejně jako všichni ostatní v šoku. Překvapilo mě to, to mi věřte.
Lou odvedl obrovský kus práce, aby firma zase začala být rentabilní. Jak ho v tom úsilí hodláte následovat?
Jemu se podařilo do firmy zavést strategii, která jí sedí a skutečně funguje. Zákazníci chtějí produktivitu a strategický zisk prostřednictvím e-businessu a hledají odpovídající řešení. Naše zaměření tím pádem zůstane stejné a budeme jim tato řešení přinášet i nadále. Uvidíme, jestli v roce 2002 získáme stejný tržní podíl jako v roce 2001.
Čemu vás Lou naučil?
Myslím, že všem z nás, co v IBM pracujeme, vryl do paměti zásadu věnovat maximální pozornost zákazníkovi a trhu. Takže když se objeví něco jako Linux, nereagujeme slovy: „Jéžiš, no tak to se nám ale vůbec nelíbí, nejde to dohromady s naším obchodním modelem.“ Když to vyhovuje našim zákazníkům, přijmeme to za své.
Co velkého vás teď čeká?
Současný vývoj se ubírá několika směry, které nás nesmírně zajímají. Patří sem například budování prostředí otevřených standardů, programování autonomních počítačových systémů nebo projekt Grid (technologie umožňující efektivnější komunikaci firem, agregaci zdrojů, sdílení databází, rozsáhlou spolupráci apod. – pozn. překl./red. EURO). V dlouhodobé perspektivě to vše povede k dramatickému posunu v modelu programování. Tyto investice jsme si ochránili. Máme za to, že v nich půjde o hodně. Zda každá z nich bude absolutní výhrou, prostě nikdy neodhadnete.
Jak znovu nastartujete růst?
Budeme stavět na předpokladu, že počítačové odvětví žádný prudký odraz ode dna v roce 2002 nečeká. Pokud se nám ve chvíli, kdy výdaje spotřebitelů začnou růst, bude dařit zvyšovat podíl na trhu, dá se docela jistě předpokládat, že se nám i nadále povede dobře.
Mezi jedno z vašich předchozích rozhodnutí patří i to, že jste přestali s výrobou některých komodit, například s paměťovými čipy. Neuvažujete o něčem podobném u pevných disků?
Náš problém spočíval v dokončení. Jsme jedničkou na trhu s mobilními řešeními a dvojkou v oblasti serverů. Takže ve vztahu k zákazníkům s běžnými desktopy jsme se dostali přesně tam, kam jsme chtěli. Momentálně však nejsme schopni dokončit a zavést některé nové technologie, které jsou tu už od loňska. Máme nový tým, kterému se daří postupovat vpřed. Ale čeká nás holt ještě spousta práce.
Ve snaze zredukovat byrokracii v IBM do ní Gerstner vnesl přímo revoluční změny. I tak ale kritici namítají, že se věci ve společnosti stále ještě hýbou příliš pomalu. Plánujete nějaké změny, které by firemní byrokracii ještě o něco snížily?
Nikdo z nás, ani Lou, ani já, ani kdokoli z dalších lidí v IBM, se v byrokracii nevyžívá. Když narazíme na něco, co nepomáhá náležitému chodu společnosti, budeme to řešit. Pokoušíte-li se prosadit vítěznou strategii, pak změna fungování každé velké organizace v zásadě nikdy nekončí. Jakmile zpozorujeme věci, které ničemu nenapomáhají, ať už v odbytu nebo vývoji, budeme je řešit.
Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc
