Rusko se kvůli válce potýká s masivním odlivem svých nadaných mozků. Lidí, kteří zemi opouštějí z ekonomických důvodů anebo proto, aby se vyhnuli vojenské službě, by podle různých zdrojů mohlo být od 800 tisíc po zhruba jeden milion.
K prudkému nárůstu emigrace došlo v únoru minulého ruku, kdy Vladimir Putin zahájil invazi na Ukrajinu. A již nyní se tahle skutečnost podepisuje na rekordním nedostatku pracovních sil. Konkrétně třeba v červenci nemohlo najít dost zaměstnanců 42 procent podniků, ještě v dubnu se jich přitom s tímto problémem potýkalo ,jen‘ 35 procent, uvádí Insider.
A co víc, vypadá to, že pokud jde o složení emigrujících skupin, utíkají ze země převážně mladí a schopní. Lidé mladší 35 let aktuálně tvoří méně než 30 procent pracovní síly Ruska, což je nejméně za posledních 20 let.
Odliv mladých talentů potvrzuje i Francouzský institut mezinárodních vztahů, podle kterého je 86 procent těch, kteří zemi opustili, mladších 45 let. Valná většina emigrantů má navíc vysokoškolské vzdělání. Jeden z představitelů Kremlu se už loni nechal slyšet, že ze země prchlo nejméně 100 tisíc IT specialistů.
Údaje navíc naznačují, že odchozí Rusové patří k bohatší vrstvě společnosti, protože téměř 11,5 procenta soukromých úspor, jež byly na konci roku 2021 uschovány v ruských bankách, bylo loni převedeno do zahraničí. Celkem se jednalo o 41,5 miliardy dolarů (asi 926,2 miliardy korun).
Mladí jdou za lepším a dětí je málo
Podle některých odborníků nevěstí zmenšující se počet kvalifikovaných odborníků pro Rusko nic dobrého. Spolu s nimi totiž odcházejí i ekonomické příležitosti. Bez nich by úroveň zmíněné země mohla dle Atlantické rady spadnout na pozici jiných bývalých sovětských států. Nepomáhá ani nízká porodnost a nulová migrace, která by zaplnila chybějící pracovní sílu.
Rada konkrétně upozorňuje, že v roce 2026 bude ruský hrubý domácí produkt měřený podle parity kupní síly zaostávat za indonéským. Před zahájením války odborníci přitom odhadovali, že k tomuto jevu dojde až o dva roky později. Určitý vliv na HDP Ruska by měly mít i západní sankce, které například omezují přístup k vyspělým technologiím.
Atlantská rada rovněž poukázala i na to, že propad Ruska i vzestup Indonésie jsou z velké části způsobeny stejnou věcí: lidmi. „Rusko trpí akutním odlivem mozků, zatímco pracovní síla v Indonésii roste,“ píše se ve zprávě s tím, že zatímco velikost vzdělané odborné třídy v Indonésii narůstá, v Rusku se zmenšuje. „Tento kontrast je tím, co činí jejich brzkou výměnu na seznamu největších světových ekonomik pozoruhodnou. Těžiště světové ekonomiky se přesouvá,“ uvádí dokument. Úroveň v Indonésii navíc pomáhá zvedat i příliv vysoce kvalifikovaných pracovníků, který podporuje soukromou spotřebu obyvatel.
Rozšiřující se schopnosti ostrovního státu si podle všeho všímá i Čína, díky čemuž by se obchodní vazby mezi oběma zeměmi mohly utužit. To by dle odborníků snížilo vyhlídky na růst Ruska, které je na obchodu s Pekingem od začátku války stále více závislé.
„Ačkoli Rusko může být pro čínské výrobce v současné době důležitým vývozním trhem, protože se snaží zaplnit mezery po odchodu západních společností, jeho dlouhodobé růstové vyhlídky jsou přinejlepším stagnující a spíše negativní,“ uzavírá zpráva.